Ilustrační FOTO - Pixabay

Sociálním službám bude chybět miliarda

Sociálním službám by kvůli dopadům koronavirové nákazy mohla chybět zhruba miliarda korun. Měly neplánované výdaje na ochranné pomůcky, testy či přesčasy a vypadly jim také příjmy za péči o klienty. Do problémů by se mohly v dalších měsících dostat hlavně denní stacionáře, denní centra a ambulantní pomoc.

Řekl to prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Ministerstvo práce navrhovalo zvýšené výdaje a výpadek příjmů řešit mimořádnými dotacemi. Vláda se na nich však nedohodla. Důvodem bylo zřejmě hlavně to, že sociální služby provozují převážně kraje, obce a neziskové či církevní organizace. Podle statistické ročenky předloni stát zřizoval 21 z celkem 3447 domovů, stacionářů, sociálních poraden a dalších služeb pro potřebné. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že kabinet bude ještě s kraji o jejich podílu na dofinancování jednat. Dohoda zatím není. »Podle našich odhadů je to maximálně miliarda korun. To není vysoká částka,« uvedl šéf asociace.

Kvůli šíření koronaviru platil v ČR od 12. března do 17. května nouzový stav. Vláda nařídila od 16. března zastavit provoz řady sociálních služeb. Část za určitých pravidel už otevřela, další mají začít fungovat 25. května. Přísná omezení platila také v domovech. Provozovatelé museli pořizovat ochranný materiál. Měli vyšší výdaje za internet, pohonné hmoty, přesčasy i úpravy prostor. Část příjmů vypadla, a to po vyčlenění desetiny kapacity na karanténu či za nepřijaté nové klienty. Ministerstvo práce sumu za březen a duben už dřív spočítalo na 1,33 miliardy korun. »Příjmy, které vypadly, budou chybět. Potřeba budou hlavně v dalších měsících,« uvedl Horecký.

Vláda by měla dohodnout finanční injekci

»Myslím, že je to opravdu nešťastná situace. Stát již téměř dva měsíce řeší různou pomocí dopady pandemie COVID-19 a částky jsou to ohromné. I v tomto kontextu se pak může zdát, že jedna miliarda vlastně již v těchto vynaložených financích nic není. Jsem přesvědčená o tom, že stát, resp. vláda měla už zafungovat a dle podkladů krajů měla vytvořit dohodu o finanční injekci tak, aby i pro kraje byla pomoc z jejich strany adekvátní,« reagovala pro Haló noviny stínová ministryně práce za KSČM, místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová. Dodala, že jsou to právě kraje, které ve velké míře pomáhají běžně dofinancovávat chybějící peníze na sociální služby. Dopady jsou podle Aulické v této oblasti opravdu různé, někde minimální, jinde se naopak potýkají s velkými problémy.

Stínová ministryně práce za KSČM, místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová.

V ČR předloni v 3447 zařízeních sociálních služeb pracovalo 100 500 lidí. Většinu domovů pro seniory či postižené provozují kraje a obce, většinu ambulantních a terénních služeb, azylových domů či nocleháren pak neziskové a církevní organizace. »U krajských zařízení budou muset kraje případně ztrátu dorovnat. Neziskové organizace nemají ale pro peníze kam sáhnout,« upozornil Horecký. Finanční výpadek by se tak dotkl hlavně denních center a stacionářů či ambulantních služeb, jejich provoz by se v dalších měsících mohl omezovat a část zaměstnanců by mohla přijít o práci.

Kraje to samy nezvládnou

»Především bych chtěla vyzdvihnout práci a nasazení sociálních pracovníků v krajích a samosprávách, protože také oni jeli doslova na 500 procent. Pomáhali nejen přidělovat ochranné pomůcky, ale také vyřizovali časté telefonické dotazy např. i na krizových linkách, byli v terénu,« zdůraznila poslankyně Aulická. Zde podle jejího názoru ministryně Jana Maláčová vůbec finančně nepomáhá, a lidé pracující jako úředníci v krajích a samosprávách mají naopak i menší finanční ohodnocení než pracovníci přímo v sociálních službách. »Nyní tuto nespravedlnost asi nevyřešíme, každopádně by mělo dojít ke komunikaci s Asociací krajů ČR. Pokud se chce komunikovat, řešení se vždy najde. Vláda by si měla uvědomit, že samy kraje to opravdu nezvládnou,« dodala Aulická.

Připomeňme, že v posledních letech Sněmovna díky neúnavnému naléhání poslanců KSČM přidala z eráru na financování sociálních služeb stovky milionů korun, nikdy to však nestačilo natolik, aby lidé, kteří v nich pracují, mohli být za svou náročnou práci dostatečně zaplaceni.

V roce 2018 existovalo 82 denních center, která využilo 3560 klientů. V 264 denních stacionářích pobývalo přes 6600 potřebných. Do více než tří stovek nízkoprahových zařízení docházelo 63 500 dětí a dospělých. Sociální poradny zaměstnávaly 4800 osob, terapeutické dílny dalších 2300.

Vláda o dotacích začala jednat v dubnu. Po dvou týdnech se však shodla jen na jejich části, a to na mimořádné odměny. Vyčlenila na ně 5,2 miliardy korun. Podle Horeckého se nejspíš celá suma nevyužije, protože řada pracovníků byla na ošetřovném či v karanténě. Šéf asociace odhaduje, že by se mohlo vyplatit kolem tří miliard korun. Provozovatelé budou usilovat o to, aby se zbytek částky přesunul na dofinancování výpadku. Žádají o svolání sociální tripartity.

Zařízení sociálních služeb na programy pomoci od státu většinou nedosáhnou. Například příspěvky na náhrady mezd se z kurzarbeitového programu Antivirus nedají čerpat, pokud zaměstnavatel dostává peníze z veřejných rozpočtů či z EU. Sociální služby se hradí z velké části z dotací. Nejsou pro ně ani garantované úvěry na podnikání.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 11 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-05-25 12:28
Chyťte pod Krk Bakaly, jak jste slibovali a jejda,. bude miliard.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.