Rozhovor Haló novin s Pavlem Švagrem, předsedou Správy státních hmotných rezerv (SSHR)

Lépe se zvládá krize, na kterou jsme připraveni

Jak se pandemie koronaviru projevila na činnosti SSHR?

Poměrně výrazně. SSHR má logicky nouzové zásoby na různé krizové situace. Vedle dalších agend se staráme o jejich pořízení, ale také skladování a obměnu. Nyní jsme se ale ocitli v úplně jiné roli. Na začátku pandemie jsme ministerstvu zdravotnictví nabídli, že to, co pro ně máme, jim také rozvezeme do nemocnic. Šlo o respirátory a ochranné brýle. V tu dobu začalo ministerstvo centrálně nakupovat, a tak jsme pro jejich potřebu rychle uvolnili skladovou kapacitu a nabídli jsme naše lidi a techniku. A tak jsme se ocitli v roli meziskladu, přes který proudí pomoc především do fakultních nemocnic na základě pokynů ministerstva zdravotnictví. Současně se z našeho druhého skladu v Olomouci distribuují zdravotnické pomůcky pro kritickou infrastrukturu, třeba pro firmy z oblasti energetiky, potravinářství nebo dopravy na základě dohody s ministerstvem průmyslu. Dohromady jsme již vydali zhruba 30 milionů respirátorů, roušek, rukavic, ochranných obleků, brýlí nebo testovacích sad. V polovině března jsme zaváželi krabice, dnes již kamiony. Ohromný skok.

Mezisklady SSHR provádějí distribuci importovaných ochranných prostředků. Co to znamená pro pracovníky SSHR?

Tohle musím upřesnit. Nejde jen o ochranné pomůcky z dovozu. Skladem v Sedlčanech už prošlo přes milion respirátorů, roušek, rukavic, ochranných štítů a dalšího zdravotnického materiálu české výroby. U domácích firem se dá říci, že prakticky všechno, co vyrobí, nám okamžitě dovezou, a je dobře, že množství jejich dodávek se v čase zvyšuje.

Pokud jde o naše zaměstnance, tak sklady v Sedlčanech a v Olomouci jedou v nonstop režimu. Takže dost náročná situace. Jsme ale v nouzovém stavu a jsme krizový úřad, takže to musíme zvládnout. Navíc vyhlášením nouzového stavu se podle krizové legislativy spustil současně mechanismus uvolňování pohotovostních zásob a hmotných rezerv pro stát, kraje i obce. Takže vedle distribuce pro zdravotníky poměrně důležitá další činnost. Pro zajímavost - do dnešního dne jsme v tomto směru uvolnili především různou techniku z pohotovostních zásob za zhruba 23 mil. Kč především pro ministerstvo vnitra.

Ale abych se vrátil k tématu, rád bych poděkoval skupině pracovníků Nejvyššího kontrolního úřadu. Už téměř měsíc pracují u nás ve skladu v Sedlčanech při nakládce i vykládce zdravotnického materiálu. Nabídku pana prezidenta Kaly na pomoc jsem přijal okamžitě, jakmile od něj přišla. Jde o to, že logicky naše sklady nejsou personálně vybaveny na takový ohromný pohyb zboží. A souvisí i s tím, že v posledních letech se hledaly úspory a škrty i tady. Takže každá ruka k dílu je fajn a pomůže. Ten, kdo si dnešní situaci neprožil, neví, o čem to je. S nadsázkou říkám, že to, co nyní děláme, je vlastně válečná logistika. Prostě je to hodně o ruční práci. Příjem materiálu na paletě je skoro mimořádností. To platí i u vykládky letadel, tam bývají krabice nejen v nákladovém prostoru, ale i na sedačkách. Takže opět ruční vykládka. A tak když vykládáte ručně několik kamionů krabic s materiálem denně, tak si prostě máknete. A to je začátek, protože pak musíte zboží roztřídit, např. u obleků podle velikostí, spočítat, uskladnit a podle požadavků následně vyskladnit a rozvézt. Všechno musí být rychle, protože hlavně na začátku bylo potřeba okamžitě zásobovat. A to celý proces ještě zjednodušuji. Prostě jde o skládanku práce řady lidí, a to bez ohledu na soboty a neděle, nějaké jejich osobní volno, rodinné trable a podobně. Mám ke všem těmto lidem ohromný respekt. A nejde jen o pracovníky SSHR nebo pracovníky NKÚ, ale na zavolání nám pomáhají třeba i sedlčanští dobrovolní hasiči. A co se týká dopravy, pak vedle našich skromných dopravních možností využíváme zejména kapacitu Armády ČR. A i od nich je to výrazná pomoc a podpora.

Podle jakého schématu se vytvářejí zásoby pro krizové situace, kdo o nich rozhoduje?

Rozhodující roli má příslušné ministerstvo. To zpracovává krizový plán a podle něj dává požadavky na pořízení a uchovávání hmotných rezerv. Pokud narážíte na současnou pandemickou situaci, tak za připravenost na ni odpovídá ministerstvo zdravotnictví, ale třeba potravinovou bezpečnost garantuje ministerstvo zemědělství, průmyslové komodity pak ministerstvo průmyslu a takhle je to podle jednotlivých resortů. SSHR má v gesci ropnou bezpečnost. Zásadní je, že každé dva roky oslovujeme ministerstva, aby aktualizovala svoje požadavky a předala nám je. A následně zpracováváme Plán pořizování a obměn hmotných rezerv. Prostě doba se mění a je třeba postupně i to, co je v rezervách, obměňovat a doplňovat. Takže stav a množství státních hmotných rezerv je odrazem přístupu, odbornosti a zodpovědnosti jednotlivých ministerstev a také politických priorit. Popravdě, v posledních letech bohužel na pořizování a uchovávání rezerv nebyl kladen takový důraz, jaký bych si osobně představoval. Spíše se hledaly úspory a škrty. Prostě zajištění bezpečnosti země a občanů něco stojí a bez peněz buď nové rezervy nepořídíte, nebo vám budou zastarávat. Tak to prostě je. SSHR neurčuje, co má být v rezervách. A není pravda ani tvrzení, které se někdy objevuje, že seznamy rezerv se neaktualizují, nebo že se s rezervami nepracuje. A věřte mi, že kdyby to bylo jenom na nás, tak zásoby a spektrum těch rezerv je daleko širší. Já jen doufám, že současná situace všem, kteří hmotným rezervám státu nepřejí, otevřela oči. Tady platí letitá moudrost - čím lépe jste na krizi připraven, tím lépe ji také zvládáte.

Překvapení nedávno vyvolala informace, že zásoby potravin má SSHR jen na 1,3 dne. Pro zemi, která v některých základních komoditách není soběstačná, by tak úplné uzavření hranic mohlo být velkým problémem. Rýsuje se možnost zlepšení?

Ono záleží, jak se na to číslo díváte. 1,3 dne na první pohled není moc. Ale 13 milionů porcí už zní trochu lépe. To jen pro lepší představu. Zatímco u ropy není Česká republika soběstačná, a proto musíme držet zásoby téměř na tři měsíce fungování státu, tak u potravin jsme na tom lépe. Máme zde spoustu zemědělců, výrobců potravin a obchodů.

Pokud jde o složení, tak v rezervách máme základní potraviny. Jde především o mražené maso, konzervy, máslo, sušené mléko, obilí, sýr, cukr nebo sůl. Jinak ale máte pravdu a já souhlasím s tím, že bychom měli být i v této oblasti výrazně lépe připraveni. Nejde jen o to, že v některých komoditách není naše zemědělství a potravinářství soběstačné, ale také o potenciální riziko neúrody nebo přírodních katastrof s dopadem do zemědělství a podobně. Stačí si prolistovat odborný tisk, protože může hrozit řada událostí s dopadem na zemědělství. A proto už v minulosti chtělo ministerstvo zemědělství navýšit zásoby až na tři dny a nyní požaduje postupné vytváření zásob až na 15 dnů spotřeby. Ale i tady platí, že bez peněz potravinovou bezpečnost naší země nezlepšíte. Bohužel jsme na tyto nákupy v minulosti nedostali peníze. Pro představu - jeden den zásob navíc je zhruba půl miliardy korun. Mně nezbývá jen doufat, že s tvorbou příštího státního rozpočtu se na tyto nákupy podaří peníze získat. Pomohlo by to nejen zvýšit potravinovou bezpečnost země, ale také by to mohlo pomoci i českým výrobcům. Třeba v tuto chvíli, kdy je na trhu přebytek mléka, jsme vypsali zakázky na dodání a ochraňování 1800 tun sušeného mléka. Pokud se podaří tyto zakázky vysoutěžit, tak se zase o kousek přiblížíme alespoň k těm třem dnům zásob.

Nestýská se vám po skladech Civilní obrany, které byly napěchované i prostředky pro ochranu proti bakteriologickým zbraním?

Věřte, že nestýská. Sám jsem zažil několik cvičení, kdy jsme trénovali nasazování ochranných masek a zalehnutí nohama směrem k jadernému výbuchu. Nikoho to tenkrát nebavilo a ani jsme si neuměli představit, že by nastala situace, kdy bychom je museli použít. Po dnešní situaci s pandemií koronaviru to bude mít vláda mnohem lehčí. Asi nebude muset nikoho přesvědčovat, aby měl doma připravenou roušku. Lidé si možná pořídí i respirátory. Zkrátka budou chtít být připraveni, kdyby se situace opakovala. Takže víc než obnovu nějakých skladů Civilní obrany vidím jako cestu to, že každý se na takovou situaci lépe připraví. A pokud tomu tak bude, tak bude i tlak na lepší připravenost státu, takže se budou muset připravit i důkladněji české rezervy.

Změní podle vás »koronavirová krize« budoucí strukturu zásob SSHR? Už vloni na podzim ministr Havlíček chtěl novou koncepci řízení, práce a nakládání se státními hmotnými rezervami.

Už teď je jasné, že například krizový plán pro případ pandemie bude muset ministerstvo zdravotnictví přehodnotit. Dovedu si představit, že v nouzových zásobách budeme mít miliony roušek a stovky tisíc respirátorů. Přesná čísla ale budou muset stanovit epidemiologové a další odborníci i na základě čerstvých zkušeností. To je jeden příklad nového přístupu, takže je to především o požadavcích jednotlivých resortů. A pak o tom, kolik peněz na pořízení rezerv dostaneme. Jinak naše agenda je shodná s organizacemi v jiných zemích. Konec konců současná situace jasně prokazuje funkčnost Správy státních hmotných rezerv, naše nastavené systémy prostě fungují. Na druhou stranu, pokud budeme mít podporu směrem k lepší legislativě týkající se naší práce, bude to jen dobře.

Pandemie, i mnohem nebezpečnější infekce, se může kdykoli opakovat. Jaké si vzít z té současné ponaučení?

Ukazuje se, že zásobovat republiku až po vypuknutí krize tzv. online a čekat na každé další letadlo se zásobami není úplně ideální. Rezervy by měly fungovat jako takový polštář, aby český průmysl měl čas najet na velkokapacitní výrobu ochranných pomůcek, nebo aby vláda zajistila pravidelné dodávky ze zahraničí. Případně může jít o mix těchto dvou možností. Každopádně v prvních dnech a týdnech by měly pomoci právě české rezervy. Takže z odborného pohledu je to o jasném posílení této oblasti. Ale to už bude o politické podpoře a shodě.

Využije SSHR současného zlevňování pohonných hmot k navýšení zásob?

Vzhledem k tomu, že dlouhodobě neplníme závazek členských zemí EU, abychom měli zásoby ropy a ropných produktů na 90 dní fungování státu, tak současný propad cen se jeví jako ideální možnost tyto zásoby dokoupit. Konec konců k doplnění rezerv už sáhla Čína i USA. Ta situace se nemusí už opakovat. Jen pro lepší představu. Pokud bychom dnes nakoupili 80 tisíc tun sladké ropy, kterou potřebujeme pro rafinérii v Kralupech nad Vltavou, tak by to stálo asi 350 milionů korun. Ještě loni bychom za stejné množství zaplatili 1 miliardu. Takže ta úspora je obrovská. Jde o strategické rozhodnutí. Ze strany MPO mám zatím stanovisko, že prioritou je řešení koronavirové situace, a s tím souvisí také fakt, že všechny finance budou směrovány na řešení této krize. Tomu samozřejmě rozumím, ale na druhou stranu ta současná situace je možná historickou šancí, jak zlepšit naši ropnou bezpečnost za velmi dobré peníze. Doplním, že naším záměrem v tom případě je pořídit ropu vhodnou ke zpracování především v rafinérii v Kralupech nad Vltavou, protože ta nám zatím v rezervách chybí.

Jiří NUSSBERGER

FOTO - SSHR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 10 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.