Ilustrační FOTO - Pixabay

Stát neposkytl na vysokorychlostní internet žádné dotace

Pokrytí domácností vysokorychlostním internetem se v uplynulých zhruba pěti letech podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zvýšilo jen díky investicím podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nevyplatilo žádné dotace, ačkoli na to mělo 13,8 miliardy korun.

Důvodem tohoto stavu byla podle kontrolorů špatně nastavená podpora, nedostatečná příprava programu, ale i celkový nezájem o dotace. Téměř polovina peněz plánovaných na rozvoj vysokorychlostního internetu tak byla přesunuta po dohodě s Evropskou komisí na jiné operační programy, uvedl NKÚ v tiskové zprávě.

Neúspěch v podpoře budování sítí pro vysokorychlostní internet MPO přiznalo, od roku 2018 se to podle mluvčí Štěpánky Filipové ale změnilo a podařilo se najít cestu, jak budování sítí podpořit. Ve vyjádření pro ČTK současně uvedla, že pomalejší rozvoj sítí pro vysokorychlostní internet v ČR obecně ovlivňuje i pomalé povolování staveb, což by měl změnit nový stavební zákon či zákon o liniových stavbách.

Problémem výstavby sítí není podle zástupce operátorů z ISP Aliance Rostislava Kocmana nedostatek peněz, ale vysoké ceny služebností požadovaných obcemi, některými kraji, a zejména státními organizacemi, a také složitá administrativa a stavební řízení. »Poslední nabídka dotací už byla atraktivnější než dříve, ale ty výše jmenované potíže výstavbu fakticky dál znemožňují, a proto o dotace není takový zájem. Na většině dnešních bílých míst se jistě podaří postavit vysokorychlostní internet i navzdory klackům pod nohy ze strany státu a některých samospráv, ale jsou i místa, kde se internet bez dotací nikdy neobjeví,« podotkl Kocman. Zatímco v minulosti MPO podle něj s telekomunikačním sektorem téměř nekomunikovalo, nyní se snaží v rámci svých kompetencí problémy řešit.

MPO chybovalo při nastavení podmínek

NKÚ prověřoval dotace na vysokorychlostní připojení k internetu v letech 2015 až 2019. Cílem podpory bylo zajistit do roku 2023 toto připojení pro 77 procent domácností, přitom už v roce 2018 se díky investicím podnikatelů podařilo bez pomoci státu pokrýt 90 procent domácností. ČR je tak nad evropským průměrem, uvedl NKÚ.

Ministerstvo vyhlásilo první výzvu k předkládání žádostí o dotace z programu Vysokorychlostní internet v březnu 2017, tedy dva roky po jeho schválení. Vypsání se zdrželo hlavně kvůli tomu, že Česká republika nemělo do roku 2016 připraven Národní plán rozvoje sítí nové generace. Už v době vyhlášení první výzvy se ale díky investicím firem blížilo pokrytí domácností vysokorychlostním internetem původně stanovenému cíli 77 procent, uvedl NKÚ.

Kontroloři konstatovali, že o dotace na budování sítí vysokorychlostního internetu byl minimální zájem. Těm, kteří se o ně přihlásili, nemohlo ministerstvo na doporučení Evropské komise peníze vyplatit. MPO totiž při nastavení podmínek nerespektovalo požadavek směřovat podporu do oblastí, kde pokrytí není a ani jej podnikatelé neplánují v následujících třech letech vybudovat, odůvodnili kontroloři doporučení EK nevyplatit dotace.

O druhou výzvu je větší zájem

Druhou výzvu pro žádosti o dotaci na vysokorychlostní internet vyhlásilo ministerstvo počátkem loňského roku a v porovnání s první ji mělo podle NKÚ lépe připravenou. »Přihlásilo se 40 zájemců a žádosti o podporu přesáhly o 11 procent jednu miliardu korun přidělenou pro tuto výzvu. Většinu žádostí podala jedna společnost,« uvedli kontroloři. V době jejich kontroly se žádosti ale teprve hodnotily a ministerstvo nevydalo žádné rozhodnutí o poskytnutí podpory.

»Ano, je to tak, že se dříve podpořit budování sítí pro vysokorychlostní internet nedařilo,« uvedla v reakci na závěry NKÚ mluvčí MPO. Před dvěma lety podle ní ale útvar, který má věc na starosti, personálně posílil a MPO naplňuje akční plán, který vznikl po konzultacích s EK. Podle mluvčí tak bylo schváleno 35 projektů různých subjektů, které pokryjí zhruba 16 000 adresních míst, a byla otevřena další výzva na podporu projektů v dalších tzv. bílých místech, tedy sídelních oblastech bez vysokorychlostního internetu.


Obrovský profesní šlendrián a ztráta pro naši zemi

Otázky Haló novin pro místopředsedu sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jiřího Valentu (KSČM)

Problematikou pokrytí domácností vysokorychlostním internetem se dlouhodobě zabýváte. Překvapilo vás zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu?

Celá tato kauza s pokrýváním vysokorychlostním internetem území ČR je velice podezřelá a táhne už se několik let. Již v minulém volebním období, kdy jsem byl předsedou sněmovního Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment, jsme tento palčivý problém s příslušnými institucemi, tzn. Českým telekomunikačním úřadem, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, ale i se zástupci profesních organizací či významnými hráči ze soukromého sektoru, řešili.

V lednu 2018 jsem dokonce interpeloval ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, a to ve věci špatného stavu využití příslušné evropské dotace, která mohla naší zemi přinést podporu až těch uváděných 14 miliard Kč. Zde jsem mu připomněl, že MPO dlouhou dobu neumělo kvůli různým tlakům, ale i své neschopnosti ani příslušnou výzvu pro zájemce vypsat. A když se to nakonec povedlo, tak v prvním kole s více než 11 miliardami korun se přihlásily »celé« tři firmy žádající o pouhých 50 milionů korun. A tak již tehdy bylo skoro jasné, že se tuto dotaci vyčerpat nepodaří, což osobně považuji za obrovský profesní šlendrián a ztrátu pro naši zemi, byť některé prostředky z dotace mohly být převedeny jinam.

A tak se bohužel stalo, že do letošního roku není naše území, a tedy 100 procent domácností, pokryto ani rychlostí 30 megabitů za sekundu, jak je stanoveno v příslušné národní strategii České republiky, kde se dokonce také uvádí, že polovina domácností měla být do letošního roku pokryta rychlostí 100 megabitů za sekundu. A to se skutečně nepodařilo a otázkou zůstává, díky komu. Odpovědnost si přehazuje již po léta ČTÚ a MPO, přičemž obdobné spory jsme mohli registrovat i v nedávné době, kdy se jednalo také o velké problémy při vypisování aukcí na pásma vysokorychlostního internetu.

Jak hodnotíte kroky vlády v tomto směru?

Vládě se skutečně v tomto ohledu nedaří! Koncem roku 2019 bylo v ČR stále ještě 7000 tzv. bílých míst, zjednodušeně sídelních oblastí bez vysokorychlostního internetu, který ale není důležitý jen pro rodiny, ale přirozeně i pro nastupující strategie průmyslu 4.0. Tam to bez něj samozřejmě nepůjde.

I v tom minulém roce, jsem se při schvalování zákona o elektronických komunikacích ptal vlády, zda není něco skutečně špatně, když strategie EU, hovořící o kvalitě pokrytí vysokorychlostním internetem je již z roku 2015.

S odstupem čtyř let, tedy v tom zmiňovaném roce 2019, došlo jen k vypsání tří velice planých výzev. Třetí výzva alokovala pro žadatele 1 mld. korun. Ve výzvě druhé byly podány žádosti ve výši 1,1 mld. korun a konečně ve výzvě první v roce 2017 se přerozdělilo jen několik desítek milionů korun. A to považte, k dispozici bylo tehdy celkem 14 mld. korun. Můžeme se ptát, kde se stala chyba. A odpověď není vůbec složitá. Peníze se nevyčerpaly kvůli nevhodně nastaveným podmínkám. Dotaci získali pouze někteří a většina na ni nedosáhla vzhledem ke složitosti zpracování, nedostatečnému času pro přípravu a realizaci, nejasnostem v podmínkách jejího získání i údajně kvůli nesprávným analýzám trhu ze strany Českého telekomunikačního úřadu. A dále také vzhledem k neustále chybějící komunikaci mezi státními orgány a poskytovateli, kteří zajišťují internet pro více než 60 % obyvatel naší země, to znamená více než 1600 malých i větších poskytovatelů internetu.

Je podle vás v pořádku, že aktivitu v této oblasti převzali soukromí podnikatelé?

Pravdou je, že když neuměl investovat stát, museli, a to i dle zprávy NKÚ, investovat soukromí podnikatelé. Osobně se domnívám, že takto by veřejná správa fungovat neměla. Současně je mně jasné, že jsou v ICT oblasti obrovské lobbistické tlaky, a ne vždy potom z rozličných důvodů »stát tahá v tomto smyslu za delší konec«. Dotační podpora má přece jen jakási obligatorní pravidla, ale když zainvestuje sám soukromník, tato pravidla si bude určovat především on sám a zisk tomu také potom může odpovídat. Smutné na celé věci je také to, že zatímco národní i evropská strategie podpory vysokorychlostního internetu hovořily o pokrytí míst, kde internet doposud není a podnikatelům se nevyplatí jej tam na své náklady budovat, tak se oči zavírají a pracuje se velice nekoncepčně. A to znamená, že mnohá, tzv. bílá místa bez pokrytí budou bohužel stále přetrvávat. A to ke škodě nás všech!

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.7, celkem 11 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.