Experimenty zelených komisařů pocítíme všichni

Evropská komise (EK) plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj údajný negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou EK zveřejnila a v jejímž rámci se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům.

Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci. »Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou,« hlásá místopředseda komise Frans Timmermans zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.

Zpátky do 19. století

Evropské zemědělství podle statistik unijní exekutivy produkuje desetinu celkového objemu skleníkových plynů EU. Zemědělci na jedné straně trpí dopadem klimatických změn v podobě stále intenzivnějšího sucha střídaného přívalovými dešti, na druhé straně upozorňují, že organické zemědělství jim sníží výnosy.

Zatímco v současnosti se organicky obhospodařuje necelá desetina zemědělské plochy v EU, komise chce tento podíl zvýšit na čtvrtinu. Kromě toho si vytkla za cíl výrazně omezit látky potenciálně škodlivé pro zdraví či půdu. Hnojiv by se mělo za deset let používat o pětinu méně, pesticidů dokonce o polovinu. Poloviční by měl být i prodej prostředků proti mikrobům používaných u hospodářských zvířat.

No co, bude dráž…

Všechny tyto cíle musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadu na zemědělskou výrobu v EU, než je budou moci schválit členské země a Evropský parlament. Brusel počítá s tím, že ekologicky šetrné farmaření bude mít svůj podíl na financích, které budou v příštím sedmiletém rozpočtu vyhrazeny pro společnou zemědělskou politiku. Komise přitom připouští, že současná pandemie zvýší tlak na to, aby se do Evropy dováželo co nejméně potravin z jiných kontinentů.

»Produkční řetězce se zkrátí, více se bude vyrábět v Evropě,« prohlásil Timmermans. To může mít příznivý ekologický dopad díky snížení emisí z dopravy, ale zároveň vést ke zdražení některých zemědělských produktů.

Zakážou nám maso a mléko

Lídr frakce Zelených v Evropském parlamentu Bas Eickhout navíc chce, aby Evropská unie nařídila povinné omezení konzumace masa a mléčných produktů o 30 % k roku 2030.

Se zemědělskou a potravinovou strategií komise spojuje také současně zveřejněný plán na posílení biodiverzity. Také zde komise zdůrazňuje spojitost se současnou pandemií, neboť ohrožení přirozeného prostředí posiluje kontakt živočichů s lidmi. Vědci přitom tvrdí, že značná část infekčních chorob má původ ve zvířatech, COVID-19 konkrétně v netopýrech.

Diktát od psacího stolu

Brusel chce navrhnout závazné cíle pro obnovu poničených ekosystémů řek či lesů, ochranu ohrožených druhů živočichů či rostlin nebo návrat opylujícího hmyzu na zemědělskou půdu.

»Příroda je životně důležitá pro naše fyzické i duševní zdraví, čistí náš vzduch i vodu, reguluje klima a zajišťuje úrodu. My však děláme, jako by na tom vůbec nezáleželo a ztrácíme přírodu v bezprecedentním měřítku,« uvedl komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.

Plán počítá s tím, že EU na ochranu druhové pestrosti vyčlení každoročně v rámci unijních fondů a dalších zdrojů okolo 20 miliard eur (550 miliard Kč).


Jde o ovládnutí našeho trhu

Otázky Haló novin pro Zdeňka Jandejska, prezidenta Agrární komory ČR

Evropská komise chce zvýšit zemědělskou výrobu v EU, ale zároveň omezit používání hnojiv a prostředků na ochranu rostlin. Lze těchto protikladných cílů dosáhnout?

Zemědělská výroba v EU je nastavená nevyváženě. Jsou staré země EU 14, kde zatížení živočišnou výrobou na hektar je až pětinásobně vyšší (například Belgie, Holandsko atd.) než ve většině zemí přistoupivších v roce 2004 a později. Přitom staré země EU používají tři- až čtyřikrát více chemie na hektar zemědělské půdy a dva- až třikrát více průmyslových hnojiv na hektar orné půdy.

Tyto návrhy nemají nic společného s ekologizací, nýbrž s dalším ovládnutím trhu v zemích střední a východní Evropy (tj. v nových zemích EU). Pokud spotřeba pesticidů v kilogramech účinné látky na hektar za rok se v Belgii a Itálii, kde je cca 8 kg na hektar, sníží na polovinu, to je cca na 4 kg, tak se při vhodné aplikaci téměř nic nestane. Ale když se u nás, kde je spotřeba pesticidů v kilogramech účinné látky jen cca 1,87 kg na hektar, aplikace sníží na polovinu, přestane v podstatě u nás fungovat konvenční zemědělství a už i tak velmi nízká soběstačnost se radikálně sníží a uvolní se trh pro země EU 14. Stejně tak je to u spotřeby průmyslových hnojiv v kilogramech na hektar. Irsko spotřebovává 500 kg čistých živin na hektar, Belgie téměř 300 kg, Holandsko 245 kg, Spolková republika Německo 220 kg a Česká republika pouze cca 119 kg čistých živin na hektar. Tento diametrální rozdíl povede k tomu, že staré země nebudou muset své přebytky vozit mimo EU, protože vyrobí jen nepatrně méně, či stejně, ale nahradí pokles naší domácí výroby a ovládnou náš trh a trh dalších nových zemí EU. Že jsme kolonií, která poskytuje levnou, a relativně vzdělanou pracovní sílu víme už dávno, ale než se nechat zlikvidovat úplně, je nutné přemýšlet, zda v takovéto EU vůbec setrvat.

Jak evropské zemědělství obstojí v konkurenci s agrární produkcí ze zemí mimo EU, kde se tyto restrikce nebudou uplatňovat?

Evropské zemědělství již dnes není schopné konkurovat vyspělým světovým zemím z pohledu ceny (kvalita a hygiena potravin je stále nejlepší). Ceny zemědělských výrobků jsou ve výši 30 až 45 % podporovány ze všech možných zdrojů jednotlivých států. Pokud by došlo k úplnému zrušení dotací, ale i těch skrytých (národních), cena potravin by se podle mého předpokladu zvýšila v průměru cca o 40 %. Tím, že se předpokládá další zvýšení finančních zdrojů, nemusí se nedostatek potravin projevovat trvale, ale pouze ve spojitosti s nepřízní počasí a cenou najímané sezónní pracovní síly. Z pohledu světové konkurenceschopnosti EU opět radikálně oslabí, a to v souvislosti s velmi nízkou produkcí zemí vstoupivších do EU v roce 2004 a později.

Jak by se realizace plánů Evropské komise projevila na cenách potravin?

Pokud bude EU zvyšovat dotace, nemusejí se ceny potravin progresivně zvyšovat ve starých zemích EU 14. U nás, kde potravin bude tímto zásahem dále ubývat, dojde k rapidnímu růstu cen u těch druhů potravin, kde je nejmenší soběstačnost (tedy u těch potravin, které budeme dovážet z jiných zemí) a vyšší potřeba stále dražší pracovní síly (např. u zeleniny, ovoce, brambor apod.). Příklady vidíte již nyní (květák za 100 Kč/kus, paprika až 200 Kč za kilogram atd.).

Nelze přijmout uváděné nesmysly, které pod rouškou ekologizace zemědělství směřují k ovládnutí trhu s potravinami, jež vedle vody, vzduchu a energie jsou základní podmínkou existence lidstva. EU měla být protiváhou k expanzivním světovým velmocem, nikoliv společenstvím kolonizátorů a kolonií.

Podle Bruselu má zemědělství negativní vliv na klima. Jaký je váš názor?

Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Z řady opravdu odborných studií v Evropě vyplývá, že zemědělství produkuje cca 23 % skleníkových plynů a spotřebovává či likviduje 32 % těchto plynů. Jde jednoznačně o pozitivní vliv zemědělství na klima v Evropě.

Nutné je ještě připomenout, že Česká republika má jednu třetinu až jednu pětinu zatížení přírody stavy hospodářských zvířat oproti staré EU 14, takže naše zemědělství pozitivní bilanci v Evropě ještě značně zlepšuje.

Musím ještě zdůraznit, že jakékoliv další snižování stavů hospodářských zvířat u nás by vedlo k výraznému snižování úrodnosti půd, k její schopnosti jímat vodu a následně k degradaci půdy z důvodu ztráty organické hmoty, bez níž se ztrácí život v půdě, následně na to ptactvo nemá potravu, a tím se narušuje celý potravinový řetězec v přírodě. Odpůrci zvyšování soběstačnosti nemají nejmenší představy o tom, kam další extenzifikace zemědělství u nás povede. Proti navrhovaným změnám by se měli postavit nejen zemědělci a potravináři, ale i ekologové a celá společnost.

Jiří NUSSBERGER

FOTO – Josef ŠENFELD a archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: -9.87651E+36, celkem 10 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-05-28 16:48
Klíčová je rovnováha. Třeba rovnováha mezi rostlinou a živočišnou
výrobou. Mezi konzumací bílkovin rostlinného a živočišného původu.
Ale jak ji nastolit v kapitalistickém systému. Troufnu si říct, že
nijak. Zákon zisku je mnohem silnější. Je nutno proto změnit systém.
Ten kapitalistický se už otřásá. Ale bude se bránit zuby nehty. I za
cenu miliard životů. Na tom mu absolutně nezáleží. Mělo by tzo vše
začít v USA nebo Germánii. Ostatní jsou poskoci.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.