Ilustrační FOTO - Pixabay

Benzin a nafta budou dál zlevňovat

Řidiči i dopravní firmy se mohou radovat. Současná situace na trhu s ropou dále sníží cenu benzinu a nafty. Z údajů společnosti Finlord na základě dat Evropské komise vyplývá, že litr benzinu Natural 95 se v Česku aktuálně prodává průměrně za 26,60 Kč, litr nafty za 26,99 Kč. Vloni to bylo až o desetikorunu za litr více.

Od začátku měsíce pohonné hmoty zlevnily zhruba o korunu. Analytici už dříve pokles odůvodňovali situací na trhu s ropou a celosvětovou pandemií nemoci COVID-19. Trend má podle nich pokračovat i nadále. »Průměrné ceny pohonných hmot v nejbližších týdnech poklesnou až o další jednu korunu. Následně by měla přijít stabilizace. Na konci pololetí by se tak průměrná cena měla pohybovat v rozmezí 26 až 27 korun za litr. Samozřejmě u nejlevnějších čerpacích stanic bude možné nadále tankovat za přibližně 23 až 24 koruny za litr,« řekl analytik Finlordu Boris Tomčiak. Největší vliv má podle něho stále propad cen ropy. »Nabídka ropy je stále o čtvrtinu větší než spotřeba. Otevírání evropské a americké ekonomiky je pomalejší oproti předpokladům. I ekonomická aktivita Číny roste pomaleji. Globální spotřeba ropy bude nadále velmi nízká. Kolaps cen ropy lze tedy zastavit jenom rekordním snížením produkce,« podotkl.

OPEC a další přední světoví těžaři v čele s Ruskem, tedy seskupení nazývané OPEC+, se sice tento měsíc dohodli na snížení těžby v květnu a červnu o 9,7 milionu barelů denně, což představuje zhruba deset procent světových dodávek suroviny, už tehdy ale mnozí analytici varovali, že je to nedostatečné. Ceny ropy i po podpisu dohody pokračovaly v propadu, protože ani rekordní škrty nezmírnily obavy investorů, že propad poptávky bude kvůli koronaviru ještě výraznější.

Koronavirus zasáhl i čerpací stanice

Analytici připomínají, že opatření proti šíření nákazy COVID-19 mimo jiné snižují poptávku po pohonných hmotách. V Česku proto dočasně uzavřely některé své čerpací stanice například sítě MOL nebo Free1 GAS. Experti nevylučují, že kvůli současné situaci mohou některé pumpy skončit úplně.

»Pokud některé stanice zkrachují, půjde spíše o drobné malé prodejce než nadnárodní sítě, které mají vybudován lepší systém doprovodného prodeje s vysokou marží, a mají tak vytvořený lepší polštář. Ve většině takových krachů nepůjde o zavření prodejny, nýbrž o prodej větší síti. Dojde tedy ke koncentraci na trhu, úplně zavřených pump bude maximálně několik desítek,« řekl hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Ve srovnání s okolními státy vychází Česká republika dlouhodobě jako pumpařská velmoc. Vede v ukazatelích počtu obyvatel na jednu veřejnou čerpací stanici nebo v četnosti pump na dálnicích. Celkem je v Česku kolem 7000 čerpacích stanic, veřejně přístupné jsou asi 4000 z nich.

Analytik ČSOB Dominik Rusinko řekl, že marže pumpařů se na českém trhu výrazně liší. »Na jedné straně najdeme na trhu cenové dravce, kteří tradičně drží velmi nízké marže v řádu vyšších desítek haléřů, a současná situace na tom nic nezměnila. Na druhou stranu větší část provozovatelů využila koronavirové krize a kolapsu cen ropy k navýšení vlastních marží, které jsou v mnoha případech až trojnásobné proti běžnému období,« uvedl.

Tomčiak doplnil, že i přes omezení pohybu přes hranice nenastaly výraznější změny v poměrech cen pohonných hmot v Evropě v porovnání s ČR. »Směrem na západ jsou pohonné hmoty stále výrazně dražší. Naopak na sever a východ jsou levnější, s výjimkou Slovenska. Tam je výrazně dražší benzin i nafta,« dodal.

Nevídané: záporné ceny

Kvůli krizi v důsledku šíření nového typu koronaviru a výrazně nižší poptávce teď nemá o ropu téměř nikdo zájem. Těžba, skladování a transport je pro producenty ropy nákladná záležitost, takže se zboží snaží zbavit za každých okolností. Ve Spojených státech citelně ubývá kapacit k uskladnění ropy v zásobnících, což je významný důvod, proč ani nikdo z obchodníků teď ropu nechce vlastnit. Například v důležitém překladišti Cushing v Oklahomě vzrostly zásoby od konce února o polovinu na 61 milionů barelů, přičemž jeho kapacita je 76 milionů barelů. Podle magazínu Forbes je jen v přístavech a v tankerech odstavených na mořích po celém světě asi 160 milionů barelů ropy.

Cena květnového kontraktu americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla v pondělí o 306 procent a byla uzavřena poprvé v záporných hodnotách, což znamená, že prodejce musí kupujícímu za každý odebraný barel ještě zaplatit. Odborníci stav vysvětlují mimo jiné tím, že na trhu je tolik ropy, že byly naplněny lokální skladovací zásobníky v USA. Cena ropy by se mohla stabilizovat v létě, soudí.

Včera dopoledne americká lehká ropa WTI stála jen 11,05 dolaru za barel. Pro evropský trh je však důležitější vývoj ceny severomořské ropy Brent. Ta také klesá, v úterý se prodávala za necelých 25 dolarů za barel a včera v jednu chvíli propadla pod 16 dolarů za barel, nejníže od června 1999.

Ceny ropy už od začátku letošního roku klesly zhruba o 80 procent. Světová ekonomika letos podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) kvůli pandemii způsobené koronavirem směřuje k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.

Cena ropy by se mohla stabilizovat v létě. Do té doby zřejmě budou některé firmy nuceny produkci za jakoukoliv cenu ukončit. Zároveň dojde k částečnému návratu poptávky, jelikož globálně nastane uvolnění současných tvrdých restriktivních opatření kvůli COVID-19.


Vše zaplatí konečný spotřebitel

Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu, stínového ministra průmyslu, obchodu a dopravy za KSČM

Česká ekonomika se již propadla do recese. Je v této situaci nízká cena ropy dobrou zprávou?

Z hlediska ekonomiky spotřebitelů, ale i výrobců a dopravců, je to zpráva dobrá. Ovšem je třeba si uvědomit, že ekonomika není postavena pouze na ceně ropy a ropných produktů. Nevím o tom, že by producenti výrobků z ropy nebo dopravci a přepravci zlevňovali své služby nebo výrobky, dokonce i poskytovatelé energií nereagují tak, jak by reagovali, kdyby došlo ke zvýšení ceny ropy, byť i jen o pět nebo 10 %. Spotřebitel a motorista téměř záhy po zvýšení ceny ropy poznal zvýšení ceny pohonných hmot nebo zvýšení ceny potravin, zejména pekařských výrobků, ale i výrobků závislých na velkém množství přepravy. O energiích ani nehovořím, i když u energií, zejména elektrické, je zvyšování ceny odvislé od rozhodnutí využívat tzv. obnovitelné energie (slunce a větru), které jsou ve svém důsledku dražší kvůli nutným dalším opařením (stabilizace rozvodné sítě, případně akumulace apod.) Navíc v důsledku »uspání« ekonomiky a nutných zásahů státu na podporu ekonomicky činných subjektů bude nutné hledat cesty nejen na oživení ekonomiky po zrušení nebo výrazném omezení restrikcí v důsledku pandemie, ale zajistit přísun peněz do státní pokladny, aby se v budoucnu státní dluh snižoval a nezatěžoval ještě více ekonomiku státu.

Klesla nejen poptávka po pohonných hmotách, ale i po nových autech, což zřejmě tvrdě zasáhne automobilovou monokulturu »českého« průmyslu. Jak se vyrovnat s důsledky?

Ano, pro ČR a český průmysl je to zpráva špatná, navíc EU a její lídři urychleně chtějí přestavět výrobu aut ze spalovacích motorů na čistě elektrickou trakci a to předpokládá obrovské investice, kterými ČR a její firmy neoplývají. Dostaneme se do další, ještě větší závislosti na cizím (evropském) kapitálu. Je trochu uklidňující zprávou, že celá Evropa není připravena z hlediska zdrojů (zejména dostupnosti přijatelné »ekonomické ceny« elektrické energie) na tak razantní elektrifikaci vozidel, jak si představují někteří lídři Evropy.

Další dobrá zpráva je, že i vozidla poháněná na elektrickou energii potřebují komponenty, které jsou běžně potřebné pro výrobu a provoz jakéhokoliv moderního dopravního prostředku a je to výzva pro dodavatele kapitálově silným zahraničním firmám. Prakticky byla zlikvidována téměř všestranná výroba pro zajištění kompletního exportu zejména velkých automobilek. Česká republika jako průmyslová, exportně orientovaná země doplácí na »kapitalistickou restrukturalizaci« po roce 1990, která ukončila produkci investičních celků, ale i výrobu průmyslových produktů potřebných pro fungování vyspělé moderní země. Bohužel totéž platí i pro likvidaci potravinové soběstačnosti ČR po roce 1990.

Ropu si spojujeme především s motorovými palivy, jde však i o surovinu pro výrobu plastických hmot, hnojiv, stavebních hmot, gumárenských i farmaceutických produktů aj. Pocítíme jako koncoví zákazníci zlevnění i v dalších komoditách?

Jak jsem již uváděl v odpovědi na první otázku, obávám se, že výrobci a dopravci s ohledem na současnou ekonomickou situaci nezohlední výrazné snížení ceny ropy do svých finálních produktů právě s odvoláním na ztížené ekonomické podmínky a vše zaplatí konečný spotřebitel. Jak je celkem oprávněně připomínáno: v kapitalistickém systému je základním pravidlem privatizace zisků a socializace ztrát, což ve svém důsledku znamená, že vše zaplatí konečný spotřebitel – plátce DPH.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.8, celkem 6 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.