Ilustrační FOTO - Pixabay

Omezit inkluzi: doplácejí na ni všechny děti

Poslanci SPD navrhli výrazné omezení společného vzdělávání postižených a ostatních dětí v běžných školách, takzvané inkluze. Jejich novela školského zákona by dala přednost vzdělávání některých dětí s těžkým nebo středně těžkým mentálním postižením ve speciálních školách.

Běžná základní škola by musela s přijetím takového žáka podle předlohy souhlasit. Hnutí SPD kritizuje společné vzdělávání dlouhodobě. Výrazné výtky vůči zavedení inkluze v podobě, jak dnes funguje, mají od počátku komunisté.

Nynější stav podle předkladatelů vede k tomu, že se žáci s vážnými mentálními postiženími vzdělávají i v takových základních školách, které k tomu nemají podmínky. Školy navíc musí zaměstnat asistenty nebo speciální pedagogy, ve výsledku však mentálně postižený žák podle nich lepších výsledků nedosahuje. »Určité konkrétní příklady jasně ukazují, že je třeba znovu více akcentovat možnost využití základních škol speciálních tak, aby žáci s vážným mentálním postižením dostali takové vzdělávací možnosti, které jsou s ohledem na jejich zdravotní stav vhodné,« odůvodňují svůj požadavek předkladatelé.

Současná právní úprava se podle nich ukazuje jako v praxi nevyhovující, protože generuje případy, kdy někteří žáci s určitými vážnějšími mentálními postiženími se vzdělávají v běžných základních školách, které na to nejsou dostatečně personálně a technicky vybavené. »Také tato situace vyžaduje na běžné základní školy angažovat asistenty nebo speciální pedagogy, ale ve výsledku ani daný mentálně postiženy žák nedosahuje lepších výsledků, než by dosahoval v základní škole speciální, učitelé jsou přetížení a ani ostatní žáci ve třídě se nemohou dostatečně věnovat svému studiu,« uvedli poslanci SPD.

Odbornice KSČM na oblast vzdělávání, bývalá poslankyně a také bývalá dlouholetá učitelka Marta Semelová dává předloze za pravdu. Inkluze tak, jak byla vpuštěna do škol, způsobila podle jejích slov řadu problémů. Doplácejí na ni všechny děti, tedy ty s postižením i děti ostatní, a pochopitelně také učitelé, kterým chybí potřebné vzdělání speciální pedagogiky. »Zvlášť, pokud je v běžné základní škole vzděláván žák s mentálním postižením či s kombinovanými vadami. Namísto toho, aby se mu dostávalo vzdělání podle jeho schopností a potřeb, je nucen absolvovat výuku, na kterou nestačí. Zaostává za ostatními, nezažívá pocit úspěchu, nezřídka bývá terčem posměchu a šikany. A ještě je to prezentováno jako naplňování jeho práv,« reagovala pro náš list na návrh poslanců SPD Semelová. Proto s návrhem, který na zmíněnou situaci reaguje a snaží se určitým způsobem zmírnit negativní dopady inkluze v tomto pojetí, souhlasí.

Odbornice KSČM na oblast vzdělávání, bývalá poslankyně a také bývalá dlouholetá učitelka Marta Semelová.

Aby škola mohla na základě svých možností personálních i technických rozhodovat o tom, zda je vůbec schopna takového žáka vzdělávat, je podle názoru Semelové rozumné, logické a je to v zájmu dítěte.

Přednost by mělo vzdělávání ve speciální škole

Snahou návrhu zákona podle skupiny předkladatelů, které vede předseda SPD Tomio Okamura, není, aby přes bezproblémový vztah žáka se spolužáky i učiteli základní škola využila situace, kdy dochází k jinému rozřazení žáků, typicky v šesté třídě základní školy (sloučení či rozdělení třídy), k tomu, aby se mentálně postiženého žáka zbavila, ač k tomu není vážný důvod. Podle nich je třeba upřednostnit navázané sociální vztahy před jinými zájmy.

Podle důvodové zprávy předloha mění nynější postup, kdy rodič musí o umístění svého těžce nebo středně těžce mentálně postiženého potomka do speciální školy sám požádat. Nově by tomu bylo podle novely naopak. Rodič by musel požádat o vzdělávání svého dítěte v běžné základní škole, bylo by potřebné také doporučení školského poradenského zařízení a souhlas základní školy. Přednost by tedy dostalo vzdělávání ve speciální škole.

»Výsledkem bude výrazné zkvalitnění vzdělání a podmínek práce pro učitele. V neposlední řadě to umožní úsporu zhruba až šesti miliard korun, které se v rámci inkluze vynakládají neefektivně na takzvaná podpůrná opatření,« uvedlo k novele hnutí SPD. Vzdělávání dětí s lehkým, nebo naopak s hlubokým mentálním postižením návrh podle poslanců hnutí nemění.

K předloze se nejdříve vyjádří vláda. Není však jisté, zda Sněmovna stihne novelu projednat do konce volebního období.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: -1.73274E+36, celkem 57 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Vladimir.novak1
2020-05-19 16:47
SPD a s. M Semelová mají pravdu. Je ovšem nutné rozlišit děti, které
mají nějakou tělesnou vadu, ale dobrý mozek a děti, které jsou
zdravé, ale chorý mozek. Budu kontrovat s. Semelovou. Když ještě ve
školách byly zavedeny dílny, tak jeden duševně nezdravý žák začal
ostatní honit kladivem, samozřejmě o přestávce.
jmarek3
2020-05-19 14:46
Společnost se mění, ale takto? Rodičů je mi líto, mít dítě
postižené, proto by bylo vhodné ,zeptat se rodičů ,co oni říkají na
tento typ školy.
hajek.jiri51
2020-05-19 09:36
Inkluze? Ano, ale jken pokud je to oboustranně prospěšné. To co se
děje dnes je ale, velice často, pravý a drahý opak.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.