Zbytné a nezbytné

Nová koronavirová doba ať chceme, nebo ne, mění u mnohých zajeté priority. Lidé se pod tlakem nebezpečí, omezení a kolísajících zisků více rozmýšlejí nad tím, za co utrácet a za co ne. A podle toho se mění celý spotřebitelský trh.

Narazila jsem na tento problém se známou, která dělá účetnictví a daně. Jejím hlavním klientem je firma obchodující s českou bižuterií. Ruku na srdce, klasické české »bižu«, které má sice bohatou a nádhernou historii, je momentálně asi to poslední, co většina z nás v těchto týdnech a měsících řeší či potřebuje. A tak je firma v nuceném útlumu. Na druhou stranu soukromý psycholog, kterému dělá daňové podklady spíše ze známosti, jí nyní sám zvedl odměnu za práci, zisků má prý dost.

Tento spíše úsměvný příklad ale nutí člověka zamyslet se. Stojíme na konci omezení a před námi se otevírají konečně nové možnosti – mnohé dosud zavřené obchody, restaurace a bary, penziony a hotely a v neposlední řadě hranice. Ti, kteří byli odstřihnuti od svých víceméně stálých příjmů, se připravují a hecují veřejnost k tomu, aby oživili českou ekonomiku a začali opět chodit nakupovat, bavit se, jíst a pít, dovolenkovat.

Ale budeme na to mít? Mnozí přišli méně i více o své pravidelné příjmy. Ale i ti, kteří z krize vybruslili bez úhony, začali nyní více počítat. A tak se lidé najednou rozmýšlejí, za co musejí a nemusejí utrácet. Potraviny patří mezi věci nezbytné, a tak již v obchodech zdražují. I přes snížení běžných nákladů na dopravu díky pádu cen pohonných hmot. Ale vyrazit do restaurace na oběd, s přítelem na kávu, nakoupit vůně či šperky, značkové oblečení, drobnosti do bytu, atd., atd.? To jsou věci zbytné. Svědčí o tom stále poloprázdná nákupní centra. Žádný zběsilý návrat k shoppingu se nekonal.

Ekonomika mnohých zemí je totiž z větší části založena na ekonomice služeb a turismu. To je ale ošemetný a dlouhodobě nefunkční model, který se dá přirovnat k perpetuu mobile. Dlouhou chvíli se tváří, že vše funguje, ale pokud do něj nenápadně nelijete peníze z ekonomiky založené na zpracování surovin a výrobě zboží, dojde pohonná hmota. A tak mi připadá poněkud krátkozraké volat: »Člověče český, nakopni ekonomiku a pojď do hospody!« Utrácet za kampaně, jejichž zisky jsou založené na pouhé spotřebě… A kvůli ziskům otevírat hranice, aby se rádoby perpetuum přikrmilo penězi cizinců. Nejen, že to nemůže dlouhodobě fungovat, ale může se to i ošklivě vymstít - druhou vlnou pandemie…

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.7, celkem 26 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


o.motl
2020-05-20 19:32
A pěstování brambor a řepy. Výčepní, kuchaře a číšníky z
restaurací a kaváren do polí a továren.
jan.dvorak
2020-05-20 15:24
Svatá pravda, je potřeba se zaměřit především na těžbu uhlí a
výrobu oceli...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.