Loutkovodiči a loutky

Jistě nejsem sama, kterou události posledních dnů nenechávají lhostejnou. Mnozí se rozčilují na Facebooku. Jsou takoví, kteří si zanadávají u televize s dovětkem, že pravda začíná tam, kde končí její signál. Jen výjimky potvrzují pravidlo. Přibývá těch, kteří televizi přestávají sledovat vůbec. Jsou zneklidněni tím, že nejen koronavirus a následná ekonomická krize nás ohrožuje, ale také krize hodnot a morálky, která rozděluje společnost. A oprávněně si pokládají otázku kam, s kým a pro čí zájem směřuje naše zahraniční politika.

Podle reakcí, které sleduji na sociálních sítích, vím, že právě nyní si mnoho lidí všech věkových kategorií ujasňuje, kdo je kdo, koho zájmy hájí a jakých prostředků k tomu používá. Mýlí se ti politici, aktivisté, redaktoři, moderátoři, kteří si myslí spolu s Goebbelsem, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Mýlí se, že si lidé neuvědomují, že za jednostranným výběrem politických komentátorů je snaha lidi manipulovat. Mýlí se i v tom, že lidé, kterým byla slibována svoboda tisku, názorů a přesvědčení, přijmou nyní jen oficiální propagandu a nebudou si vyhledávat informace z jiných zdrojů. Lidé začínají vnímat, že se naše země začíná odchylovat od Charty OSN a umožňuje jednotlivcům i skupinám, aby svými kroky podporovali vytváření napětí ve společnosti a nenávist k některým státům a národům. Ne, to není mírová politika, kterou naše země vždy v minulosti vyznávala.

Právě v roce 75. výročí ukončení druhé světové války, nejkrvavější války v dějinách, se vyrojilo mnoho »hrdinů«, kteří ačkoliv neprošli ani vojenskou službou, pasují se do role všeználků a expertů na válku, jejích příčin a důsledků. A mají prý právo vše napravit. Vždyť vlastně pakt Ribbentrop-Molotov byl spouštěčem války. Koněv Prahu neosvobodil. Osvobodili ji Pražané a vlasovci. A kdo osvobodil Plzeň? Neměl by tam být především pomník hrdinným Plzeňanům? Na nespočet našich hrdinů zapomínáme. Nechci vyjmenovávat všechny nesmysly, které už na toto téma v našich sdělovacích prostředcích padly. Ano, mám na mysli především »hrdiny« dnešních dnů, mimo jiné i pány Hřiba, Novotného a Koláře, kteří se už nemohli dívat na naši zahraniční politiku, a tak začali jednat sami. Kdo jim dal právo? Kdo k tomu mlčí? Kdo je podporuje? Připadají mně jako loutky vedené loutkovodiči. Aspoň z jejich projevů je zřejmé, že jejich hlavní zájem je provokovat Rusko a Čínu a bez znalostí vytahovat historické jednotlivosti bez souvislostí. Papouškují, co jim někdo podsouvá?

Pakt Ribbentrop-Molotov byl poslední v sérii smluv a ústupků nacistickému Německu, jejichž zásluhou se začaly porušovat výsledky první světové války. Bylo obsazeno Porýní, Rakousko, padlo Československo. Pakt Ribbentrop-Molotov byl poslední možností osamoceného Sovětského svazu po letitém neúspěšném volání po společné protinacistické a protifašistické koalici s Francií a Velkou Británií, kdy série jednání probíhala až do srpna 1939. Byl poslední možností pro oddálení války, kterou Sovětský svaz nechystal, ani na ni nebyl připraven. Nebyl to Sovětský svaz, který podepsal potupnou mnichovskou dohodu, ale byl to on, který ji od počátku kritizoval a odmítal. Byl to jedině Sovětský svaz, který chtěl dostát smlouvě mezi Francií, ČSR a SSSR z roku 1935 a přijít naší zemi na pomoc při okupaci v březnu 1939. A bylo to Polsko, které mělo s Německem spojeneckou smlouvu už od roku 1934, které tomu bránilo.

O Curzonově linii se také od těchto pánů nic nedovíte, ani o situaci za touto linií, kde žilo převážně běloruské a ukrajinské obyvatelstvo, které bylo vystaveno silnému polskému tlaku na odnárodnění. Nakonec i naše Slezsko má s Polskem svoje zkušenosti. A tak bychom mohli vršit fakta za fakty. Historie je široké pole, které nelze zužovat na pár vytrhávaných jednotlivostí. Proto tyto pány nelze považovat za historiky, kterým především patří role zdokumentovat bez zjednodušování celou širokou problematiku války, ale jen za propagandisty některých politických kruhů a jim se podbízejících historiků, kterým dodnes vadí výsledky druhé světové války, kdy Sovětský svaz sehrál i za cenu obrovských obětí nejpodstatnější podíl na porážce nacismu. Neuvědomují si, že odstraněním sochy Koněva, následně provokativním přejmenováním ulice před ruským velvyslanectvím, stejně jako vytvořením pomníku vlasovcům v Řeporyjích nic na faktech, příčinách a důsledcích války nezmění. Jsou totiž uloženy v dokumentech dané doby a i další generace budou mít příležitost si je vyhledávat a studovat. »Všeho do času« říká naše staré české přísloví. I další generace se jednou dozví, jak bylo nakládáno s památníky našich národních hrdinů, kteří položili život za naši svobodu a čím byly nahrazovány.

Už v devadesátých letech začaly postupně mizet památníky a pamětní desky těch, o kterých by mladá generace neměla nic vědět. V Brně byla odstraněna socha Julia Fučíka a pamětní deska Marušky Kudeříkové a další.  Podobné soupisy mají i další města. Náhradou za to byla v Brně instalována pamětní deska odsunutým brněnským Němcům, kteří se neprovinili »ničím jiným«, než že většinově podporovali německý rasistický nacionalismus a s povýšeností sobě vlastní si mnozí kupovali vstupenky na krvavá představení poprav Čechů v Kounicových kolejích. Byly instalovány pamětní desky v Pohořelicích s historiky vyvrácenými a lživými údaji o počtu mrtvých při jejich odsunu z Brna do Pohořelic.

Stejně jako v Brně se dělo a děje v Praze a jiných městech a obcích. Pomníčky osvoboditelům se bouraly, mnohdy se nahrazovaly obecnějším nápisem určeným všem padlým v bojích druhé světové války, tedy skrytě i německým vetřelcům. Sochy dělnických vůdců bojujících za lepší životní podmínky také musely zmizet.

V Praze byla v době nouzového stavu odstraněna socha maršála Koněva s dovětkem, že neměl roušku. Vaši následnou omluvu, pane Koláři, nepřijímáme, protože není upřímná. Jen jste neuváženě projevil svoje pravé postoje a odhalil pozadí těch sil, které s vámi tyto názory sdílejí. Vaše městská část má zřejmě výjimečnou část obyvatelstva. Mnohé odhalila i paní Eugenie Číhalová, potomek bělogvardějského carského důstojníka v rozhovoru, který je k zhlédnutí na sociálních sítích. Podléháte snad těm, kteří vyjadřují svoji nenávist ke své otčině, kterou i pro některé svoje zločiny z doby občanské války v Rusku museli opustit ze strachu před spravedlností?

Odstraněním sochy maršála Koněva, pane Koláři, jste neurazil představitele dnešního Ruska, ale potomky těch sovětských národů a rodin, jejichž příslušníci obětovali za záchranu své země a celé Evropy to nejcennější, vlastní život. A pro ně je Koněv a další vojevůdci, stejně jako pro mnoho Pražanů, Čechů, Moravanů a Slezanů, symbolem vítězství Rudé armády a osvobození našeho hlavního města. Právě ze strachu před blížícím se jeho vojskem byly německé jednotky ochotny jednat, aby se včas dostaly do amerického zajetí. Kalkul vlasovců také moc neocení třeba lidé znající jejich běsnění v Zákřově a jinde. Proto instalování památníku v Řeporyjích zásluhou jejich starosty musí mnoho občanů pobouřit. A aby toho nebylo málo, musí být právě tak pobouřeni i tím, že ve stejné době je stavěn na Staroměstském náměstí Mariánský sloup, symbol ponížení našeho národa.

Kdo tedy rozděluje náš národ? Kdo tahá za nitky? Nejsou to ani pan Hřib, Novotný, ani Kolář. To se domnívají jen ve své sebestřednosti, nenávisti a nevědomosti. Někteří vojenští analytici, bývalí diplomaté i politici už vyjádřili podiv nad jejich strachem z pomsty Ruska a vyjádřili mnoho argumentů, proč rozehrávaná hra kolem kufříku s ricinem je jen snahou stále vyvolávat v lidech strach z Ruska. Jsou příliš bezvýznamní, aby Rusku stáli za nějakou neuváženost. A to právě v době 75. výročí jeho vítězství nad nacismem. Odezva Ruska na jejich činy je jen hájením historické pravdy v zájmu obětí, které sovětské národy přinesly na oltář budoucího života lidí v míru. Jejich památka byla pošlapána.

Strach pánů Koláře, Hřiba a Novotného však já osobně sdílím. V zájmu vyvolání války s Ruskem, v zájmu ovlivňování veřejného mínění a vytváření nenávisti k Rusku, které si dovoluje mít na svém území velké bohatství nerostných surovin, mohou být využity různé prostředky. Cui bono? V čí prospěch?

Anna ŠTOFANOVÁ, Brno


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 98 hlasů.

Anna ŠTOFANOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-05-26 15:04
velkymaxmilian: Vždyť má autorka pravdu. Sovětský svaz byl vynechán z
Mnichova 38, nebyl jeho garantem, přesto v březnu 39 při okupaci zbytku
českých zemí byl připraven zasáhnout. Ne tak "spojenci",
tedy Anglické impérium a Francie. To byla poslední kapka, která dohnala
SSSR k přehodnocení bezvýsledné politiky kolektivní bezpečnosti. Pro
úplnost, následně "demokrati" zradili ještě dalšího svého
spojence, Polsko.
reich.mir.fan
2020-05-25 21:33
Já jsem si myslel že hrdá a suverénní země jakou se RF oficiálně
prezentuje se nebude znižovat k nějakým handrkovačkám k vůli
nějakým oslům ale že okamžitě zatáhne kohoutky plynu a ropy do EU a
přeruší diplomatické styky s ČR do doby dokud nebude socha na
původním místě a tuto skutečnost jednoznačně sdělí makrele a
makarónovi.
svaty_vaclav
2020-05-25 13:46
Práskání a udavačství v rozbitém Československu má tradici (Havel,
Dobrovský, Charta 77 atd.). Práskají a udávají Piráti do Bruselu a
drží se toho i TOP-09. Jedná se o dopis podepsaný Markétou Pekarovou
Adamovou, předsedkyní TOP-09. Dopis byl adresován generálnímu
tajemníkovi NATO Stoltenbergovi, jako reakce na jeho vyjádření k
vnitropolitickým událostem rozbitého Československa a k vměšování
do vnitřních věcí rozbitého Československa. Dopis začíná takto:
„Vážený pane generální tajemníku, dovolte mi, abych Vám touto
cestou poděkovala za slova podpory v časech, které více než kdy jindy
zkouší pevnost charakterů v naší zemi, jež se před třiceti lety
zbavila okovů bezpodmínečné poslušnosti k Sovětskému svazu.
Považuji za naprosto nepřijatelné, abychom se hlasitě neozvali ve
chvíli, kdy je v naší zemi ze strany Ruské federace oficiálně
vyhrožováno demokraticky zvoleným politikům pouze za to, že mají
jiný politický názor. Bezprecedentní mlčení čelních představitelů
českého státu v této otázce je pak cynickým obrázkem servility k
autoritářskému režimu v Kremlu. O to více si vážím Vašeho postoje,
který jste v rozhovoru pro Českou televizi vyjádřil veřejně a který
mnozí občané přivítali."…. --------- Tento dopis je obrázkem
servility a poklonkování TOP-09 k cizí moci, která se vměšuje do
českých záležitostí a jako vlastizrada poslanců TOP-09.
kozpav
2020-05-25 12:42
OK paní Anno ,nejen miliardáře ale i pana maxmiliana dráždí Rusko.
Přeji hodně štěstí.
velkymaxmilian
2020-05-25 11:46
Paní Štofanové, osobě nakažená virem CONEV 2020, se povedlo výrazně
zvednou laťku falzifikace historie, tvrzením, že nám 15.března 1939
nemohl SSSR přijít na pomoc, a to vzhledem k tehdejším postojům
Polska. Drobný "detail", že Stalin 14.června 1940 gratuloval
Hitlerovi k obsazení Paříže wehrmachtem, nemá cenu "bratrstvu
rudé pracky" připomínat, drze to popře. Autorkou uváděná
Eugenie Číhalová (členka spolku Ruské tradice, který mapuje také
tragické osudy ruských emigrantů v ČSR) patří ke stoupencům
odstranění sochy Koněva. Mimo jiného řekla: „Nedám se, neustoupím.
Protože pravda musí zvítězit. Nebudeme podléhat ideálům, že
komunismus byl to nejlepší… Ten komunismus zdecimoval šestinu světa a
decimuje ji dál."„Nemůžu tedy ustoupit ani o krok jen proto, že
se tam tlačí lidé, kteří by celé hnutí posouvali někam, kam my
nechceme,“ dodala. Jediným výsledkem jejího postoje v kauze Koněv,
byl bezpočet anonymních vulgarit, ale i vyhrožování smrtí(!), kterým
ji počastovala spodina , která dnešní stať Štofanové ocení...
kozpav
2020-05-25 09:04
Přesně - nerostné bohatství dráždí nenasytné miliardáře .
Žádná lidská práva. Chamtivost je jim vlastní.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.