Ilustrační FOTO - Pixabay

Úsporné vaření

Mnozí z nás musí v kuchyni šetřit, přesto, podobně jako naše maminky a babičky připravují skvělé pokrmy. Proto třeba karbanátky či domácí sekanou, tedy mleté maso, z něhož se připravují, babičky nastavovaly například strouhanou mrkví. Maso buď nechaly semlít u řezníka, nebo, a to častěji, si je mlely doma. Dvě třetiny vepřového a třetina hovězího. Jemně strouhanou mrkví nahrazovaly až třetinu masa. Těch třetin je nějak moc, ale snad mi rozumíte…

Když se nad tím zamyslíme, nutně dojdete k závěru, že babičky nejen šetřily, ale také (asi ne) myslely na snížení kalorické hodnoty připravovaného pokrmu. Ovšem na rozdíl od nás babičky nepoužívaly univerzální mleté masové směsky ze super a hyper obchodů. Pokud si maso nemlely doma, jejich řezník jim připravil masovou směs »na míru«. Babičky věděly jak na to. A řezník jim ochotně vyhověl. I dnes jsou tací řezníci…

Není nad domácí kynutý knedlík, pokud ho umíte připravit. Je-li určen jako příloha k omáčce, potom vřele doporučujeme přidat do těsta lžíci velmi jemně usekané petrželové natě. Tak to dělala bábinka z Manětína. Samozřejmě měla na zahrádce »svoji« petržel a spoustu jiných bylinek, které umně a ráda v kuchyni používala.

I klasický bramborák z posledních loňských brambor uměly babičky vylepšit jednoduchým trikem. Do připraveného těsta nastrouhaly jednu středně velkou mrkev a bramborák byl báječně křupavý.

Marně jsme volali – babi, chceme bramborák! A to tehdy, když došly staré brambory. Na trhu sice bylo dost nových brambor, ale z těch dobrý bramborák neuděláš. Ostatně by to byla škoda. Nové brambory na loupačku s tvarohem utřeným s jemně pokrájenou pažitkou a zapíjené zakysaným mlékem, nemají v jarním čase žádnou chybu. Navíc jsou zdravé. Anebo jen tak, pečlivě očištěné pod tekoucí vodou, uvařené ve slupce, překrojené, lehce osolené, s kouskem másla. Babičky věděly, co je dobré… Ale o tom jsme psali před týdnem a píšeme znovu v Tricích z kuchyně.

I zapečené (tzv. francouzské) brambory s uzeninou, cibulí, rozšlehaným vejcem, posypané strouhaným sýrem, nám byly odpírány. Nové brambory byly relativně drahé a byla škoda je »ničit«, když mohli být (a často i byly) skvělou přílohou k jednoduchým omáčkám, mezi nimiž byla jedničkou koprovka, nebo houbovka připravená z loni naložených hub, zahuštěná zakysanou smetanou. A ještě jednou nové brambory. Poctivou bramboračku z nich nepřipravíš, ať se budeš snažit sebevíc. Ale dobrou jarní zeleninovou polévku jen vzdáleně »brambůrku« připomínající, ano.

A když už jsme u brambor (abych ušetřil místo v dnešních Tricích v kuchyni), víte, že při vaření ve slupce brambory nepopraskají, když do vody, v níž se vaří, přidáte dvě lžíce obyčejného octa na 1000 g brambor? Babičky a naše maminky to věděly. A když dělaly bramborový salát, sváteční i ten jednoduchý jarní, bez majonézy, ale s bílým jogurtem a v octu povařenou jemně pokrájenou kořenovou zeleninou, tohoto jednoduchého triku využívaly.

I prachobyčejné bramborové placky budou mnohem chutnější (ano, z loňských brambor) když k bramborům nastrouháte jedno jablko. Samozřejmě oloupané a jádřince zbavené. Pečlivě je zpracujte do těsta a nikomu neříkejte, že kouzelná chuť placek je právě v jablku. Za pár korun taková chuťová paráda! Ovšem až v čase pozdějším, nové brambory a bramborové placky nejdou dohromady. Prostě to není ono…

A proč babičkám při vaření nikdy z hrnce nevytekla polévka? Stačilo jim horní okraj vnitřní strany hrnce potřít trochou sádla. Jak jednoduché a jak to dokonale funguje!

Ilustrační FOTO - Pixabay

Jedlá soda se při přípravě pokrmů moc nepoužívá, ale je to škoda. Tak třeba fazole či hrách. Máme tyto luštěniny rádi, ale raději se jim vyhýbáme z obav z možné následné plynatosti, jež je nepříjemná. »Únik« plynu z našich střev je považován za společenský přestupek. Již naše babičky však věděly, že stačí při vaření fazolí či hrachu přidat špetku jedlé sody. Poté luštěniny mohou jíst i stydlivé dívenky. Jedlou sodu oceníte i při mytí nádobí, především tam, kde voda je tvrdá, a kde ani moderní saponáty příliš nefungují. Do mycí lázně, kromě saponátu, přidejte lžíci jedlé sody. Když jedete na chalupu či chatu, rozmíchejte v půl litru saponátu, který sebou vezete, dvě lžíce jedlé sody. Účinek je stoprocentní.

Nejen naše babičky, ale i my musíme šetřit. Proto nám vadí, když se plátky či kostky masa při dušení »smrsknou«. Naše bábinky, které často musely vařit pro hodně hladových krků, věděly jak na to. Při dušení masa přidaly dvě tři lžíce jablečného octa. Maso se zaručeně »nesrazí« a pokud ano, tak jen malinko. Mírnou kyselost pokrmu snadno odstraníte lžičkou cukru při dokončování pokrmu.

Ty naše babičky! Budiž jim za jejich zkušenost chvála…

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 12 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.