Reklama
Portrét Jana Jessenia od akademického malíře Milana Meda (1930–2010). Obraz vznikl v roce 2000 k výročí Jeseniovy pitvy. Med portrét věnoval Anatomickému ústavu 1. LF UK.

Jan Jesenský, zakladatel racionální chirurgie

V těchto dnech je tomu 420 let, co se v Praze konala první veřejná pitva. Dělo se v prostorách Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé, tedy v bezprostřední blízkosti stávající Národní třídy. Od 8. do 12. června roku 1600 zde Jessenius »za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů« prováděl akt, který středověká metropole do té doby neznala. Pitval mrtvé tělo.

Na tehdejší dobu raritní úkon měl přilákat pozornost veřejnosti a napomoci obnově výuky lékařství na pražské univerzitní půdě. Pražská lékařská fakulta byla od dob husitských válek v úpadku a výuka lékařství téměř neprobíhala. »Pitva nebyla izolovanou akcí. Byla provázena spisem Adama Zalužanského Řeč o anatomii a obnově veškerého lékařského studia ve slavném království českém. Spis byl adresován především císaři Rudolfu II. a tehdejší vládnoucí vrstvě ve snaze o obnovu studií lékařství na pražské univerzitě,« vysvětlil docent MUDr. Ondřej Naňka, Ph.D., z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde jsou systematická pitevní cvičení na lidských tělech dosud stěžejní částí výuky budoucích lékařů a lékařek.

Zajímavou informaci, která se váže nejen k dějinám lékařství, ale i k obecným lidským dějinám, sdělila naší redakci tisková mluvčí 1. LF UK Petra Klusáková. Tato lékařská fakulta je největší z českých medicín, navštěvuje ji přes 4500 studentů a studentek.

Na počátku 17. století neměli tehdejší studenti možnost učit se prostřednictvím pitvy, a kdo chtěl studovat medicínu, odjížděl do ciziny. Sám Jan Jesenský (1566-1621) studoval v Německu a poté v italské Padově, kde byla tenkrát výuka lékařství na nejvyšší úrovni. »Při vlastní pitvě se Jessenius projevil jako dokonalý znalec anatomie a velmi dobře reprodukoval poznatky o lidském těle. Z pitvy sice nevzešel žádný nový vědecký poznatek, nebyl objeven nový orgán nebo struktura. Důležité ale bylo především to, že pitva vůbec proběhla. Je totiž základní složkou medicínského vzdělávání. Snaha zapojit pitvu do výuky je proto velmi důležitá a odborníky zpětně velmi ceněná,« zdůraznil docent Naňka.

MUDr. Ondřej Naňka v posluchárně Anatomického ústavu 1. LF UK

Vědecko-populární pitevní protokol

První pitvané tělo patřilo zločinci odsouzenému k smrti oběšením. O průběhu pitvy vydal Jessenius celou knihu, kde zaznamenal, jak a co den po dni pitval. »Postup přizpůsobil tomu, že byl červen a tělo nebylo nijak konzervované. První den pitval dutinu břišní a její orgány, druhý den se konala pitva srdce a plic, třetí den se věnoval krku, následně pak hlavě, z níž vyňal mozek, a nakonec pitval končetiny. Logicky šel po orgánech, které v teple a průběhu času hrozily zkázou. Nemáme sice o postupu žádnou obrazovou dokumentaci, ale je zřejmé, že kniha popisuje řadu detailů, které mohly být známy pouze po důkladné preparaci,« doplnil anatom Naňka a připomněl i méně známý fakt, že totiž Jessenius v Praze provedl ještě další dvě pitvy, a to jak ženského, tak také dětského těla. I v těchto případech šlo o demonstrační pitvy pro veřejnost.

Barvitý výklad, který k pitvě vedl, nazval Johannis Jessenii a Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia (Jana Jesenského z Jasena Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze roku 1600). Text je protkaný řadou odkazů na mytologii, orgány popisoval velmi barvitě, a aby se neopakoval, volil pro stejnou strukturu různé termíny, čímž překladatelům značně zkomplikoval život. Aby dokázal míru své vzdělanosti, používal pro jednotlivé struktury řecké názvy, odkazoval na původ slov z arabštiny, používal latinu i lidová označení. Jednotná anatomická terminologie tehdy neexistovala, a protože nebylo ani přísné rozdělení na vědecké a populární texty, lze i tuto knihu považovat do jisté míry za populární literaturu.

Ztráta vynikajícího muže

Jessenius vydal v roce 1601 ještě další knihu, Institutiones chirurgicae, kterou odborníci z hlediska medicíny považují za zásadnější než samotný popis pitvy. »Publikace se věnovala chirurgickým postupům, které do té doby prováděli pouze lazebníci, nikoli školení lékaři. Jessenius v knize uvádí řadu chirurgických procedur, popisuje, jak by se měly provádět vzhledem k anatomii – a to je z hlediska medicíny přelomové. Jessenius vyzdvihoval nutnost chirurgického školení lékařů. Popsal zde také výkony, které se naučil v Itálii, jako například přikládání dlah, obvazování, sázení baněk, venesekce, odstraňování močových kamenů či odstraňování šedého zákalu,« popsal přínos Jessenia světové medicíně Naňka s tím, že v Německu je pro tuto práci Jessenius považován za zakladatele racionální chirurgie.

Obnovit výuku lékařství na pražské univerzitě se Jesseniovi nakonec nepodařilo. A trvalo ještě dalších 150 let, než byla na začátku 18. století zavedena procedura, kdy se tělo zemřelého mohlo předat lékařské fakultě, a do lékařského kurikula byly zavedeny demonstrační pitvy.

Jessenius byl sice v roce 1617 zvolen rektorem univerzity, ale již o čtyři roky později, po bitvě na Bílé hoře, byl pro své pevné postoje a protestantské vyznání nařčen z protihabsburského spiknutí a 21. června 1621 sťat katem Mydlářem jako jeden z 27 českých pánů, resp. vůdců stavovského povstání.

Snaha o obnovu výuky lékařství v českých zemích je dosud ceněna nejen lékařskou veřejností. Dokladem toho je i nedávný kompletní překlad průběhu první pražské pitvy, na jehož vydání se podíleli odborníci Anatomického ústavu 1. LF UK, České anatomické společnosti a Ústavu dějin lékařství 1. LF UK a dalších pracovišť UK.

Lékař, politik a filozof

• Narodil se roku 1566 ve Vratislavi (Wroclawi), která byla tehdy součástí zemí Koruny české. Po otci pocházel z uherského zemanského rodu z území dnešního Slovenska, proto se také uvádí jako lékař slovenský (se jménem Ján).

• Lékařství studoval v německém Wittenbergu, Lipsku a italské Padově a svou pozornost zaměřil na anatomii a chirurgii. Publikoval řadu chirurgických prací. Roku 1591 získal doktorát z medicíny za spis O onemocnění žluči při třídenní zimnici a zároveň doktorát z filozofie za práci O nároku lidu na odpor proti tyranům. To dokládá široký záběr jeho znalostí a zájmů.

• Byl osobním lékařem císařů Rudolfa II. a Matyáše, také saského kurfiřta v Drážďanech.

• V roce 1617 byl pro svou protestantskou orientaci a politické zkušenosti zvolen rektorem Karolina.

• Byl jednou z vedoucích osobností protihabsburského povstání a po bitvě na Bílé hoře byl obviněn z urážky majestátu, zatčen a 21. června 1621 sťat (předtím mu byl vyříznut jazyk) při popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí.

Je smutné, že přímo naproti místu, kde byli 21. června 1621 sťati vedoucí představitelé protihabsburského povstání včetně vynikajícího Jessenia, se právě v těchto dnech postavila novodobá replika někdejšího Mariánského sloupu - symbolu habsburské nadvlády a nejen náboženské netolerance.

(mh)

FOTO a REPROFOTO – 1. LF UK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 11 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.