Most – město, které povstalo z uhlí

Již tradiční družba pražských mladých komunistů s mladými z »okresů na severu« proběhla letos v hornickém městě Most. Desítka mladých se sešla v sobotu ráno a pod vedením místních soudruhů Václava Sušického a Pavla Mrštíka se vydala na obhlídku městských zajímavostí, která se protáhla na dlouhých 21 km. Večer pak patřil diskusi o aktuálních i historických tématech u dobrého jídla a pití v místním pivovaru. A jak už to tak bývá: posaďte ke stolu dva komunisty a máte základ revolučního hnutí. Pojďme ale nahlédnout pod pokličku městu, které zaniklo a znovu vyrostlo z uhlí.

Nad městem Most se tyčí kopec Hněvín a na něm stejnojmenná sto let stará replika původně gotického hradu. Z Hněvína je nádherný výhled na hřebeny Krušných hor, na jejihž svahu trochu překvapivě sedí osamělý zámek Jezeří, jehož podzámčí se proměnilo v Lom ČSA. Na dohled je i rozsáhlý komplex rafinérie, jehož dřívější název Stalinovy závody zlidověl a dodnes mu lidé z okolí neřeknou jinak než »Staliňák«. Vidět je také jezero Most, které vzniklo zatopením Lomu Ležáky. Povrchové těžbě hnědého uhlí v tomto místě muselo ustoupit celé původní město Most, které bylo od roku 1967 postupně bouráno a jen o pár kilometrů dál bylo vybudováno město Most, jak ho známe dnes.

V dálce je vidět i silueta »koldomu« v Litvínově. Smělý projekt levicových architektů, kteří chtěli vyjít vstříc požadavkům poválečné společnosti stavbou kolektivního bydlení, které vedle dvou třináctipodlažních obytných domů počítalo i s veškerou občanskou vybaveností v devítipatrovém domě spojujícím dvě vyšší budovy (školka, obchody, prádelna, jídelna, společná lednice…). Součástí projektu byly i prostory pro trávení volného času včetně koupaliště. Ačkoliv původní záměr sdíleného bydlení nevyšel úplně podle představ jeho autorů, »koldům« dodnes poskytuje domov stovkám obyvatel.

Samotné nové město Most, které průběžně rostlo od 60. do 90. let, musí každého překvapit svou velkorysostí, co se týče zelených ploch. Pověst města spíš svádí k představám postapokalyptických výjevů, všeobjímající šedi, prachu, industriálních budov a měsíční krajiny způsobené těžbou uhlí. Opravené domy s fasádami v jásavých barvách, městská zeleň i mnoho výtvarných prvků reálného socialismu ale svědčí o tom, že socialistická výstavba města »na zelené louce« chtěla svým obyvatelům nabídnout prostorné, inspirativní a zdravé město. Bohužel je znát, že do veřejných ploch se posledních 30 let příliš neinvestuje, a tak např. park Střed, dříve oblíbené místo odpočinku místních, i s jeho kdysi nádhernou vodní kaskádou, zeje prázdnotou. Stejně tak by si investici zasloužil i Oblastní dům kultury horníků a energetiků zvaný REPRE. Namísto toho ovšem vyrostla do původní zástavby nectlivě projektovaná budova moderního nákupního centra Central Most.

Z původního města Most bylo do nového města přeneseno několik významných památek, a tak můžeme na 1. náměstí obdivovat renesanční kašnu, morový sloup, křtitelnici v atriu budovy magistrátu a v neposlední řadě i kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl v roce 1975 přesunut o více než 800 m, aby unikl demolici ve starém městě. Tento odvážný kousek se dokonce zapsal do Guinessovy knihy rekordů a je dokladem technických možností a vyspělosti tehdejšího socialistického zřízení.

Během procházky městem jsme položili květiny u Památníku Rudé armády, který byl vztyčen jako oslava osvobození 8. května 1945, z jehož čela však byl odstraněn symbol srpu a kladiva. Hůře je na tom Pomník horníkům padlým za druhé světové války, ze kterého byla do depozitáře přemístěna bronzová socha horníka se svěšeným praporem, a tak jsme květiny mohli položit jen k žulovému soklu se jmény padlých. Je škoda, že původní socha nebyla naharzena alespoň replikou z materiálu, který by nepřitahoval pozornost místních sběračů kovů. Bez jakékoliv náhrady či vysvětlení zmizel ze svého místa také pomník hrdinů velké hornické stávky v roce 1932. Pomník byl před pár lety vyškrtnut z památkové ochrany a provokativní nápis: »Na paměť soudruhů Jana Kříže a Josefa Ševčíka, kteří v těchto místech padli pod kulemi četnických přisluhovačů buržoásní vlády předmnichovské republiky padli v boji za chléb a lidský život horníků, aby se nám žilo lépe a aby bylo splněno Gottwaldovo bojové heslo: jednota – boj – vítězství« se zřejmě stal záminkou pro jeho úplné odstranění. My, pražští komunisté, máme podobnou zkušenost s pomníkem v Radotíně. Do depozitáře mosteckého muzea se dostala i další dvě zajímavá umělecká díla – socha prvního dělnického prezidenta K. Gottwalda, která ve velmi vstřícném gestu vítala návštěvníky budovy tehdejšího OV KSČ. Po stržení a zneuctění bandou fanaticky běsnících antikomunistů na začátku 90. let byla socha odstraněna z veřejného prostoru spolu se sochou milicionáře, která zdobila prostranství před kinem.

Nedaleko Mostu se nachází město Duchcov. Tomu jsme věnovali nedělní dopoledne. V Aleji Rudé armády jsme položili květiny k památníku rudoarmějců, jehož součástí je i prsť z bojiště na Dukle. V téže aleji je i pomník obětem katastrofy na dole Döring, kde koncem 19. století zemřelo přes dvacet horníků. Město Duchcov se však do paměti komunistického hnutí zapsalo především protestním pochodem proti snižování mezd a sílící nezaměstnanosti složený převážně z nezaměstnaných dělníků a horníků pod vedením komunistického senátora Petra Stránského. Pochod byl u místního železničního viaduktu násilně zastaven zasahujícími četníky, kteří spustili palbu, při níž čtyři demonstranti zemřeli, a několik dalších bylo zraněno. I u jejich pomníku jsme položili květiny. Minout jsme nemohli ani bustu generálmajora Antonína Sochora před místní základní školou a památník Karla Marxe v nedaleké vísce.

Jako předsedkyně Komise mládeže ÚV KSČM považuji podobná setkání za velmi důležitá. Nejenže upevňují soudružské vztahy, ale na základě hmatatelných důkazů rozšiřují u mladé generace povědomí o tom, jak byl v naší zemi budován socialismus a jak je s jeho odkazem dnes zacházeno.

Kupředu levá a příště třeba v Chomutově naviděnou!

Petra PROKŠANOVÁ, předsedkyně Komise mládeže ÚV KSČM

FOTO – archiv autorky


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.5, celkem 33 hlasů.

Petra PROKŠANOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.