Rozhovor Haló novin s předsedou Zemědělského svazu ČR Martinem Pýchou

Zemědělci situaci zvládli

V uplynulých dvou a půl měsících jsme v České republice prožili pandemii koronavirové nemoci COVID-19. Jak, podle vás, naši zemědělci a potravináři v tomto hektickém období obstáli?

Mohu říci, že v nouzovém stavu, který zhruba v polovině března přijala vláda, lidé, pro které začal platit zákaz vycházení, začali hromadně skupovat potraviny v obchodech. Přičemž se v prvních dnech stávalo, že kvůli obrovskému náporu kupujících se v některých prodejnách projevil momentální nedostatek některých základních potravin.

Za zemědělce, ale i potravináře, k tomu mohu jen říci, že nám všem bylo jasné, že v této době není možné zastavit chod našeho zemědělství a potravinářství. Obzvláště, když dovoz potravin na trh byl, zejména v průběhu vyhlášení nouzového stavu, velmi komplikovaný. Takže všichni jsme se na svém úseku činnosti snažili, aby zemědělství a potravinářství fungovalo a aby nedošlo k destrukci našeho státu.

Chci zdůraznit, že dle mého názoru naši zemědělci a potravináři obstáli velmi dobře. V obou oborech se činnost nezastavila a potraviny byly stále dodávány do obchodní sítě. Řekl bych, že zemědělství je obor, kde nelze zhasnout světla, zamknout dveře a na nějakou dobu přerušit činnost. Zvířata je nutné nakrmit a napojit několikrát denně, je nutné podojit dojnice, zajistit všem zvířatům odpovídající péči. Na polích je zase nutné stihnout agrotechnické termíny, protože k opakování bude příležitost až za rok. A zemědělci to zvládli - doufám, že i s naší pomocí - i v oblastech, kde se ocitli na dva týdny v karanténě a kdy hrozilo, že se nedostanou ke zvířatům, že mléko zůstane v zásobnících, že nestihnou zasít pole. Myslím si, že si všichni zemědělci a potravináři zaslouží poděkování, a to nejen v této koronavirové době.

V důsledku koronavirové krize se nejen české, ale i evropské zemědělství nyní potýká s nedostatkem sezonních zahraničních pracovníků. Jak řešíte tuto situaci a co doporučujete české vládě, aby byla situace co nejdříve napravena?

Trochu smolné bylo, že veškerá opatření přišla těsně před tím, než měli přijet zahraniční pracovníci. Zemědělský svaz ČR hned první den nouzového režimu začal pracovat podle krizového scénáře a okamžitě jsme oslovili střední a vysoké školy i širokou veřejnost s prosbou o pomoc. Počítali jsme s tím, že se část stálých pracovníků může ocitnout v karanténě, že budou chybět sezonní pracovníci. Musím přiznat, že mě příjemně překvapila reakce jak škol, tak veřejnosti. Během krátké doby jsme měli v databázi stovky zájemců o pomoc zemědělcům a postupně se přidávala i profesní sdružení a pracovní agentury. Naštěstí se nenaplnila krizová očekávání a případné výpadky stálých zaměstnanců nahradili zemědělci většinou vlastními pracovníky.

Trochu jiná situace byla, a stále trvá, u sezonních pracovníků. V první fázi se podařilo doplnit pracovníky z oborů, které zastavily výrobu a významná byla i pomoc studentů zemědělských škol. Těm všem bych také rád poděkoval. Další vývoj je bohužel stále nejistý. Kontaktujeme všechny podniky, kde využívají sezonní pracovníky, a pokud je stále ještě nemají, spojujeme je s agenturami, brigádníky atd. Zatím zbývá vyřešit ještě asi tisíc pracovníků. Jednáme také s ministerstvy o možnostech, jak k nám dopravit zahraniční pracovníky, jednáme o tom, jak zlepšit podmínky práce na dohodu pro domácí brigádníky.

Zemědělský svaz neustále vyzývá vedení našeho státu, aby učinilo všechny potřebné kroky ke zvýšení potravinové soběstačnosti v základních komoditách, zejména živočišného původu. Proč na to kladete takový důraz?

Potravinová bezpečnost by měla být starostí každé vlády, každého státu. Právě v takovýchto krizových momentech se ukazuje její důležitost. Zatím aktuálně nehrozí, že by byl nedostatek některých potravin. Ale ceny některých komodit, a tím pádem i potravin, se vydávají směrem vzhůru a spotřebitelé si budou muset připlatit. Dlouhodobé přehledy o vývoji cen ukazují, že u zemědělských komodit, potažmo potravin z domácích surovin, v jejichž produkci jsme soběstační, není v případě výkyvů cen na světových trzích změna tak prudká. Samozřejmě nelze být ve všech potravinách plně soběstační. Ale v potravinách, které u nás umíme vyrobit, by mělo být dosaženo potravinové bezpečnosti. Aby se nám nestávalo, že polovinu roku se musíme plně spoléhat na dovoz ovoce a zeleniny, že zemědělci musejí exportovat surovinu, která se nám vrací ve formě hotových potravin.

Co by měla vláda, potažmo ministerstvo zemědělství, v této záležitosti konkrétního učinit?

Především jde o stanovení jasných, a hlavně stabilních pravidel a dlouhodobé strategie, jak situaci zlepšit. Existuje spousta drobných kroků, jako je například zákon o významné tržní síle. Jsou ale i další. Když se podíváme na komodity, ve kterých poklesla míra potravinové bezpečnosti nejvýrazněji, jde o činnosti nejvíce závislé na počáteční výši investic a mnohdy i na množství lidské práce. Některé dílčí kroky již byly učiněny, jako například zařazení mezi citlivé komodity s vyšší podporou v rámci doplňkových plateb. Stále ale není dostatečná dlouhodobá podpora investic do produkce, skladování a zpracování. Také DPH je u nás na potraviny v porovnání s okolními zeměmi vyšší. Důležité je mít ale především rovné podmínky v rámci evropského trhu. Různá míra a nastavení podpor se u nás promítly negativně a poslední dvě vlády se to snaží v rámci svých možností změnit. Vláda před několika týdny vyčlenila prostředky, které by měly být na tyto investice určeny. Důležitý je i patriotismus spotřebitelů, pro které je v konečném důsledku výhodnější koupit si kvalitní tuzemské potraviny. Vždyť naši němečtí a rakouští sousedé si nejraději kupují v jejich obchodech vlastní, to je německé či rakouské, zboží. Takovýto přístup by se měl postupně začít projevovat i u nás.

Jak hodnotí řadoví výrobci a producenti přímou, ale i nepřímou pomoc našim zemědělcům?

Samozřejmě je stále co zlepšovat. Největším problémem je složitost systému a přílišná byrokratizace nejen schvalování, ale také kontroly. Zemědělství je značně rizikové podnikání, výrazně závislé na přírodních a klimatických podmínkách. Například nám stále chybí systém, podle kterého by zemědělci mohli minimalizovat riziko ztrát třeba v případě sucha nebo při poškození polními škůdci. Chybí jakýsi marketingový fond, do kterého by přispívali zemědělci i stát, a který by se zaměřil na propagaci české zemědělské produkce, a tím i odpovědné práce zemědělců.

Přejděme k otázce Společné zemědělské politiky EU (SZP) na léta 2021–2027. Momentálně je odsunuta kvůli koronavirové krizi do pozadí. Ale za pár měsíců se o ní opět zřejmě začne v EU hovořit. Co konkrétního v této oblasti mohou naši zemědělci a potravináři očekávat?

Uprostřed vyjednávání o budoucí podobě SZP přišla Evropská komise s novým návrhem Green Deal a s tím související strategií »Farm to Fork« (Farma na vidličku – pozn. red.). Nejedná se sice o novou konkrétní evropskou legislativu, ale bude z ní vycházet korekce mnoha předpisů vč. nové zemědělské politiky. Navíc se v současné době vyjednává o délce a podmínkách přechodného období, které by mělo trvat podle současných pravidel s některými omezeními dva roky. Zřejmě se dostaneme do většího vleku ekologických názorů, což výrazně znevýhodní nejen české, ale všechny evropské zemědělce. Nejvíce se obávám, že snaha o ekologizaci evropského zemědělství bude vycházet z jednostranného pohledu ekologů, kteří toho o vlastním zemědělství vědí jen velmi málo a v konečném důsledku to evropské, potažmo české zemědělství velmi poškodí. Jak ekonomicky, tak i v konečném důsledku pak mohou být ekologické a sociální dopady negativní.

Česká republika ve svých stanoviscích uvedla řadu argumentů, proč s některými návrhy SZP nesouhlasí. Budeme na těchto svých stanoviscích trvat i nadále?

Problémů v návrzích je mnoho. Zřejmě nejpalčivějším pro české zemědělství je případné zastropování a definice aktivního zemědělce. Historickým vývojem u nás máme největší výměru zemědělských podniků a případným zastropováním by byly značně znevýhodněny. V určitých ohledech jsou tato omezení proti předchozím podporovaným aktivitám. Například v případě zastropování. Jedním z cílů ale současně je podpora sdružování zemědělců. A pokud se několik desítek zemědělců rozhodlo, nebo v budoucnu rozhodne sdružit se a vložili nebo vloží svůj majetek do společného podniku, budou potrestáni krácením přímých plateb. Podobné je to u aktivního zemědělce. V minulosti byli zemědělci motivováni, aby diverzifikovali svoji činnost. A pokud se podíl příjmů z doplňkové činnosti z jakéhokoli důvodu zvýší, například kvůli poklesu cen zemědělských komodit, přestávají být pro systém aktivními zemědělci. Ačkoli stále vykonávají stejný objem všech prací. To přece není správné. S tím je spojeno i sledování provázanosti podniků. Jednak z důvodu zastropování, jednak z důvodu hodnocení aktivního zemědělce. Myslím, že ministerstvo zemědělství, potažmo vláda, a to za aktivní role Agrární komory a Zemědělského svazu, se bude při jednáních v Bruselu snažit, aby naše argumenty byly přijaty. Jde o to, že zatím se v Bruselu v zemědělské politice spíše prosazují názory původních členských zemí EU 15.

Ještě se vrátím ke koronavirové krizi. Ukazuje se ekonomická nesmyslnost dopravy potravin ze vzdálených končin evropských zemí, které jsou od České republiky vzdáleny i tisíce kilometrů. Vy jste jako představitelé našich zemědělců na to v Bruselu neustále upozorňovali. Myslíte si, že nyní budete více vyslyšeni?

Doufáme v to. Vždy jsme upozorňovali na převoz potravin na velké vzdálenosti, který zanechává výraznou uhlíkovou stopu. Kromě toho roste riziko kontaminace, ale také ztráty kvality. Nehledě na to, že čeští zemědělci i potravináři jsou pod přísným dohledem dozorových orgánů a umějí vyrobit velice kvalitní potraviny. Uvědomme si i ekonomické hledisko. Koruna zaplacená za tuzemskou potravinu zůstane celá v naší republice. Koruna utracená za dovezený výrobek nechá malou část z daní v republice a zbytek zaplatíme zahraničnímu zemědělci, zpracovateli a obchodníkovi.

Jak vidíte další vývoj obchodního vztahu mezi producenty, zpracovateli a obchodníky?

Ideální by bylo provázání celého řetězce. To se bohužel nepodařilo, a tak je nutné, aby vedle sebe stáli rovnocenní partneři. Zemědělský svaz je velkým zastáncem sdružování zemědělců do odbytových organizací. Ukazuje se, že zemědělci spolupracující při odbytu dosahují lepšího zpeněžení i lepších obchodních podmínek. Ideální by bylo zajišťovat veškerý odbyt společnými silami, případně i začít společně zpracovávat produkci a dodávat ji konečnému spotřebiteli. Naše zemědělství má bohatou tradici, bohužel násilně přetrženou, ve sdružování zemědělců. Děláme vše pro to, abychom v ní pokračovali.

Nemohu nevzpomenout jeden závažný problém, a tím je sucho. Jak se s problémem sucha hodláte vypořádat?

Musíme si uvědomit, že současné sucho trvá již šestým rokem a zemědělci se se změnou klimatu s přestávkami potýkají nejméně třicet let. Deficit srážek v kombinaci se vzrůstající teplotou v posledních letech představuje v některých oblastech až 870 mm. To je, jako by rok a čtvrt vůbec nepršelo. Zatímco celá společnost začne vnímat sucho až v okamžiku, kdy jim u domu zastaví cisterna s pitnou vodou, zemědělci pociťují sucho každý rok. Celou dobu se změněným klimatickým podmínkám přizpůsobují, mění zaběhnuté postupy, snaží se zadržet vodu v krajině, ale každým rokem přicházejí o plochu, na které by tuto vodu mohli zadržovat. Spousta lidí se snaží zemědělcům dávat jednoduché rady, ale neuvědomuje si, že zemědělci musí respektovat komplexní krajinu a její požadavky. A zatímco jedno opatření může pomoci se zadržením vody, zároveň výrazně zhorší např. ochranu proti hrabošům. A zemědělci jsou první, kdo za sucho nebo jiné podobné extrémy zaplatí. Mnoho lidí se domnívá, že zemědělci dostanou za sucho dotaci a mohou vesele fungovat dál. Ale případné dotace uhradí jen malou část z utrpěných ztrát. Nehledě na to, že se neustále snižuje základna. Třeba v loňském roce panovalo v některých oblastech výrazné sucho, ale dotace nebyla žádná.

Co byste závěrem popřál českým zemědělcům?

Pevné nervy, přijatelné počasí, respekt jejich odbornosti a prestiž, kterou si zaslouží.

Miroslav SVOBODA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 8 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


reich.mir.fan
2020-05-29 17:19
Předpokládám že s tou kravatou a v obleku to zvládnul právě tento
pán nejlépe.Zřejmě má na mysli ty žluté lány nebo snad JZD a
Státní statky.
hajek.jiri51
2020-05-29 12:21
Krize byla zvládnuta? Opravdu?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.