Rozhovor Haló novin s Ivanem Ivanovičem Abažerem, členem komunitní Komory Republiky Krym a ředitelem bulharského kulturního centra Izvor

Historická spravedlnost uplatněním referenda zvítězila

Západní média, včetně mnoha politiků z Evropské unie, neustále tvrdí, že situace s epidemií COVID-19 na Krymu je velmi těžká a že máte již několik stovek mrtvých a přitom skrýváte, nebo zkreslujete oficiální údaje.

To, že ukrajinští a mnozí západní politici neustále šíří dezinformace o situaci na Krymu, se již stalo jakýmsi lidovým folklórem a zdá se mi, že už ani vás v Evropě nebaví poslouchat takové nesmysly. Další věc je, proč západní novináři i nadále šíři tyto lži, aniž by si prověřili skutečná fakta nebo požádali i druhou stranu o vyjádření. Tohle bych považoval za profesionální, kvalifikovanou a poctivou svou práci. Naopak od nich je to neprofesionální, jsou to většinou placené zakázky, vědomé dezinformování čtenářů atd. Jsem si jist, že myslící lidé moc dobře chápou tyto věci a vyvodí vlastní správné závěry.

Co se týče přímo situace kolem šíření koronaviru na Krymu. Všechny informace si může každý najít. Žijeme přece ve světě globální digitalizace. Díky moderním integrovaným technologiím, sociálním sítím, internetovým médiím získáte informace prakticky v reálném čase. Její otevřenost a přístupnost jsou základní principy, bez kterých v dnešním světě už nemůže existovat žádná instituce nebo stát. Orgány Krymské republiky nejsou výjimkou.

Například nedávno přinesl rozhlas rozhovor s ukrajinským velvyslancem v ČR, který tvrdil, že podle jeho údajů na Krymu, cituji, »jsou stovky nakažených i mrtvých«. Můžete komentovat jeho slova? A co víc, můžete nám říct, jaká opatření jste podnikli v boji proti koronaviru na Krymu?

Každý může sledovat v reálném čase zasedání operačního štábu, aby se zabránilo šíření koronavirové infekce. Od 25. května se koná každodenní briefing na toto téma, a to je také vysíláno v přímém přenosu Krymské televize a v rádiu, stejně tak jako na sociálních sítích i na stránce předsedy vlády Republiky Krym. Pokud by to nestačilo, tak krymské ministerstvo zdravotnictví denně zveřejňuje aktualizované informace o boji proti pandemii na svých stránkách. Do 29. května zemřelo 11 pacientů.

V březnu předseda vlády podepsal dekret o zavedení režimu zvýšené pohotovosti na území regionu. Regionální ministerstva, obecní úřady a místní zaměstnavatelé obdrželi zvláštní příkazy k zajištění ochrany obyvatelstva. Situace je pod kontrolou představitelů republiky, ministerstva zdravotnictví, všech zúčastněných služeb a úřadů, které spojily své síly a spolupracují. Všechny akční plány jsou synchronizovány a koordinovány s federálním centrem.

Ministerstvo zdravotnictví Krymské republiky sleduje politiku úplné informační otevřenosti a poskytuje veřejnosti věrohodné informace o přijatých opatřeních. Za účelem vyvrácení pověstí a zabránění šíření nepravdivých údajů probíhá neustálé informování obyvatelstva prostřednictvím oficiálních zdrojů. I v současnosti vznikají další nemocniční lůžka a podávají se žádosti o pořízení dalšího vybavení včetně přístrojů na umělou plicní ventilaci.

Zajímalo by nás také, jakou máte prognózu vývoje pandemie na Krymu i v samotné Ruské federaci. Existuje spolupráce mezi WHO a Krymem?

Už nyní se Rusko dostalo pod vrchol. Byl zaznamenán klesající trend. Situace umožňuje už plánovat postupné zrušení omezení pro občany a podniky. Například na Krymu od 18. května byl obnoven provoz městské dopravy po celý den (bylo období, kdy jeho pohyb byl omezen na ranní a večerní hodiny od 6.00 do 10.00 a od 17.00 do 21.00).

Postupně jsme také otevřeli kadeřnictví a kosmetické salony, čistírny, obchody s nábytkem, nyní je povoleno obchodování s oděvy, obuví, jiným průmyslovým zbožím. Stánek s jídlem může zatím lidem sloužit jako restaurace, kavárna. I ve školkách se podle vyjádření rodičů už tvoří skupiny, protože velká část občanů Krymu už nastoupila do práce. Podniky mají také povinnost zajistit nezbytná opatření pro dodržování sociální vzdálenosti, dezinfekci a podobně. Probíhá přísné monitorování, nicméně život se postupně vrací do obvyklé situace.

Popište, prosím, jaké změny ve zdravotnickém systému nastaly po připojení Krymu v roce 2014.

V ukrajinském období zůstala infrastruktura systému zdravotní péče na Krymu na úrovni 60. až 70. let. Ještě v sovětské době byla postavena sanatoria a rekreační domy s příslušnou službou. Prakticky chyběl systém informatiky. Jedinou institucí, která má v této oblasti slušnou úroveň, je prenatální centrum (komplexní ultrazvukové, kardiologické, gynekologické, genetické, laboratorní, cytogenetické centrum), postavené v roce 2012.

Není žádným tajemstvím, že právě progresivnímu rozvoji krymské oblasti v Rusku je věnována zvláštní pozornost. Za šest let od znovusjednocení s Ruskem se ekonomika naší republiky dostala na kvalitativně novou úroveň vývoje. Týká se to mimo jiné také zdravotního systému, ve kterém došlo k obrovským pozitivním změnám. Abychom se ujistili o efektivitě uskutečněné politiky, o skutečném zlepšení života Krymčanů, zveme po stabilizaci epidemiologické situace ve světě osobně odborníky na návštěvu Krymské republiky.

Po roce 2014 se realizuje rozsáhlý program generální opravy, modernizace, výstavby nemocnic a ambulantních zařízení. Všechna zdravotnická zařízení se budou vybavovat moderním zařízením. Objevují se nové infrastrukturní objekty. Byla postavena nová krymská republiková klinika N. A. Semaška v hodnotě více než 10 miliard rublů. Počítá se se 730 lůžky.

Podle informací Spolkového centra se letos plánuje zvýšit o osm miliard rublů příspěvek na prostředky určené na zlepšení systému zdravotní péče na našem poloostrově.

V západní Evropě (pod vlivem médií) vzniká u obyčejných obyvatel dojem, že na Krymu probíhá válka, že jsou všude ruští vojáci a občané Krymu žijí ve strachu pod vedením ruského prezidenta Putina. Jak byste komentoval tuto představu prezentovanou Západem?

Za šest let se Krym skutečně skokově změnil. Když jsme se vraceli do Ruska, ani jsme netušili, co je možné. Za 22 měsíců bylo vybudováno moderní letiště, které se již stalo vizitkou poloostrova. K tomu máme dvě nové elektrárny a poprvé ve své historii se poloostrov stal energeticky nezávislým. Je to reakce na zákrok Ukrajiny, která nám v roce 2015 připravila tzv. blackout a zcela přerušila přívod proudu.

A kolik máme za těch šest let postavených školek a škol!... Jenom v Simferopolu se otevřelo více než deset zařízení předškolního vzdělávání. To jsou tisíce míst, zatímco za celé ukrajinské období vzniklo jen asi 300 nových míst v mateřských školách a tvořily se obrovské fronty. Stačí projet ulicemi měst a obcí a uvidíte opravené silnice, chodníky, upravené parky, dětská hřiště, spoustu novostaveb. V krymské metropoli se objevily celé nové čtvrti. A tento stavební boom pořád pokračuje.

To ale není všechno, že?

Abyste pochopili, co se u nás děje, čím lidé žijí a o čem sní, tak bych vám jen doporučil zadat do on-line systémů vyhledávací dotaz na ty očekávané události roku 2020 pro Krymčany.

Za prvé to je zahájení čtyřproudového provozu na trati »Tavrida«, nejdůležitějším infrastrukturním zařízení. Stavba 250 kilometrů dlouhé federální trasy, která vede z Kerče do Sevastopolu, začala v květnu 2017. Na federální cílový program bylo vyčleněno více než 150 miliard rublů. Dvouproudový provoz z Kerče do Simferopolu byl zahájen v prosinci 2018 a všechny čtyři pruhy se plánují otevřít pro dopravu v září.

Za druhé je to zahájení provozu nákladních vlaků na Kerčském mostě. Doufám, že vaši čtenáři vědí, že tento most postavený v loňském roce je zázrakem moderní technologie a inženýrské myšlenky. Byl slavnostně otevřen pro provoz automobilů a osobních vlaků. Nákladní vlaky začnou jezdit po krymském mostě od 1. července. To je nejdůležitější událost, která povede k růstu kvality života občanů Krymu. Přispěje tak ke zlepšení ekonomické aktivity, protože nezapomeňte, že Ukrajina blokuje neustále přístup zboží přes pozemní hranice.

Třetím projektem je, že muslimové žijící na Krymu čekají na otevření mešity (původně ji plánovali otevřít na jaře, ale kvůli pandemii termín posunuli). Muslimská stavba se nachází na území velkém přes tři hektary. Náboženský komplex zahrnuje tři budovy a infrastrukturu. Výška mešity bude asi 35 metrů, výška minaretů více než 50 metrů.

Za čtvrté se těšíme na otevření centra olympijské přípravy vodních sportů. Tam bude možné provádět synchronní plavání, vodní pólo a případně pořádat různé soutěže.

Takže máme opravdu hodně očekávání a nadějí. A ke lžím o vojácích, strachu a dalších nesmyslech se ani nebudu vyjadřovat, je to zbytečné, to jsou jen výmysly. Pokud má někdo touhu, přijeďte, podívejte se sami na vlastní oči, zeptejte se Krymčanů a z toho pak vyvozujte nějaké závěry. Ale počkejme si nejprve na vítězství nad pandemií COVID-19.

Víme, že Ukrajina je bohatá na strategické suroviny, měla špičkové technologie, které po rozpadu SSSR a po pevném uchopení moci v roce 2014 prodala současná ukrajinská vláda za hubičku, má obrovské množství úrodné černé půdy, možná i nejlepší na světě. Teoreticky by tato země mohla uživit sebe i polovinu Evropy. Proč Krym, když byl součástí Ukrajiny, usiloval o autonomii?

Ve skutečnosti je to velmi rozsáhlé téma a zaslouží si samostatný rozhovor. Je známo, za jakých okolností byl Krym připojen k Ukrajině. Tím, že ho Chruščov skutečně »daroval«, aniž by se lidí ptal, porušil tehdy platnou legislativu. A i tehdy, v sovětském období, se Kyjev snažil ukrajinizovat poloostrov Krym. Pravda, neúspěšně. Ale jakmile začaly procesy rozpadu SSSR, Krymčané okamžitě podnikli kroky k nápravě této chyby, a 20. ledna 1991 se na Krymu konalo první referendum na území SSSR. Referendum obsahovalo dvě otázky o autonomním postavení Krymu a jeho účasti jako samostatného státního útvaru při podpisu unijní smlouvy. Více než 90 % Krymčanů tehdy řeklo své jasné a jednoznačné »ano!«, ale realizována byla jen polovina naší vůle. Krym se sice stal republikou, ale stále zůstal součástí Ukrajiny. A to trvalo 23 let, během nichž Kyjev nedal poloostrovu nic, ale jen bral a bral.

Ze strany tehdejší ukrajinské moci bylo z Krymu jen místo pro obyčejné loupežení v regionu, rozdělení pobřežních pozemků mezi ukrajinské elity, vysávání prostředků do ukrajinského rozpočtu, kvůli kterému postupně Krym chudnul, chátrala infrastruktura, likvidoval se úmyslně průmysl a zemědělství. Značná část mladých se snažila Krym opustit, protože budoucnost pro ně zde už nebyla.

Také stojí za zmínku události z Majdanu v roce 2004, a zejména v roce 2014. Události prokázaly, že nám Ukrajina chtěla vnutit nejen rusofobii, nacionalismus, ale i nacismus, který se na současné Ukrajině stal normou.

Historická spravedlnost uplatněním referenda ale zvítězila. Dne 16. března 2014 výsledky umožnily Krymu vrátit se do rodného přístavu. Znovusjednocení Krymu s Ruskem je skutečnou vůlí krymských občanů! Nebýt referenda, nic z toho vybudovaného, co jsem vyjmenoval, by se neuskutečnilo.

Po znovusjednocení Krymu s Ruskem zavedla Ukrajina řadu sankcí proti Krymskému poloostrovu. Zablokované kanály, ve kterých byla čerstvá voda, na černé listině jsou ruští umělci, kteří koncertovali na Krymu. Jak se Krym vypořádává s touto »humanitární blokádou«?

Podle mého názoru rozhodnutí Ukrajiny zablokovat Krymu přístup k pitné vodě je jednoznačný zločin proti lidskosti. Tady je vidět, jaké má cíle současná ukrajinská moc. Ukrajina přijala zákon o státním terorismu. Koneckonců, původním cílem tohoto rozhodnutí je potrestat Krymčany za jejich volbu. Vyvolat na Krymu humanitární katastrofu. Zničit zemědělství. Vyvolat hlad a šíření infekcí. Zkuste se nad tím zamyslet! Šílené! A tohle se děje v srdci Evropy ve 21. století!

Ale jak se říká, obtíže nás činí silnějšími.

Po ukončení dodávek vody do Severokrymského kanálu z ukrajinské strany v roce 2014 skutečně nastal na poloostrově vážný problém s nedostatkem vody. To se hlavně dotklo zemědělství. Pro zásobování vodou nejvíce deficitních oblastí Východního Krymu (jako je Kerč, Fedosijsko–Sudakský region, lokality Leninské oblasti) byl postaven komplex vodních staveb. Vodní projekt u obce Novoivanovka v Nižněgorského oblasti, který umožňuje celoroční dodávku vody z Bělohorské a Tajganské vodní nádrže na řece Bijuk–Karasu. Severo-Krymský kanál odtud přečerpává potřebnou vodu do plnicích nádrží systému Severo-Krymského kanálu. Spolu s tím je zde projekt studen na Nežinském, Novogrigorjevském a Prostornerském vodojemu, z nichž se provádí přesun podzemních vod do Severo-Krymského kanálu pro plnění nádrží východní části Krymu.

Prováděné akce umožňují dnes poskytovat vodní zdroje obyvatelstvu a jednotlivým odvětvím hospodářství Krymské republiky.

Zemědělství na Krymu je jedním z prioritních odvětví, a už proto zaujímá dominantní pozici. Na Krymu je problém se zavlažováním. Ale nové technologie, zavlažovací mechanizace a nový program úspory vody, který byl jen otázkou času, a také naplnění Severokrymského kanálu, tyto problémy překonaly. Na Krymu se přestala pěstovat rýže, která vyžadovala velkou spotřebu vody. Nyní se rozvinula kultivace obilí, obnovilo se vinařství, zahradnictví a chemický průmysl.

Zvýšení výnosu zemědělských plodin na Krymu bylo také dosaženo přechodem na plodiny odolné proti suchu, zavlažování z kondenzačních vod a artéských vrtů. Zvýšené zemědělské výkonnosti Krymu bylo také dosaženo dodávkami technologií, jako jsou kombajny, žací stroje, traktory, zavlažovací stroje.

A o »černých listinách umělců« mohu jen říci, že jsou vedeny ukrajinskými extremisty a používají se k zastrašování občanů. Řeč je především o známém registru »mírotvůrce«. Teror a hrozba masakru jsou typické metody pro zastánce radikálně-nacionalistických myšlenek, s nimiž se bojuje ve všech civilizovaných zemích světa.

Navíc řeknu, že OSN doporučila ukrajinským úřadům zakázat činnost tohoto registru »mírotvůrce« jako porušení základních lidských práv.

Jaké kroky podle vás Kyjev podnikl v souvislosti s doporučením OSN?

Žádné. Protože ho nezajímá OSN a ani lidská práva.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 129 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-06-13 17:35
Pravičáci pravdu neznají a znát nechtějí. Jejich systém je založen
na lži. A pokud se kdy o pravdu otřou, tak jen aby ji zneužili.
fronda
2020-06-13 16:21
Krymský kanál postavila sovětská vláda pro sovětské zemědělce. Ne
aby majdanští náckové mořili svobodomyslné obyvatele Krymu suchem.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.