Rozhovor Haló novin s předsedou brněnské městské organizace KSČM Martinem Říhou

Životodárné tekutiny může být zoufale málo

Do nového jihomoravského krajského zastupitelstva kandiduje dosavadní předseda brněnské městské organizace KSČM Martin Říha. Je odborníkem na dopravu a zemědělství a roky vedl v Brně organizaci Českého zahrádkářského svazu.

V Brně je na přetřesu mnoho let chybějící základní rozvojový dokument - Územní plán města Brna (ÚP). Jak k jeho novele přispěli komunisté?

Ještě v minulém volebním období jsme aktivně přistupovali k přípravám procesů schvalování nového územního plánu. Jde o strategický dokument, který Brno potřebuje k dalšímu rozvoji. Současný ÚP je z roku 1994 a, jak jistě uznáte, i přes mnohé úpravy již nelze město rozvíjet dle tohoto dokumentu. Chybějí nám rozvojové plochy pro bydlení, je třeba řešit dopravu, a mohl bych pokračovat. A právě proto jsme rádi, že se navázalo na naši práci, a mohu konstatovat, že i díky nám již v úterý 16. června v 18 hodin se uskuteční na Hvězdárně akce Plán jede k vám – setkání s vedením města a Kanceláří architekta nad novým ÚP. Návrh ÚP bude krátce představen a poté bude prostor pro dotazy. Oficiální veřejné projednávání proběhne v pondělí 22. a v úterý 23. června, vždy od 15 hodin v prostorách BVV, a to jak fyzicky, tak rovněž prostřednictvím online přenosů.

V září má projednat a schvalovat samospráva jižní Moravy nové Zásady územního rozvoje kraje (ZUR). To i se zapojením nového Územního plánu Brna. Jak situaci vidíte?

Brno je jasnou součástí Jihomoravského kraje a ať chceme, nebo nechceme, musí jeho rozvoj navazovat i na rozvoj kraje. Nedokážu si dnes představit, že by se nenašla shoda v rámci ZUR a nového ÚP města Brna. Vždyť dopravně důležité tepny musí najít kompromis a shodu v tom, kudy územím kraje a Brna projdou. To je jen jeden z příkladů. Jsem rád, že důležité dopravní stavby dostanou díky tomu zelenou a přispěje se k bezpečnosti dopravy na území kraje i města. Nedílnou součástí také jsou řešení k zadržení vody v krajině, která uskutečníme jako kraj v příštím období v boji proti suchu.

Brno se stále více potýká s problémy silniční, železniční a letecké dopravy tranzitní, regionální, městské hromadné i individuální a s nedostatkem parkování. Co prosazují komunisté?

Samozřejmě doprava se vyvíjí a to se nedá zastavit. Tak jak roste životní úroveň, roste i počet automobilů na počet obyvatel města i kraje. V současné době se realizuje tzv. rezidentní parkování v Brně – rozšiřují se oblasti. Připadne nám poněkud nešťastné, že namísto růstu počtu parkovacích míst jich naopak ubývá! Co nám výrazně chybí, jsou parkovací místa pro návštěvníky a dojíždějící za prací, tzv. P+R. V součinnosti s krajem by městská samospráva měla urychlit výstavbu těchto typů parkovacích ploch. Výrazně nám chybějí i parkovací domy!

Pokud se týká tranzitní dopravy, tu bychom měli v co největší míře dostat zpět na koleje, například jako ve Švýcarsku. Je třeba řešit i dopravní infrastrukturu, v Brně je to dobudování Velkého městského okruhu, no a v kraji jsou to D52 a R43. V brzké době se má rozhodovat i o vybudování tangenty - dopravní spojky mezi těmito komunikacemi. Nejlepší doprava je ta, která městem nemusí projet a dojede do svého cíle, aniž by obtěžovala život občanů jinde. Jak jistě víte, i u nás v Brně trval dlouho spor o poloze nového vlakového nádrží v souvislosti s přestavbou Železničního uzlu Brno jsem rád, že se i přes značné obstrukce podařilo po sto letech prosadit to nejlepší možné. Poloha nového nádraží »u řeky« je dobrá zpráva pro rozvoj města i pro vznik nových bytů. Dokonce se uvažuje o stavbě Severojižního kolejového diametru (tj. rychlého kolejového průtahu Brnem, který povede v centru města pod povrchem), což je také dobrá zpráva pro obyvatele města i kraje. Je třeba občanům vysvětlovat, že nemusejí mít obavy s dopravou do centra. S touto přestavbou dojde i k výraznému rozvoji městské hromadné dopravy, což by, mj., měl být přínos ke vzniku mnoha nových pracovních příležitostí!

Rozvojové dokumenty Brna i kraje ukotví dlouho sporné trasy dálkových silnic č. 43 a 52, nové železnice a nádraží v Brně i vysokorychlostní tratě. Jaké stanovisko má KSČM?

Jak jsem uvedl výše, jen kladná stanoviska. Jen se musí pohlídat transparentnost všech věcí souvisejících s přípravami, ale i vlastní realizací. Musí se zajistit, pokud to bude možné, na tyto projekty prostředky z fondů EU. Jsem rád, že zmiňujete vysokorychlostní tratě, tzv. VRT. Ty budou součástí celoevropské sítě a Brno bude ležet na rozcestí západ - východ a sever - jih. Co více si přát. Již v dávnověku platilo, kdo ležel na rozcestí dopravních tepen, tak z toho bohatnul. A Jihomoravský kraj s Brnem a jeho občany nesmí tuto příležitost propásnout!

Brno i kraj zřejmě čekají roky s tropickým suchým létem, nedostatkem vody k pití i k zálivce kulturní vegetace a s úbytkem zemědělské produkce pro výrobu potravin. Jak to řešit?

Je před námi výzva souboj člověka s přírodou. Jako zahrádkář svádím tento souboj každý rok a nejsem v tom sám. Před rokem 1989 zde existoval systém závlah, ale i meliorací. V každé době se musíte poprat s problémem, že jednou je vody moc a jindy málo. Dnes jsme v období, kdy je vody málo, a musíme ji zadržet v krajině. Není to jen budování nových vodních nádrží, především je třeba změnit systém hospodaření s vodou. Možná někoho nadzvednu ze židle, ale výrazně ubylo organické hmoty v půdě, zemědělci nedělají hlubokou orbu v potřebném množství. Mohl bych pokračovat, což není na pár řádků. Na toto téma se koná mnoho seminářů a pokaždé se člověk dozví něco nového! Pokud chceme přežít, musíme najít rovnováhu v soužití s přírodou.

Soběstačnost státu ve výrobě potravin mírného klimatického pásma z dob socialismu nahradil v ČR odbyt přebytků potravin západoevropského původu. Jak tento stav napravit?

Jednoznačně podporovat domácí producenty! Je načase také opustit ten současný ekoboom. Pěstování plodin pro výrobu biopříměsí do paliv je slepá cesta. Vždyť při dovozu potravin se spotřebuje tolik paliv, která bychom nemuseli vůbec »vypěstovat«! V dnešní době se zvlášť potvrzuje to staré známé: Co si neuděláš sám, to nemáš. Naše zemědělství bylo soběstačné ve výrobě pro zásobování československého trhu ve všech zásadních komoditách, dnes je to jen v produkci obilí a vajec! Je také otázka, co stálo za krachem výroby některých komodit v našem zemědělství! Dotační systém EU. Měla by se revidovat dotační politika, to znamená narovnat ji na úroveň jiných zemí EU. Právě to by české zemědělské produkci výrazně pomohlo.

A je zde ještě jedna věc, která mě nenechává v klidu: výrazně ubývá zemědělských ploch. Na zemědělské půdě vyrůstají sklady, montovny i dopravní stavby. Měla by se výrazně upevnit ochrana půdního fondu.

Jak jako krajský zastupitel chcete prosadit nezbytné zadržování srážkové vody v krajině? Co udělat v zemědělství, co v domech, domácnostech a co třeba na zahrádkách?

To téma je složité, podle mě by stačilo, kdyby každý z nás byl zodpovědný. Šetřit s vodou se učíme, což je vidět z výroční zprávy města Brna. Další krok je v rámci povolení novostavby. Myslím, že již zákonem by mělo být stanoveno např. vybudování nádrží na zachycení vody a tu používat třeba na WC a zalévání zahrad. Podpořit lze i dodatečné budování těchto nádrží. Víte, kolik vody odteče ve městě ze střech a zpevněných komunikací jen tak bez užitku? Řešením mohou být zelené střechy a více zeleně ve městě.

Co se týká volné krajiny, zmiňoval jsem budování nových nádrží, mokřadů, výrazně může pomoci zalesňování krajiny. Zmínil jsem i změnu způsobu obdělávání půdy. Jako zahrádkář mám nádrž a sudy u střešních svodů, nachytanou dešťovku používám na zalévání. Každý by měl začít u sebe!

Před více než 200 lety podnikatelé potřebovali pole pro novou plodinu - cukrovou řepu. Pěstební plochy vytvořili v jižní polovině Moravy vypuštěním a vysušením dvou třetin všech rybníků. K podnikání si postavili cukrovary. Za socialismu se český cukr vyvážel do arabských zemí, dnes se do ČR naopak dováží z nadprodukce západní Evropy. Pozemky po cukrovce zpět rybníkářství už nikdo nevrátil. Jak komunisté chtějí řešit obnovu rybníků, zanesených a zarostlých vodních nádrží, mokřadů, už nefunkčních zemědělských závlah?

Jednoznačně podporou domácích podnikatelů. Rybníky mohou být zdrojem dobrého byznysu. Vždyť konzumace ryb roste. Co se týká mokřadů, to bude opravdu investice kraje a státu. Obnova krajiny je naším dluhem přírodě a ten bychom měli splatit. Ještě k tomu cukru. Myslím si, že by nebylo od věci se k výrobě cukru vrátit. Vždyť ho také dovážíme přes půl světa! Jsem totiž toho názoru, že obnovením soběstačnosti a menšími požadavky na dopravu, tedy produkci skleníkových plynů, můžeme výrazně přispět k řešení problému změny klimatu!

Zásobování půl milionu lidí v Brně a okolí pitnou vodou z Vírského oblastního vodovodu a březovskými vodovody může být ohroženo. Třeba nedostatkem zdrojů životodárné tekutiny nebo jejím znehodnocením. Vedení Brna hledá náhradní zdroje např. zmapováním vlastnictví kapacit, jakosti a možnosti využití artézské vody v hloubce 70 a více metrů v zemním podloží pod Brnem. A k tomu možnost čerpání a plnění artézské vody do PET lahví pro zásobování lidí. Jaké nápady mají komunisté k řešení nedostatku vody a vláhy na jihu Moravy?

Jsem rád, že zmiňujete artézskou vodu pod Brnem. Byl jsem to právě já, kdo v minulém volebním období coby člen komise bezpečnosti a pořádku upozorňoval na to, že nemáme zajištěno strategické zásobování obyvatelstva vodou. Zrušila se totiž úpravna vody v Pisárkách a záložní zdroj tedy nebyl. A mapování tohoto zdroje pod Brnem byl dobrý nápad.

Nicméně musíme se připravovat i jiným způsobem. Jak jsem zmiňoval výše, nelze do budoucna používat pitnou vodu na splachování WC. Pokud dokážeme zadržet dešťovku, můžeme výrazně snížit spotřebu pitné vody. Musíme se naučit žít v jiných podmínkách, než jaké jsou nám dosud vlastní. Jen díky přizpůsobení se měnící se situaci jsme doteď přežili.

Co byste sám chtěl k této tematice říct voličům takzvaně od plic?

Co říci? Měli bychom se naučit žít s přírodou! Vnímat ji jako náš domov. A také se o ni tak starat! Zachovejme tento svůj domov k žití pro další generace…

Václav ŽALUD


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 17 hlasů.

Václav ŽALUD

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.