Rozhovor Haló novin s Ludvíkem Šuldou, lídrem kandidátky KSČM v Olomouckém kraji

Nepotřebujeme montovny, ale výrobu s vysokou přidanou hodnotou

Nejste v politice žádným nováčkem, nicméně dovolte otázku: Co vás motivovalo k tomu, abyste se angažoval právě v KSČM?

Skutečně, v červnu to bude 22 let, co jsem do KSČM vstoupil. Bylo to pár měsíců před mými 19. narozeninami. Ke vstupu mne motivovalo několik faktorů, v prvé řadě zcela jistě výchova, oba dva rodiče byli členy strany jak před listopadem 1989, tak jimi zůstali i ve složité době po roce 1989, kdy se členství v KSČ(M) příliš nenosilo a bylo spíše závažím a jakýmsi cejchem. Náš pohled na svět však nebyl jednolitý, především s tátou jsme měli mnoho sporů o politice, o pohledu na současnost i minulost. Základ mi byl však dán, a tím bylo sociální cítění a levicový pohled.

Je skutečností, že do KSČM jsem vstoupil bez vědomí rodičů, kterým jsem to řekl až později. Druhou věcí, která mne do KSČM nepřímo přivedla, byl můj zájem o španělštinu a Latinskou Ameriku, o revoluční hnutí v těchto zemích a následně o dějiny a současnost Kuby. Musím říci, že socialistická Kuba mne fascinovala a fascinuje dodnes. Asi i z toho důvodu jsem členem Společnosti česko-kubánského přátelství, byl jsem také jejím místopředsedou a v letech 2010–2019 i jejím předsedou.

Co byste chtěl v případě zvolení v kraji změnit?

Těch věcí není skutečně málo a jsem si samozřejmě vědom, že je potřeba mít v zastupitelstvu reálnou sílu to změnit, nejlépe být ve vládní koalici či mít výraznou vyjednávací pozici.

Půjde nám v prvé řadě o prosazení podpory občanům postiženým následky vyhlášeného nouzového stavu - zřízením fondů kraje na podporu občanů i malých podniků, dále o podporu malých, středních podniků a OSVČ při obnovení a rozjezdu výroby po ekonomickém útlumu za pomoci účinných dotačních titulů. Rovněž bychom chtěli prosazovat, aby kraj pomocí vhodných dotačních titulů pomáhal obcím s výstavbou nájemních bytů pro nízkopříjmové skupiny a dostupného bydlení pro mladé. Zároveň aby nabídl pro výstavbu těchto bytů pozemky ve vlastnictví kraje. Jde nám i o to prosadit rozšíření a navýšení kapacit domovů pro seniory a sociálních léčeben, budování domovů a penzionů pro seniory nejen ve velkých městech, jako např. v Olomouci, Prostějově, Přerově, Jeseníku apod., ale i v menších obcích.

Osobně bych rád prosadil žákovské jízdné zdarma pro žáky základních a středních škol dojíždějících do škol v Olomouckém kraji, protože se domnívám, že doprava do škol nesmí jakkoli zatěžovat rodinný rozpočet. Zajímavé pro mne je i prosazení bezplatného vstupného do krajských kulturních zařízení (muzea, památky, galerie apod.) v rámci běžného provozu a podpora dalšího rozšiřování nabídky v rámci existující Olomouc region card. Mým soukromým přáním je pak minimálně rozběhnout diskusi o zřízení krajského autobusového dopravce namísto uzavírání smluv o dopravní obslužnosti s jednotlivými dopravci, a pak na nich být ve všech okamžicích zcela závislý.

Co by zvolení znamenalo pro vaši rodinu a jak přijala to, že jste se stal krajským lídrem?

Již nyní působím jako předseda kontrolního výboru Zastupitelstva Olomouckého kraje a většina mých aktivit se točí kolem politiky. Pro manželku bylo zcela jistě to, že jsem se stal krajským lídrem, překvapením, ale asi jako každou manželku ji to i potěšilo ve vztahu ke mně. Je si však vědoma toho, že můj již tak omezený čas, který trávím s rodinou, bude ještě kratší. Pevně však věřím, že jí její podporu, shovívavost a trpělivost se mnou budu moci v budoucnu oplatit.

Popusťte uzdu fantazii. Jak by podle vašich představ měl váš volební obvod vypadat, abyste byl spokojen?

Jsem maximalista, a proto bych byl rád, kdyby byl Olomoucký kraj jednička. První v oblasti zaměstnanosti. Nikoli však v podobě montoven, ale firem s vysokou přidanou hodnotou a tomu odpovídajícím mzdovým ohodnocením, aby mladí neodcházeli z kraje do Prahy, ale i jiných koutů republiky. Za druhé v dopravní obslužnosti, která zde musí být pro občany, a nikoli občané pro ni. Nesmí se stát, že budou existovat v kraji obce, kam o víkendu nezajede žádný autobus Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje. S tím souvisí i vylidňování venkova, na venkově musí zůstat společenský a kulturní život, vždyť vesnice vždy byly kolébkou historických tradic a zvyků. Bylo vždy pravidlem, že centrem dědiny byla hospoda, dnes už je to však často hudba daleké minulosti.

Prioritou, i když kraj do této sféry příliš zasahovat nemůže, je i cenově dostupné bydlení, budování startovacích bytů pro mladé rodiny s dětmi. Dále je nezbytné pamatovat na naše seniory, kteří si zaslouží prožít důstojné stáří. S oběma jmenovanými věcmi se snoubí i kvalitní a dostupné školství a zdravotní péče.

Olomoucký kraj má nádhernou přírodu a velké množství přírodních i historických památek. To vše musí být přístupné občanům bez jakýchkoli omezení, zároveň však musíme naučit občany být k přírodě ohleduplní. Rád bych rovněž viděl kraj s dokonalou silniční a železniční sítí, zrekonstruovanou a moderní, k tomu patří i vlakové soupravy na úrovni 21. století. To však pro mne neznamená liberalizaci železnice, ale naopak větší prostor Českým drahám.

V neposlední řadě, ale spíše v té první, je to životní prostředí a kvalita ovzduší, protože ač to tak možná nevypadá, především Prostějov, Přerov a Olomouc patří mezi města s velkým znečištěním ovzduší a to je potřeba pro nás občany změnit.

Samozřejmě bych musel i zmínit boj proti záborům kvalitní černozemě, nechci vidět fabriky, montovny a různé další haly na té nejúrodnější zemědělské půdě, ta je tu pro občany, pro to, aby naše země a kraj byly co nejvíce rozmanité a potravinově soběstačné. Důležité je to spolu s budováním přehrad i pro boj proti suchu.

Mohl byste pojmenovat (a popsat), co vnímáte jako současné největší problémy kraje?

To je velice těžká otázka, především vybrat skutečně to nejdůležitější. Zkusím to nejdříve po jednotlivých okresech od severu k jihu. Problémem Jesenicka je především jeho těžká dostupnost v rámci Olomouckého kraje, jde o region, který má vysokou nezaměstnanost. Šumperk stejně jako Jeseník oplývá krásnou přírodou. Bohužel i u něho se projevuje horší dopravní dostupnost, tentokrát však na sever, především do Polska, problémem je i nedostatečná infrastruktura při rozvíjejícím se cestovním ruchu v tomto regionu. Olomouc je centrem kraje, sídlem Univerzity Palackého. Samotné město trápí především doprava, a to i vzhledem k probíhající stavbě protipovodňových opatření. Přerov, zde je asi potřeba především mluvit o nutnosti dokončení dálnice D1, ta této části Olomouckého kraje chybí a důsledkem jsou pak časté dopravní zácpy především v Přerově, ale samozřejmě i znečištěné ovzduší. Prostějov je okres se zatím nejnižší nezaměstnaností v rámci Olomouckého kraje, za jeho problém především považuji nevhodnou skladbu průmyslu, protože je zde mnoho tzv. montoven pro automobilový průmysl, který je velmi náchylný na ekonomické krize, a samozřejmě i nevyřešenou dopravu v samotném Prostějově.

Celkově pak lze říci, že kraj trápí především odliv mladých nejen z venkova do měst, ale i z kraje jako celku, či vylidňování venkova. Dále jde o drahé a těžko dostupné bydlení, neuspokojivý stav dopravní infrastruktury, zanikající zemědělská výroba apod. Samozřejmě v souvislosti s dopady ekonomických opatření proti rozšíření COVID-19, která zavedla vláda, lze očekávat, že přibude dalších ekonomických i sociálních problémů v kraji, které v tuto chvíli ještě nedokážeme úplně pojmenovat. Počet nezaměstnaných však začíná pomalu růst.

Jak se Olomoucký kraj vyrovnává s koronavirovou krizí a co byste udělal jinak než současné vedení kraje?

Domnívám se, že současné vedení kraje v boji s koronavirovou krizí příliš neuspělo. Náš kraj byl prvním a posledním, ve kterém došlo k úplné izolaci poměrně velké oblasti mezi Červenkou, Uničovem a Litovlí, a zde si po počátečních nedostatcích vedl v obsluze této oblasti celkem dobře. Celkově však byl nepřipraven celý stát a to se do krajů samozřejmě promítlo. Všeobecně je známo, že byl zpočátku výrazný nedostatek ochranných pomůcek pro zdravotníky. Nedostávalo se však ani roušek pro zaměstnance příspěvkových organizací zřizovaných krajem anebo klienty domovů pro seniory či domovů s pečovatelskou službou na území kraje. Zde kraj ani stát skutečně včas nezasáhly, a ta zařízení mohla fungovat pouze díky dobrovolníkům, kteří šili dobrovolně roušky a následně je rozváželi. Vím to z vlastní zkušenosti. Členky naší okresní organizace v Prostějově a v Šumperku šily organizovaně roušky. Pro různá zdravotnická zařízení, již zmíněné domovy seniorů apod., ale i pro naše členy a sympatizanty jsme vyrobili a rozdistribuovali zhruba 6000-7000 roušek. Kraj neuměl využít krajské výrobce ochranných pomůcek, a tím podpořit i domácí výrobce.

Je těžké říci, co bychom udělali jinak. Jak se říká, po bitvě je každý generál, a zde jsme šli do něčeho neznámého, nejen pro nás, ale vlastně pro celý svět. Každopádně se ukázalo, že státu i kraji chybějí efektivní krizové plány, tak typické pro režim před rokem 1989, ale zcela jistě také branná výchova ve školách. Z tohoto důvodu máme v našem krajském volebním programu prosazení povinnosti kraje sestavit efektivní krizové plány pro instituce, podniky i občany a zavedení povinnosti se jimi řídit. Stejně tak se chceme podílet na zajištění připravenosti kraje pro případy krizových situací a v této oblasti budeme spolupracovat s obcemi a městy na území kraje.

Je kraj dostatečně připraven na případnou druhou vlnu?

Z odpovědí na předchozí otázku plyne, že kraj není rozhodně dostatečně připraven. V tuto chvíli zcela jistě disponuje určitým počtem ochranných pomůcek, je však otázkou, zda bude pro zvládnutí případné druhé vlny dostatečný. Pokud nebudou hotovy a zavedeny do praxe i krizové plány kraje pro tyto situace, nebude jasné, jak kdo má reagovat, na co má být připraven apod.

Kdo se poučil a je připraven více než předtím, je české zdravotnictví. To ukázalo, že základy položené před rokem 1989 se nepodařilo rozbít a systém je schopen tuto situaci zvládnout. Proto budeme i nadále prosazovat, aby byl občanům kraje garantován potřebný rozsah a kvalita péče v akutních lůžkových zařízeních v nemocnicích, zřizovaných Olomouckým krajem. Stejně tak budeme podporovat lepší materiální a technické vybavení lékařů, sester a ostatního zdravotnického personálu pro případ krizových situací a důsledné řešení personální problematiky akutních lůžek v nemocnicích zřizovaných Olomouckým krajem a vytváření nepřetržitého tlaku na její řešení v ostatních zařízeních.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 37 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.