Rozhovor Haló novin s profesorkou Zoe Klusákovou Svobodovou, dcerou armádního generála a prezidenta ČSSR Ludvíka Svobody

Odstranění sochy Koněva vypovídá o neznalosti historie druhé světové války

Jak jste prožila letošní 75. výročí osvobození od fašismu a Vítězství ve druhé světové válce? Jak vám mimořádná situace zkomplikovala například cestu do Kroměříže, kde se nachází hrobka vaší rodiny?

Je pravda, že jsme s rodinou nemohli letos, jako obvykle, navštívit naši rodinnou hrobku v Kroměříži, která je nejen hrobkou mých rodičů, ale je také symbolickou hrobkou těch členů rodiny, kteří byli zavražděni za války v koncentračních táborech. Nicméně vedení města Kroměříže v čele s panem starostou položilo jako každoročně na hrobku květy. Velmi mile mě překvapili motorkáři, nejen čeští, ale i slovenští, polští a ruští, kteří se sjeli na kroměřížském hřbitově a položili na naši hrobku také květy.

Neměla jste jistou pachuť z letošních svátečních dnů, když byla odstraněna pražská socha maršála Koněva a instalována pamětní deska vlasovcům v Řeporyjích?

Je to smutné. A to z dvojího hlediska. Ti, co odstraňovali sochu, si osvojili právo korigovat jednání generace, která prožila na své kůži německou okupaci. Vraždění německými okupanty našich lidí, které nemělo v naší historii obdoby a které nemělo stejně kruté obdoby ani v jiných, především neslovanských zemích, jako byla např. Francie, Holandsko atd.

Proto osvobození Československa, především sovětskými vojsky, bylo naší válečnou generací velmi silně vnímáno. Maršál Koněv byl velitelem toho vojska. Jeho socha v Praze, hlavním městě státu, byla i symbolem tohoto našeho osvobození. Byla to i forma díku vzdání vojákům, kteří pod jeho velením osvobozovali naši republiku. Což je slušnost, nic víc. Sami bychom se neosvobodili. Byli jsme hrdi, že se k tomuto vojsku přidaly i naše československé vojenské jednotky, které vytvořily na východní frontě armádní sbor. Byli jsme hrdi, že se přidali naši partyzáni, náš domácí odboj nebo i naše jednotky, především letci, na západní frontě.

Bohužel tento čin (odstranění sochy) hovoří o velké neznalosti historie druhé světové války a asi, či jistě, o historii našeho soužití s naším sousedem Německem, který z jakýchsi důvodů neměl rád Slovany, nejen Čecho-Slováky, a činil si nároky na jejich území.

Paní profesorko, na Staroměstské radnici visela donedávna bronzová pamětní deska vypovídající o tom, že 9. května 1945 přijela vojska 1. ukrajinského frontu Rudé armády v čele s I. S. Koněvem a pomohla těžce bojující Praze. Tato deska byla slavnostně odhalena v roce 1946, ovšem nyní byla sejmuta za účelem opravy a rozhodnutím primátora Hřiba již nebyla vrácena na původní místo. Nevzpomínáte si na okolnosti odhalení této desky? Prý tehdy u toho byl osobně přítomen i Koněv.

Bohužel nevzpomínám. Dojmů z května, prvního po pěti letech nesvobody, bylo velmi mnoho, bylo to velmi náročné na city. Kromě prožívání toho, co prožíval celý národ – tedy radosti z osvobození, ještě osobní rodinné zážitky. Nutnost smířit se, že se řada blízkých již nevrátí, očekávání těch, kteří přežili ve Svatobořicích věznění (Svatobořice byly německým nacistickým internačním táborem pro »nespolehlivé« osoby – pozn. aut.), očekávání, kdo se vrátí z blízkých, kteří byli na frontách. Kromě tatínka na východní frontě měla maminka bratránka, který padl na Ukrajině pod Bílou Cerekví, a tatínek synovce letce, jenž byl členem RAF v Anglii.

Obdobně to bylo u mnohých přátel, jak z vojenských i nevojenských kruhů.

Titulek jednoho rozhovoru v Haló novinách zněl: Vítězství nad nacismem je společné. Je opravdu společné? Dnes se totiž zdá, že někdo nezvítězil – třeba ti, kteří oslavují spolupracovníky jednotek SS (vlasovce či ruské kozáky z Pannwitzovy jednotky SS) a současně strhávají sochy osvoboditelů od fašismu.

Ti, co chtějí oslavovat vlasovce, činí tak buď z neznalosti jejich postupných proměn postojů za druhé světové války. Nebo úmyslně, zamlžují historii bojů o osvobození Prahy z nesympatií k sovětským jednotkám. To však by se nemělo objevovat při objektivním výkladu historie.

Spisovatelka Lenka Procházková řekla v májových dnech, že národ, který zapomene na vděčnost, ztrácí svou čest a že ti, co strhli Koněvovu sochu, nejsou národ, nýbrž pátá kolona. Souhlasíte s jejími slovy?

Se slovy spisovatelky Lenky Procházkové nelze nesouhlasit. Já si myslím, že otázka sochy maršála Koněva není jen záležitostí několika lidí ve vedení městské části Prahy 6, ale je to celospolečenský problém, a podle mého i jak se prezentujeme na mezinárodní scéně, nejen v česko-ruských vztazích.

Tato slova spisovatelky Lenky Procházkové jsem slyšela i od starší generace, je to moudrost, která je daná historickou zkušeností generace, jež prožila již první světovou válku a musela prožít i druhou světovou válku.

Vaše rodina patří mezi aktivní antifašistické bojovníky a také skoro celá od Němců těžce utrpěla. Vy jste se s maminkou ukrývala před zatčením gestapem 3,5 roku u statečných lidí. Kdo si chce přečíst tuto anabázi, nechť zalistuje vašimi vzpomínkami O tom, co bylo. Vzpomenete ještě někdy na tyto strašné okamžiky, kdy jste nevěděly s maminkou, zdali přežijete a zdali žijí vaši blízcí?

Na ty zážitky nelze zapomenout. Ani na ty statečné lidi, kteří nás ukrývali. Ať to byly na Vysočině v Telečkově rodina Kotačkova a Kratochvílova, nebo na jižní Moravě ve Džbánicích rodina Černých.

V Praze na Olšanských hřbitovech na Čestném pohřebišti se nachází také památník a snad i hroby příslušníků 1. čs. armádního sboru, kterému velel váš tatínek. Víte o tomto památníku?

Vím, že existuje. Já i má rodina však jezdíme na východní Slovensko, do Svidníku a do Dukelského průsmyku. Ve Svidníku je kromě velkého hřbitova (v průsmyku) i Muzeum odboje. Tam Slováci postavili i velkou sochu Ludvíka Svobody jako velitele čs. jednotek, které v Karpatsko-dukelské operaci, spolu s Rudou armádou, překročily hranice Československa a zahájily osvobozování našeho území. Toho si u Slováků velice vážím. Památku Karpatsko-dukelské operace místní obyvatelstvo udržuje a opečovává. Tato tradice se předává z jedné generace na druhou, což se také promítá do postojů slovenských politiků.

Měla jste možnost účastnit se před desítkami let akcí, na nichž byli přítomni také sovětští vojevůdci, mj. i Koněv. Uvádíte, že právě on spolu s maršálem Žukovem pomohl Ludvíku Svobodovi dostat se z vězení. Je neomluvitelné, že váš tatínek byl od konce listopadu do prosince 1952 vězněn, ještě déle pak další velitel 1. čs. armádního sboru generál Klapálek. Jaký je váš osobní vztah ke Koněvovi a Žukovovi?

Můj vztah k těmto dvěma maršálům byl vztahem úcty a obdivu, tak jako mnohých v té době. Jejich vojska osvobozovala nejen Československo, ale i další země. Byla součástí Rudé armády, která porazila německé nacistické okupanty na východní frontě, a rozhodujícím způsobem přispěli k porážce fašismu a nacismu v Evropě.

Vůči našim vojákům a důstojníkům z armádního sboru měli vřelý vztah a vážili si jich.

O tom, že je armádní generál Ludvík Svoboda, velitel 1. čs. armádního sboru v SSSR, vězněn, se prvně dozvěděl J. V. Stalin, který si povolal oba maršálky (jak oni potom vyprávěli tatínkovi), aby mu řekli své názory na Ludvíka Svobodu a jeho zatčení. Ten potom požádal telefonicky, aby byl ihned Ludvík Svoboda propuštěn. Což se také stalo.

Četla jsem v knize historika Jiřího Fidlera, že I. S. Koněv si v květnu 1970 nepřijel pro státní vyznamenání, které měl obdržet od prezidenta Ludvíka Svobody. Důvodem prý mohlo být, že nesouhlasil se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR. Víte něco více o tomto jeho odmítnutí přijet?

Bohužel, o tom nevím. Ale nevylučuji to, že maršál Koněv před odmítnutím vyznamenání telefonicky s tatínkem Ludvíkem Svobodou hovořil.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 60 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


novotnyjaro
2020-06-12 12:19
Opět jsem si prolistoval výbornou faktografickou knihu dr. G.M. Gilberta/
USA/, hlavníhop psychologa v procesu s největšíminacistickými
zločinci II. sv)etové války. Rozsudek vyl vynesen 1. října 1946 a v
preambuli se píše,že za zločinecké bylo vyhlášeno 7 organizací,
NSDAP, Gestapo, Sicherhaeitdienst,Wehrmacht SS. Další dvě si
nepamatuji! Do jednotek SS byly zařazeni Vlasovci, Banderovci- SS
Galizien,dobrovolníci z Litvy, Lotyšska a Estonska, kteří se stali
horlivými aktéry při masových popravách!Bude si třeba příští rok
vzpomenout na 75 výročí Norimberského procesu,zatím jediném, který
odsoudil válečné zločince!
velkymaxmilian
2020-06-08 11:35
@novotnyjaro: Zcela mimořádně se ztotožňuji s částí vaší glosy, a
to:"Socha sira Winstona Churchilla v Londýně, jednoho z lídrů
vítězné trojky za II. světové byla dnes pomalována , pomočena a
zneuctěna primitívními exoty! Je až nápadné, že myšlení těchto
exotů se podobá některým diskutujícím na stránkách HaNo!"
Máte pravdu, váš soukmenovec soudruh Pleninger (šlechta48), na těchto
stránkách nedávno sdělil, že půjde pomočit Mariánský sloup, pokud
se postaví. Protože se jedná o naprostého kreténa, myšlenku rozvedl a
konstatoval, že pískovec je savý materiál a bude to na Staromáku
pěkně smrdět...
Gartouzek
2020-06-08 11:02
Odstranění sochy Koněva skutečně vypovídá o neznalosti historie
druhé světové války? Spíše to vypovídá o nárůstu egoistických
osob sympatizující s Německem a USA - symboly egoismu. Člověk si
snáze pamatuje informace, které odpovídají jeho strategickým postojům
a informace nevyhovující ignoruje, zapomíná, bagatelizuje. Zkuste si na
internetu najít soudobé psychologické experimenty týkající se
paměti. Google dnes strojově celkem solidně překládá, takže při
zadání hesel v cizích jazycích můžete číst o experimentech s
pamětí z celého světa. K čemu je to dobré vědět? Že egoistické
antiKoněvy nepřesvědčíte o historických faktech, které jim
nevyhovují. Klíčovým problémem proto není historická nevědomost,
ale sociální nevyzrálost, která nesouvisí s úrovni vzdělání.
Německý lékař Mengele měl vysokoškolské vzdělání.
rosemil71
2020-06-08 07:55
Ano,Frondo,CHurchil,byl totální ožrala,ale uměl vést národ.Tolik k
jeho kontrovezi,nic víc.Zradu v Mnichově nezavinil a budiž mu země
lehká.
fronda
2020-06-08 01:53
Churchill byl vysoce kontroverzní osobnost, podobně jako třeba Stalin,
ale jako jeden z lídrů protihitlerovské koalice si úctu jistě
zaslouží.
novotnyjaro
2020-06-07 23:05
Dnešní doba umí být skutečně absurdní. Tak nám odstranili Koněva,
řekl by Švejk. Odstranění stavěné na primitívních názorech
svazáků ODS, TOP 09, a pirátů, tedy těch, kteří nezažili ani rok
1968. Ale že doba umí být absurdní, jsem se dočetl právě dnes.
Socha sira Winstona Churchilla v Londýně, jednoho z lídrů vítězné
trojky za II. světové byla dnes pomalována , pomočena a zneuctěna
primitívními exoty! Je až nápadné, že myšlení těchto exotů se
podobá některým diskutujícím na stránkách HaNo!
hajek.jiri51
2020-06-07 21:43
Mají svou taktiku a špinavé cíle. Věřím ale, že to Hřibům,
Novotným, Kolářům a ani stavitelům pokořujících sloupů nevyjde.
Jednu dobu temna, dlouhou a krvavou už národ přežil. Na jednom ze
symbolů státnosti, který byl lumpy patřícími k těm výše jmenovaný
zneuctěn, stojí - Pravda zvítězí.
slechta48
2020-06-06 16:41
"Vysvětlující" desky k soše I. S. Koněva nechal předloni
zhotovit a instalovat starosta Kolář. Bylo mu to málo ...
fronda
2020-06-06 14:37
Naopak, oni velmi dobře znají hostorii druhé světové války. Ale
prostě jsou to náckové.
Prokopic.Karel
2020-06-06 14:24
Osobně proti maršálu Koněvovi za jeho působení do roku 1945 nic
nemám. Pochopitelně, že nebyl jediný, kdo na svoje vojáky musel být
hodně přísný. Tečka. Na vině jsou naši komanči, kteří až v roce
1980 zhotovili výroční, vzpomínkový památník. A zase by se tak
moc nestalo. Jenomže - nevím koho to napadlo - připojili k pomníku
ty vícejazyčné desky. A připomněli na nich mimo jiné
také "komentář" k událostem z roku 1968 v Československu.
(Nevím proč na pomník v Praze načmárali také dvojí události v NDR
a pak události v Maďarsku v roce 1956). Všechny komentáře na těch
deskách byly mimořádně jednostranné, když to řeknu velmi jemně.
Nevím. proč Starej Veškrna nedal pokyn, aby se odstranily všechny ty
desky. Opakuji: všechny ty "hodnotící" desky. Maršál
prostě musel jet tam, kam mu vyšší velitel poručil. Nevím tedy také
proč tam měly ty desky v rámci našeho kapitalismu zůstat na věky
věkův. Amen. To je ono pověstné jádro pudla. Jenom dodám, že při
letošním oslavovaném výročí konce 2. světové války to vypadalo
tak, že nás osvobodili pouze Amíci. Holt jsme pořád čecháčci.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.