Reklama

Manipulace sdělovacích prostředků v současnosti III.

A jsme v závěru naší malé exkurze do manipulace masovými sdělovacími prostředky v kapitalismu. Rád bych vše kolem tohoto tématu trochu shrnul. Zrekapitulujeme si metody manipulace, kterých je opravdu nepřeberné množství. Jaký mají vliv vlastnické vztahy, probereme, jaký zvolit přístup k obraně manipulace a také, proč se bránit. Je nutné si uvědomit, že manipulace v kapitalismu je komplexní a je i tam, kde bychom tomu vůbec nevěřili. Dokonce se můžeme domnívat, že je i nějaká konspirace. Přišla doba, která přinesla informační války, které se nazývají válkami hybridními. Prostě měkké zdroje moci (manipulace sdělovacích prostředků, politický a diplomatický tlak apod.). A ty jsou kombinovány s tvrdými zdroji moci (například lokální války). Takže pokud si budeme chtít rozhodovat o vlastním životě sami, musíme mít znalost, jak rozpoznat manipulaci a jak jí odolat.

Rekapitulace strategií a metod

Strategie odvádění pozornosti, vytvoření problému následované nabídkou na řešení, postupná strategie, Overtonovo okno (kde jsou fáze o nemyslitelném tématu, radikální nebo kontroverzní, přijatelné či dokonce rozumné, popularizace zažitým a vše vezmou do svých rukou politici, kteří téma zpracují zákonodárně.) Mix pravdy, mlčení a výmyslů, naprostá lež, mlčení o tématech, diktování témat, záměrná výběrová citace a vytržení z kontextu, Posuzování problému bez ohledu na pravé příčiny, systematická změna postojů, tendenční propaganda filmem, odvádění pozornosti od závažných otázek, spin, prefabrikované průzkumy a vytvoření většinového názoru, přitažlivost referenčních skupin. Personalizace (negativní, nebo pozitivní) je sofistikovaná metoda, kdy lze z určitého chování, třeba ve virtuálním světě poznat psychologický profil daného jedince, a naopak tak na základě správně manipulativního podání můžete osobu radikálně znedůvěryhodnit.) Nálepkování, konfrontační tematické pořady, propagace postojů usnadňujících manipulaci, podprahové signály, efekt pořadí, taktické postupy a finty, veřejné diskuze v médiích, strategie podřizování, zacházení s veřejností jako s dítětem, povzbuzení emocionálních reakcí místo těch reflexivních, podporování veřejnosti v tom být šťastný s průměrností, podpora viny a vlastní viny, poznat individuální lidi lépe, než oni znají sami sebe. Nad tím vším je relativizace, ze které vychází postmoderní doba, ale to je zase jiné téma, ale rozhodně je to souvislost. Relativizace je velmi ostrý nástroj moci, který se podobá mlze, ve které člověk nevidí žádných cílů, je zaměstnán neustálým hledáním, případně konzumem, a je často nucen k opakování stejných hledání, jako předešlé generace. Člověk, který je v časoprostoru života dezorientován, bez cílů, chybí mu ty podstatné všestranné znalosti a informace, je velmi snadno ovladatelný, ale přitom se může cítit velmi svobodný! Z toho plyne, že kdo má informace, má moc a kdo nemá informace, je odsouzen být ovcí, se kterou si každý může dělat, co se mu zlíbí.

Nová hybridní válka?

Především si musíme uvědomit, že v kapitalistickém systému a jeho různých třídních modifikacích neplatí žádná etická norma, hraje se tu jen na jakousi politickou korektnost, kterou mohou média použít k personalizaci, nebo nálepkování. Média neslouží jako »hlídací psi demokracie«, ale dělají v případě potřeby špinavou práci zejména pro politické řízení celé společnosti. Dokonce dělají špinavou práci za tajné služby, říká se tomu investigativní novinařina. Vzpomeňme si, jak nedávno reportérka Sabina Slonková investigativně vypátrala syna premiéra Babiše. Jsem přesvědčen, že bez pomoci tajných služeb by to vůbec nešlo. Nebo nedávno »ricinová« kauza s ruským agentem, který prý přijel zavraždit trojici Hřib, Kolář a Novotný.

Z toho zcela jasně vyplývá, že politika se nás dotýká a určuje nám i to, jestli si budeme čistit zuby jen ráno, nebo jestli budeme nosit roušku a dokdy.

Obrana proti manipulaci

Chceme-li se bránit masové mediální manipulaci, musíme si nejdříve klást otázky, co je cílem námi nashromážděných informací, k čemu nám to je, co bude s výstupem našeho závěru. Jestli je naším cílem se ubránit manipulaci, musíme vědět, že pokud se dozvíme zcela zásadní informace, jsme za ně odpovědní a je třeba se připravit na to, jak se zachováme v případě, že informace budeme muset zveřejnit. Za zveřejněnou informaci ponesete zásadní odpovědnost.

Následně je nutné se ptát, co je záměrem a co cílem dané manipulace? Zjistit tak pravou příčinu a následně si vytvořit vlastní kritický přístup, metodu a teprve pak řešit otázku nalezení pravdy. Za jednu z nejdůležitějších zásad v této etapě považuji najít v obrovsky přeinformovaném informačním poli ty informace, které jsou nejpodstatnější. A následně je podrobit kritickému myšlení, dohledat a dosadit všechny souvislosti, ověřit několik zdrojů. Podobně, jak to dělají policisté, když pátrají nejen po důkazech, ale také po motivaci a pracují na začátku s několika konstrukcemi zločinu.

Je důležité k informacím přistupovat výhradně kriticky a nejlépe systematizovat tuto kritičnost. Výhodu má ten, kdo dokáže v dlouhodobém horizontu skládat široké pole souvislostí. Také tím získáme vlastní empirii.

Je zapotřebí mít své vlastní alternativní zdroje, ze kterých získáváme, ověřujeme či potvrzujeme. Tyto osvědčené zdroje už musí být delší čas odzkoušené a takové, které vychází z reality.

Jedna ze zásad je, že Wikipedie není skutečně relevantní zdroj - může si tam prakticky každý psát téměř, co chce. Smutné je, že ve školství je to jeden z nejhlavnějších zdrojů. Wikipedie je vskutku jen orientační a velmi často indoktrinovaný a tendenční informační prostor v duchu aktuálních potřeb a zájmů současné moci kapitalismu. Například, když jsem psal článek o připojení Krymu v roce 2014, bylo na Wikipedii uvedeno občanů ruské národnosti 82,5 % obyvatel Krymu. Po asi osmi měsících jsem potřeboval znova tyto informace, a už tam bylo nejen mnoho informací o »anexi« Krymské oblasti státu Ukrajina, ale i stav obyvatel Krymu byl aktualizován na 62 % Rusů, dnes je na Wikipedii 58 %. To má v každém případě vzbudit dojem, že na Krymu se hlásí k ruské národnosti méně obyvatel, než bylo do teď obecně známo.

Aktualizovat důvěryhodnost vašich zdrojů je nutnost, jelikož i zde dochází k určitému vývoji a posunům, jak ideologickým, tak odborným i osobnostním, nebo změně vlastníka, ale také podle politicko-společenské poptávky a zadání vyplývajícího ze zájmu třídy, která ovládá dané médium. Čím více potřebujeme informace analyzovat, jako například novináři, političtí analytici, tím větší ta systematizace má význam. Je však nutné při analýze těchto informací znát souvislosti a co nejsprávněji je shrnovat do závěrů tak, aby odpovídaly konečné skutečnosti, která právě nemá být veřejnosti známa.

Diferenciace a kritické myšlení

Je nutné také, aby se správným způsobem diferencovaly veškeré informace a zprávy. Navíc každá informace je více účelová. Jsou informace signální, informace odvádějící pozornost, faktické, jako například sportovní výsledek, pak jsou informace, které mají vnést do společnosti určitou emoční náladu, například strach, kult antihrdiny (nájemný vrah, kterého hraje velmi oblíbený herec a který se s čtenářem, či divákem vnitřně ztotožní). Vlastní konání zabijáka přijme divák nebo většina diváků jako čistou profesní záležitost, přestane být vnímavý a empatický vůči obětem, které tento antihrdina vlastně zabil a zabíjí. Následně toto filmové hrdinské konání nepokládá za něco společensky nebezpečného.

Jenže bez systémového nastavení, kdy stát nezreguluje tato pravidla a zároveň nenastaví společnosti morální standardy, tak zde je možné se ubránit jen výjimečně a jen lokálně. Kapitalismus ale z podstaty žije z amorálních nastavení v konfrontaci s jakousi společenskou korektností.

V obraně proti manipulaci je důležité po kritickém vyhodnocení to, jak s touto analýzou naložím, případně jakou ji mám možnost dostat do společenského informačního pole, které menším či větším způsobem vzbudí pochybnost o správnosti původní informace určené k manipulaci veřejnosti.

Společnost by mohla v rámci své obrany požadovat nejen nastavení, omezení zákonných opatření na principech etických, ale zejména na jejich naplňování a dodržování zákona všemi subjekty na mediálním poli a zároveň klást vysoké nároky na soudní exekutivu. To je však obrana, která odstraňuje stránky pouze jevové, ale ne systémové. Přesto by společnost od těchto požadavků v žádném případě neměla slevit a měla by je prosazovat prostřednictvím svých politických stran. Nejde to však u stran populistických, ale u stran, které skutečně prosazují a jsou schopny také prosadit systémovou změnu.

Jaké jsou principy kritického myšlení

Za prvé, kritické myšlení je základním a hlavním znakem nezávislosti myšlení. A je základním předpokladem správného rozhodování, jak jednotlivce, tak i společnosti. Nejsme v žádném případě kritičtí, pokud přijímáme informace bez nezávislého kritického přístupu a hlavně hodnocení. V tom případě je to pouhé nekritické opakování a můžeme se tím sami dopustit, aniž bychom si to mnohdy uvědomili, manipulace s veřejným míněním.

Za druhé, dostat nebo získat informaci je východisko kritického myšlení. Tohle je zas otázka nutnosti, bez které se bohužel neobejdeme. Pro sběr informací je dobré hledat přístup nejen k přímým zdrojům, ale i k alternativním informacím, jež nás uvedou do souvislostí.

Za třetí, v kritickém myšlení je vše odvíjeno od vlastního řešení daných otázek či problémů. Musíme vycházet především také z vlastní potřeby a motivace být objektivní a znát pravdu, ať je jakákoli. I krajně nepříjemná. Pokud tohle nedokážeme, nemůžeme být co nejblíže samotné pravdě.

Za čtvrté, kritické myšlení hledá především fakta a argumenty. Vychází z teze, že řešení není jen jedno, že jsou alternativy. Zároveň tyto argumenty a fakta zasazuje do širších souvislostí a to dává ucelenější a objektivnější hodnocení řešení daných otázek.

Za páté, kritické myšlení vychází z praktických reakcí ve společnosti. Tím se utvrzuje správnost vyhodnocování.

Vlastnictví a ovládaní zdrojů

Majitelé a vlastníci sdělovacích prostředků vám můžou říkat do nekonečna, že se do práce médií nepletou, ale opak je pravdou v momentu, kdy je potřeba ovlivnit veřejné mínění, se angažují pěkně potichu, neboť jednají ve svém zájmu. Zde je tím základem samotné vlastnictví médií a monopolní ovládnutí mediálního prostoru soukromým kapitálem. Mediální prostor prostě slouží výhradně pro zájmy soukromého kapitálu, či zájmy jednotlivých mocenských elit. A to zásadně na principu ekonomickém pojetí dané mediální sféry. Pro vlastní rozbor metod a technik mediální manipulace je zapotřebí pro správnou volbu metodického kritického přístupu přijímaných informací a informací obecně. Tato kritičnost, při osvojení v současném kapitalismu, je zásadně zapotřebí, protože mediální manipulaci kapitalismus neustále sofistikuje a rozvíjí.

Dnešní generace v současném kapitalismu zažívají dokonce informační války, a to na všech úrovních. O to více je zapotřebí znát význam a cíle dnešního informačního a sdělovacího prostředí. A veřejnost by si měla kritický přístup primárně k médiím osvojit. Tomu se bude současný imperialismus bránit všemi prostředky, ze svého ekonomicko-politického mocenského postavení.

Chci ještě jednou zdůraznit, že manipulace ve sdělovacích prostředcích je víc sofistikovaně řízený politicko-ekonomický nástroj, než se společnosti i jednotlivci jeví. Je jedním z hlavních nástrojů v řízení dnešního imperiálně kapitalistického světa.

Manipulace je součást »demokracie«

Manipulace existuje, ale nic s ní stejně neuděláme, je součástí demokracie, to je typická manipulační teze v kapitalistickém pojetí. Místo toho, aby se tento neustálý jev okamžitě zákonně odstranil a poté se vytvořily exekutivní mechanismy k dodržování této etiky a jasnému zakotvení v zákonech, vedoucí k odstranění tohoto společensky, velmi nebezpečného a hluboce amorálního společenského chování, jež dlouhodobě ovlivňuje a v jiných sférách brzdí skutečný rozvoj celé společnosti.

Zde jsem naznačil řešení mediální manipulace. Musíme politicky bojovat za to, aby sdělovací prostředky jednaly eticky, pod jasnými zákonnými pravidly. Musíme vytlačit bulvár na okraj hlavního mediálního proudu. Hnát média k jednoznačné odpovědnosti za negativní dopady na společnost. Věnovat se více odpovědnosti než svobodě slova, která nezná hranic, ani etických. Musíme hlídat naši národní a kulturní identitu třeba tím, že přijmeme jazykový zákon, který ochrání náš český jazyk před globální anglikanizací. A všechny sdělovací prostředky budou muset se odpovědně řídit češtinou. To je sice málo, ale je to zásadní.

Pokud ale zůstane monopolní postavení médií ve vlastnictví nadnárodního kapitálu, nemůže být manipulace odstraněna. Přesto jsem přesvědčen, že i krátkodobá řešení poskytují určitou zkušenost, která nám prokáže, zda je možné negativní manipulaci jako takovou vůbec v kapitalismu odstranit. Já osobně se domnívám, že lze mediální manipulaci eliminovat do takové míry, že by se společnost rozvíjela v celé své šíři sociálně kulturní a celospolečenského horizontu. Což by probíhalo v určitých fázích a v celku pomaleji, ale na druhou stranu by mělo daleko trvalejší a stabilnější přesah sociálních, kulturních, a hlavně morálních aspektů ve společnosti.

Jestli chceme něco změnit, je známo, že tomuto systému stačí 25 % společnosti, abychom dokázali změnit veřejné mínění. Je na nás, na našich tvůrčích schopnostech, na schopnosti odolávat manipulaci sdělovacích prostředků a povinnosti naučit těžit z informačního pole jen ty správné informace nebo argumenty. Je to dnes zásadní nutnost. A pamatujte, že nejcennější informace pro člověka i společnost jsou ty, které nemá, a když je získá a správně použije, může teprve nastat skutečná svobodná volba.

Roman BLAŠKO

FOTO - archiv autor, pixabay, Shutterstock


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 40 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jmarek3
2020-06-05 21:27
Lidé se mění ,tak jak se mění doba. Nepotřebuji rozborku kritického
myšlení.Sám jsem poznal, že pravda je jinde, než nám předkládají
tzv. vedoucí ve společnosti a jsem prudký odpůrce nynější demokracie
v kapitalismu. Názorně je to vidět, že lidé volí ANO ale Babiš již
nemá co nabídnout, protože naráží na vlastní majetek a zájmy.Tady
bude šance pro komunistickou stranu.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.