Rozhovor Haló novin se stínovou ministryní zdravotnictví za KSČM Soňou Markovou

Jen tleskat a zvonit zvony opravdu nestačí

Zdá se, že pandemii koronaviru, alespoň její první vlnu, má Česká republika poměrně úspěšně za sebou. Jak se podle vás stát s pandemií vypořádal?

Pandemie COVID–19 se stala velkou zkouškou nejen pro zdravotníky, ale i pro ostatní profese, politiky, fungování státu jako instituce a samozřejmě pro všechny občany České republiky. V porovnání s některými stejně vyspělými zeměmi jsme se vypořádali s nebezpečím nákazy určitě dobře. Díky poměrně přísným restriktivním opatřením jsme se vyhnuli velkému množství obětí a kolapsu zdravotnického sytému. I když se často jevila prohlášení a činnost vlády jako chaotická a neobešla se bez chyb, je možné vládu i ostatní odpovědné instituce v situaci, které jsme ještě v historii nečelili, hodnotit převážně kladně. Je zajímavé sledovat, jak zpočátku, kdy se i pravicová opozice bála o své zdraví a životy, vznikl konsenzus k často drakonickým opatřením a činnosti vlády. Když se ukázalo, že to zřejmě zvládneme, i díky celonárodnímu »rouškovému hnutí« a obrovské vlně solidarity, začala snaha zpochybňovat vše a zviditelňovat se za každou cenu. Stále mě překvapuje neuvěřitelná drzost těch, kteří v době hospodářské krize po roce 2009 nepomohli krachujícím podnikatelům, nezaměstnaným a důchodcům vůbec ničím, naopak nesmyslně »šetřili«, zastavili veškeré investice, zavedli nemravné poplatky ve zdravotnictví a důchodcům přidali »směšných« 47 korun, se nyní předhánějí, kdo více »ukousne a rozdá z koláče veřejných financí«.

Ukázala pandemie na nedostatky, o nichž se dosud nevědělo, anebo se jim nevěnovala dostatečná pozornost? Konkrétně mám na mysli například oblast zdravotnictví a sociální péče.

Nejvíce ohroženými se stali zdravotníci stojící v první linii. Zvlášť zpočátku, kdy často chyběly účinné ochranné prostředky. V důsledku povinných karantén nebo potřeby být s dětmi doma se mnohem více prohloubil dlouhodobý problém nedostatku lékařů, a hlavně sester. Ukázalo se, že předzásobení nezbytnými zdravotnickými prostředky v nemocnicích nebylo pro případ pandemie dostatečné a stát následně selhával i v jejich nákupu a distribuci. V rámci poučení z pandemie je nutné přehodnotit legislativu krizového řízení a pandemických plánů i dostatečné předzásobení ochrannými zdravotnickými prostředky.

Pandemie poukázala také na to, jak krátkozraké bylo dřívější dlouhodobé podfinancování zdravotnictví a nerespektování hrozby katastrofálního nedostatku lékařů a sester v akutní lůžkové péči. Zároveň se ukázalo jako výhodné a dříve hojně kritizované větší množství lůžek v akutní péči i jejich případná nižší obložnost.

Nyní je prvořadým úkolem rychle sanovat mnohamiliardové ztráty celého systému zdravotnictví. Skokové navýšení plateb za státní pojištěnce a oddlužení všech, nejen státních nemocnic, je proto krok správným směrem. Následně je nutné konečně přijmout zákon o pravidelné a automatické valorizaci plateb státu za své pojištěnce, jak to od roku 2016 navrhuje KSČM. Stabilita a předvídatelnost příjmů je totiž pro fungování zdravotnictví klíčová.

Jak se podle vás i v této situaci zaměstnanci zmiňovaných odvětví vyrovnávali s nákazou?

Všichni v první linii si zaslouží naše poděkování a zdravotničtí pracovníci zvlášť. Skláním se před jejich obětavostí a samozřejmostí, s jakou poskytovali potřebnou péči všem. I přesto, že sami riskovali zdraví a životy své i svých blízkých. Oni své poslání naplnili beze zbytku. Jsem proto ráda, že bylo rozhodnuto o finančních odměnách. Nyní je důležité, aby se k nim slibované peníze skutečně dostaly. Jen tleskat a zvonit zvony opravdu nestačí. Zároveň je nutné konečně nastavit spravedlivé odměňování, funkční vzdělávání, organizaci péče a odpovídající kompetence tak, jak to lékaři, sestry i nezdravotničtí pracovníci dlouhodobě požadují.

Mohla byste charakterizovat pozitiva, pokud nějaká jsou, současné pandemie?

Vedlejším kladným »koronavirovým« dopadem je návrat k větší obezřetnosti, osobní zodpovědnosti a jisté pokoře každého jednotlivce. A také, že je třeba více dbát na »obyčejné« dodržování základních hygienických návyků, mýt si ruce, nekýchat do dlaní a během nákazy zůstávat ohleduplně doma. Vždyť infekce, která pro nás osobně znamená jen si několik dní poležet a odpočinout doma, může pro druhého, oslabeného člověka skončit třeba i smrtí. Současná pandemie také pozitivně stimuluje výzkum v oblasti virologie, imunologie, epidemiologie a nových léčivých přípravků. Z toho všeho pak mohou profitovat i ostatní medicínské obory. Navíc současný stav jednoznačně ukázal na nutnost úzké mezinárodní spolupráce v oblasti výměny know-how, sdílení informací a dat. Koneckonců ještě nedávno ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) profesora Duška znalo jen pár odborníků a dnes je jednou z mediálně nejvýraznějších tváří.

Zvlášť pozitivně dopadla koronavirová epidemie na urychlení eHealth a telemedicínu. Nyní je proto potřebné, aby ministerstvo zdravotnictví nepropáslo vhodnou chvíli a konečně předložilo dlouho slibovaný zákon o elektronizaci zdravotnictví. Pro budoucnost českého zdravotnictví je důležitý i příslib pružnějšího využívání úhradových mechanismů ze strany zdravotních pojišťoven ke stabilizaci jednotlivých zdravotnických zařízení. Pandemie také v zásadě potvrdila, že Česká republika má dostatečné kapacity pro intenzivní medicínu, včetně počtu plicních ventilátorů. V neposlední řadě ukázala i možnosti, jak české zdravotnictví zefektivnit bez toho, že by museli sami pacienti sahat hlouběji do svých peněženek při zachování potřebné kvalitní péče. To je pro KSČM naprosto zásadní.

Vláda rozhodla, že prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv nakoupí do strategických zásob státu pro další možnou krizi miliony ochranných a zdravotnických pomůcek. Měla by podle vás přijmout ještě nějaká další opatření?

Transparentní nákup ochranných zdravotnických prostředků do státních hmotných rezerv ve větším množství než doposud je nezbytný. Už proto, že nás s největší pravděpodobností skutečně čeká podzimní druhá vlna epidemie. Zatím nevíme, jak se bude situace vyvíjet po uvolnění restriktivních opatření a otevření hranic. Musíme proto maximálně využít čas a vytvořit robustní informační systém získaných dat. Řešením je tzv. chytrá karanténa s dokonalým systémem zachycujícím lidi s příznaky COVID–19. Následně nikoliv plošná, ale cílená lokální opatření.

Velký problém vidím v tom, že během pandemie poklesla plánovaná péče až o 50 procent a tím mohlo u některých pacientů dojít až k fatálnímu zanedbání a ohrožení jejich zdraví. Ministerstvo zdravotnictví musí nyní intenzivně pracovat na tom, aby se na jedné straně pacienti nebáli navštěvovat nemocnice, ambulance a lékaře a svoje plánované úkony zbytečně neodkládali. Na straně druhé by lékaři měli své ordinace znovu otevřít. Distanční léčba není pro všechny nemocné a pro každou příležitost vhodná.

V poslední době se hodně diskutuje o vztazích mezi ministrem zdravotnictví a jeho náměstkem Romanem Prymulou. Jak se na tento mediálně hodně prezentovaný spor díváte vy? Nevrhá to špatné světlo na celý průběh zvládání pandemie?

Situace kolem pana Prymuly trochu připomíná »dva kohouty na jednom smetišti«. Profesor Prymula během krize COVID-19 jednoznačně prokázal fundovanost ve svém oboru a stal se jistým pomyslným vítězem nad pandemií. Teď to ale vypadá, že je zde spíše snaha ho za prvé odměnit a případně jako výraznou pozitivně vnímanou tvář »marketingově« využít a za druhé ho někam aspoň na určitou dobu tzv. »uklidit«. Pan ministr Adam Vojtěch se zcela oprávněně obává o svoji autoritu. Tu mu ale často podrýval sám premiér v přímém přenosu při různých mediálních vystoupeních vlády a také tím, jakou roli vláda prof. Prymulovi přisoudila nejen v Krizovém štábu, ale také později při tzv. chytré karanténě. Na Úřadu vlády byl schválen nový post, kde bude Roman Prymula dohlížet na různé zdravotnické projekty zaměřené na osvětu a prevenci.

Obdobně funguje deset dalších zmocněnců vlády, mimo jiné pro sport, jadernou energetiku, lidská práva či informační technologie a digitalizaci. Například zmocněncem pro jadernou energetiku je od února 2019 Jaroslav Míl, zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci byl v roce 2018 jmenován Vladimír Dzurilla, vládním zmocněncem pro sport je od března 2018 Milan Hnilička. Vládní zmocněnkyní pro lidská práva byla v květnu 2019 jmenována Helena Válková.

Zatím nezodpovězenou otázkou je, jakou úlohu v celém procesu hraje fakt, že dosavadnímu náměstkovi na ministerstvu zdravotnictví nebyla celý rok vydána bezpečnostní prověrka, kterou pan ministr vyžaduje. Na stole je nyní i problém odbornosti ministerstva zdravotnictví po odchodu jednoho z mála lékařů z čela tohoto ministerstva. Odchod pana Prymuly je vzhledem k vzájemně »vykopaným příkopům« nevyhnutelný. Celá situace může také nakonec vyústit v debatu o případném nástupci či nástupkyni na postu ministra zdravotnictví. Přece jen tu existuje reálná hrozba v podobě prokazatelně předražených nákupů ministerstva zdravotnictví přes různé ne zcela důvěryhodné firmy. A to i přesto, že v počátku zcela jistě hrála svoji roli i naléhavá potřeba rychle nakoupit chybějící ochranné zdravotnické prostředky. Důsledná kontrola ze strany NKÚ a následné vyvození odpovědnosti jsou proto podle mého názoru naprosto nezbytné.

Problémem je momentálně cena testování na koronavirus. Je dobré, že ministerstvo stanovilo její strop? Některé laboratoře odmítají za těchto podmínek testovat samoplátce…

Obecně stanovení stropu proti možnému nemístnému obohacování na úkor plátců není špatně. Takto nastavená cena ale musí odpovídat skutečným nákladům a není možné, aby rozdíl doplácely nemocnice. Stejně tak je nepřípustné, aby bylo z těchto důvodů potřebné testování zpomaleno. Je otázkou, jestli ministerstvo zdravotnictví v tomto případě nerozhodovalo nekompetentně, tzv. od zeleného stolu.

Ministerstvo chce zvýšit proočkovanost populace proti chřipce, aby nedošlo k souběhu chřipkové epidemie s možnou druhou vlnou epidemie koronaviru. Myslíte, že veřejnost tuto výzvu vyslyší?

Na podzim budou zřejmě vrcholit - jako ostatně vždy v tomto ročním období – i jiné infekční nákazy a respirační onemocnění, než jen ta koronavirová. Pravidelně to bývá chřipková epidemie, proti které - na rozdíl od koronaviru - lze očkovat. Bohužel, česká populace nemá zatím k tomuto očkování příliš velkou důvěru. Proočkovanost je u nás podle některých zdrojů pouze osm procent! Zcela chybí fundovaná přesvědčovací kampaň ze strany ministerstva zdravotnictví i samotných lékařů. Nyní je přitom spíše pozdě na přiobjednání vakcín, které u nás zajišťuje pouze jedna firma. Problém nastane, pokud nebude o očkování mezi občany zájem. Minulý rok se část nespotřebovaných vakcín musela dokonce spálit.

Úkolem ministerstva je urychleně vytvořit spolu s lékaři a zdravotními pojišťovnami plán osvěty. Zároveň musí být dána garance ze strany státu, aby k nám farmaceutické firmy vůbec více vakcín dodaly. Pomoci by mohla také slibovaná studie, jak se projevila nákaza COVID-19 u těch, kteří se v minulosti očkovat proti chřipce nechali. Obecně doufám, že se Česká republika znovu vrátí k vysoké proočkovanosti i u povinných očkování a skončí často nesmyslné odmítání možnosti chránit sebe a své děti před smrtelnými infekčními nemocemi. Třeba proti spalničkám, které mají reprodukční číslo 18, na rozdíl od reprodukčního čísla 5 u koronaviru. To znamená, že každý nakažený spalničkami nakazí dalších 18 lidí.

Co podle vás tato pandemie ukázala obecně? Dá se říct, že lidstvo by si mělo z ní vzít nějaké varování?

Pandemie poukázala na nesmírnou hodnotu lidského zdraví a cenu života. Přinutila nás být pokornější a vážit si maličkostí. Snad se mnohým změnil i žebříček hodnot. Znovu jsme zažili obrovskou vlnu solidarity a sílu člověka. Jen si nejsem zcela jista, jestli jsme se jako lidstvo dokázali opravdu poučit.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 11 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.