Golany, Jordán, Krym, jak se to rýmuje

»Golany, Jordán, Krym, jak se to rýmuje, Golany nám patří a Rusku to natři, tak se to rýmuje... I ten Jordán bude až po moře Rudé, tak se to rýmuje«. Nesmysl? Nikoli. Tedy z pohledu pánů Netanjahua a Gance. A vlastně nejen jich. I další dámy a pánové se připojili, protože přece jde o kamaráda a kamarádovi se má nejen pomáhat, ale když něco dělá, dobře dělá, i když dobře přece jen nedělá. Proto je třeba si dobře všímat, kdo s námi na pískovišti dělá bábovičky a kdo si myslí, že se může schovat do rohu a »bábovičkovat« sám nebo s jinými kamarády a kamarádkami. A když potom dospěje, pak už nejde o bábovičky, ale o »prachy, prachy, prachy«, protože za nic jiného »si přece štěstí nekoupíš«.

Ale vážně. Golany si Izrael svévolně připojil, ač patřily do války v roce 1967 Sýrii a původní obyvatelé nejsou náboženstvím židé, kus údolí Jordánu, tedy »řeky tvých nadějí«, zase chce vedení státu Izrael i s osadami, které tu protiprávně jsou, připojit si po 1. červenci. Ani Golany, ani úrodné údolí Jordánu nepatřily ke vzniklému židovskému státu. Nežili v nich po staletí židé. Prostě v novodobé historii vlastně nikdy.

Krym je na tom jinak. Do podivného Chruščovova daru byl součástí Ruska (RSFSR). Žili a žijí tu většinově Rusové. Ti už v Chruščovově době »dar Ukrajině« odmítali. Proto dostali značný díl svéprávnosti. Přesto se stále chtěli vrátit »domů«, do Ruska. Před rozpadem Sovětského svazu to nebylo nutné. Zákony pro celý Svaz byly stejné a nebylo možné preferovat na jejich úkor Ukrajince.  Po rozpadu Sovětského svazu bylo tomu však jinak, zvláště pak po Majdanu, kdy dokonce ruský jazyk měl být zakázán. Proto v plebiscitu několikrát po sobě schválili odpojení od Ukrajiny, což se nakonec i stalo. Bylo to především jejich rozhodnutí v době, kdy nacionalismus kyjevské Ukrajiny začal ohrožovat jejich národnostní zájmy. Nakonec nejen k odtržení došlo, ale dalším hlasováním dokonce i k návratu do rodného Ruska.

Jenže když dva dělají totéž, totéž to není. Kvůli Krymu byly uvaleny na Ruskou federaci sankce, kvůli Golanům na Izrael nikoli a ani záměr anektovat kus údolí Jordánu nevyvolá zřejmě protest. Jsme přece kamarádi a kamarád může, co chce. Rusové kamarády nejsou, a proto je musíme šikanovat. Trestat a zase trestat. Vinni jsou ostatně vším, nač si člověk dokáže vzpomenout.

A Izraelci? Jsou přece kamarádi. Mohou zabírat cokoli a zabírají. Možná, že občas někdo něco namítne, ale myslíte, že za týden si zase nebude s Netanjahuem podávat ruce? Že nemám pravdu? Zkusme experimentovat. Myslíte, že třeba kanadský premiér Trudeau, jako se pustil do Ruska »za Krym« při příležitosti pozvat Rusko k jednacímu stolu »dvacítky« nejprůmyslovějších zemí světa, se stejně pustí do Izraele? A... znáte i jiné podobně moudré muže?

Proto si cením vystoupení, i když ne tak odvážného, jak by bylo třeba, tří českých ministrů zahraničí, i když následně dostali pěknou ťafku dokonce i od prezidenta.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 53 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jmarek3
2020-06-16 23:17
USA a Izrael jedna země jsou, tak jaképak mezinárodní právo.Právo v
oblasti tvoří USA pod hrozbou demokracie.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.