Reklama
Jezero Medard. FOTO – wikipedia

»Měsíční krajina« se mění v krajinu jezerní

Povrchovými doly zničená krajina bývá mnohdy rekultivována zatopením. Vzniklá jezera, spolu s pozdější vegetací a infrastrukturou, utváří zcela nový ráz kdysi »měsíční« krajiny a přináší nové rekreační i hospodářské možnosti. Jednou z takto vzniklých nových vodních ploch je jezero Milada u Chabařovic na Ústecku, které bylo 30. května 2015 poprvé zpřístupněno veřejnosti.

Jezero Milada vzniklo rekultivací a zatopením těžební jámy hnědouhelného Lomu Chabařovice. Napouštět se začalo v roce 2001 a v létě 2010, kdy plnění vodou skončilo, dosáhlo rozlohy 252 hektarů, čímž se řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru.

Náklady na rekultivační práce dosáhly pěti miliard korun. Nyní jezero, které se stalo oblíbeným cílem turistů, čeká na vybudování infrastruktury. Palivový kombinát Ústí (PKÚ) vloni na jaře oznámil, že chce v příštích dvou letech do rekreačního areálu okolo jezera Milada investovat 200 milionů korun.

Kromě Milady vzniklo v severních Čechách rekultivací těžebních jam například jezero Most, jehož rozloha přesahuje 310 hektarů. Po pěti letech od otevření pro veřejnost si jezero Milada nedaleko Ústí nad Labem získalo velké množství příznivců. Lidé zpočátku žehrali na nedostatečné zázemí, přírodu a čistou vodu sem ale jezdili obdivovat stále častěji. Nyní je oblast oblíbeným cílem turistů, sportovců, přírodovědců. V nouzovém stavu se Ústečané houfně procházeli kolem jezera vzniklého po těžbě uhlí.

Na březích to žije

Návštěvníky jezera Milada jsou především běžci, bruslaři, cyklisté, potápěči. Lidé tu venčí psy, procházejí se tam rodiče a prarodiče s dětmi. Zázemí kolem jezera se Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který jej spravuje, každoročně snaží vylepšit. »Věříme, že návštěvníci ocení novou půjčovnu bruslí, která bude v provozu v blízkosti plochy, z níž se mohou hned vydat na Tuchomyšlský okruh kolem jezera,« řekla mluvčí PKÚ Hana Volfová.

K jezeru už se vrátil zajímavý mobiliář, který loni vytvořili přímo pro danou lokalitu studenti. »Přípravy na 2. ročník studentského architektonického workshopu jsou v plném proudu a my pevně věříme, že vývoj situace nám umožní uskutečnit ho na začátku srpna,« uvedla mluvčí.

Nájemci postupně zahajují provoz služeb podle vládních opatření a také podle počasí. Některá stanoviště jsou už v plném provozu.

V letošním roce zasáhl do života na jezeře vyhlášený nouzový stav, všechny akce od března do června byly zrušeny či přesunuty na jiný termín. »Velké sportovní akce, jako například Miladatlon či Milada Tour, proběhnou v srpnu,« řekla Volfová.

Jezero i v březnu využívali třeba otužilci. PKÚ chce zachovat vysokou kvalitu vody, proto zůstane zakázán rybolov. Na jezeře je také možné se plavit pouze na plavidlech bez motoru, tedy na lodičkách s vesly, kajacích, paddleboardech apod., aby neunikly nečistoty do vody. Nejsou povoleny ani elektromotory.

Práce na úpravě jezera pokračují. Po celý letošní rok se budují inženýrské sítě, před začátkem letní sezony se dokončí zpevnění okruhu pro přístup integrovaného záchranného systému.

Jezero Medard

Rekultivační jezero Medard na Sokolovsku je v současnosti největším jezerem svého typu v Česku. Jezero, které vzniklo zaplavením zbytkové jámy hnědouhelných lomů Medard-Libík, s plochou 493,5 hektaru výrazně přesahuje druhé největší rekultivační jezero Most na Mostecku (311 ha). Napouštět se začalo vodou z řeky Ohře před deseti lety, 4. června 2010.

Zaplaveny byly jámy mezi obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany a Citice. Uhlí se zde těžilo v dole Libík od roku 1872, v dole Medard od roku 1918, těžbu zde majitel dolů Sokolovská uhelná ukončil v roce 2000. Již dříve společnost ukládala skrývku na budoucí břehové linii jezera. V roce 2008 pak přestala s čerpáním důlních vod a o dva roky později otevřela stavidla vybudovaného kanálu pro napouštění jezera z Ohře. Aby se mohlo začít napouštět, bylo třeba, aby srážkové a důlní vody zaplnily dno do potřebné výšky.

Podle původních plánů mělo napouštění trvat asi tři roky. Kvůli nedostatku vody v Ohři, která jámu nemohla plnit při nízkém stavu vody, ale ani při vysokém kvůli jejímu znečištění, hladina požadované kóty 400 metrů nad mořem dosáhla až v roce 2016. Vzniklo tak jezero s délkou čtyři kilometry, šířkou 1,5 kilometru a nejvyšší hloubkou 50 metrů. Zadržuje 120 milionů m3 vody a jeho břehová linie, kolem které má vyrůst rozsáhlý rekreační areál, je dlouhá přes 12 kilometrů.

Rekultivace se netýkala jenom samotného jezera, ale i rozlehlého okolí o ploše 4382 hektarů. Při zahájení napouštění z Ohře řekl tehdejší generální ředitel a většinový vlastník Sokolovské uhelné František Štěpánek, že firma chce do okolí budoucího jezera přivést jen takové aktivity, které jsou samofinancovatelné a nebudou závislé na dotování provozu. Uvedl také, že Medard by neměl být konkurencí menšího jezera Michal (29 ha), které u Sokolova vzniklo zatopením bývalého dolu a které je vyhledávaným přírodním koupalištěm. Medard by měl být zaměřen spíše na vodní sporty.

Zajímavé místo pro bydlení

U Medardu se podle jeho slov počítá například s dalším golfovým hřištěm, které by mělo být určeno pro širší veřejnost. Na severní straně jezera se také počítá s bytovou výstavbou. V současnosti se na dobudování okolí jezera, které ještě není oficiálně zpřístupněno ke koupání, čeká, nicméně je již nyní oblíbeným rekreačním místem. V roce 2018 zde například dobrovolníci u příležitosti 100. výročí vzniku Československa zasadili stovku dubů nazvanou Alej přátelství.

V budoucnosti se počítá se vznikem jezer, která překonají tisíc hektarů.

Největším, s plochou 1312 ha, by mělo být jezero Jiří-Družba na Sokolovsku, které má vzniknout spojením a zatopením zbytkových jam po těžbě v lomech Jiří a Družba po ukončení těžby v roce 2038. Pro srovnání - největší jihočeský rybník Rožmberk má zhruba 490 hektarů a největší česká vodní nádrž Lipno asi 4870 hektarů.


K rekultivacím musíme přistupovat s rozmyslem

Otázky Haló novin pro poslankyni Marii Pěnčíkovou (KSČM), stínovou ministryni životního prostředí

Je podle vás zaplavení bývalých povrchových dolů vhodným způsobem rekultivace, nebylo by vhodnější třeba zalesnění?

Řešení rekultivací musí být vždy řešeno na konkrétním případu a nerada bych řekla, že vždy je nejvhodnější způsob takový či takový. Jak jistě víte, potýkáme se s problémy se suchem a řešíme, jakým způsobem zadržet vodu v krajině. I zaplavování takovýchto ploch může být přínosem pro řešení. Každopádně vždy musí být celý takovýto projekt posouzen opravdu důkladně. Jak jste naznačil v otázce, nejen velká jezera, přehrady, rybníky jsou řešením. I lesy nám s tímto problémem velice pomáhají a nejen kvůli zadržení vody. To, že jezera jsou v těchto lokalitách využita i k turismu, sportu a podobně je jejich přidaná hodnota, ale tu má i les. Proto nepaušalizujme, přistupujme k rekultivacím opatrně a opravdu důkladně posuzujme, jaký způsob je pro danou lokalitu nejvhodnější.

Uhlí je jedinou energetickou surovinou, kterou ve významném množství máme. Je lépe nejdříve vytěžit veškeré dostupné zásoby uhlí, nebo zachovat současné limity těžby?

Otázka těžby je jedno z dalších významně diskutovaných témat a i v naší straně se vedou diskuse o tom, jaký přístup je nejvhodnější. Jedná se totiž opravdu o velice složitý problém, jeho řešení ale bude mít výrazný dopad do regionů, kterých se týká. Musíme si uvědomit, že se nám střetává několik důležitých a zásadních otázek, spojených s problematikou těžby uhlí, a odpovědí musí být určitý kompromis. Z pohledu ochrany životního prostředí si musíme přiznat, že cílem by měl být co nejrychlejší útlum těžby. Ale v žádném případě nejde vyloučit sociální a tím pádem ekonomické aspekty uzavření těžby. Regiony, v nichž jsou tisíce lidí zaměstnány v těžebním průmyslu a navazujících službách, musí mít alternativu. Dokud nebude stát mít odpovědi na tyto otázky, bude téma prolomení limitů stále na stole k diskusi.

Bude podle vás vznik soustavy jezer na severu Čech přínosem pro životní prostředí? Čím mu prospějí nejvíce?

Oblast zasažená těžbou uhlí v Ústeckém kraji zabírá zhruba 400 kilometrů čtverečních. Jsou tam doly už zavřené, zrekultivované, ale i stále funkční. Některé plochy, jak již bylo řečeno, už zaplaveny jsou, další to ještě čeká. Jak plánuje současný ministr průmyslu Karel Havlíček, počítají s tím, že tam vznikne průtočná kaskáda s několika vodními elektrárnami, které by měly vyrobit tolik elektrické energie jako dva jaderné bloky. Budou řešit i to, o čem jsem se zmínila již dříve; že se z nich stanou další zásobárny vody, je také pozitivní. Samozřejmě se opět počítá s tím, že by jezera mohla sloužit také k rekreaci. To všechno jsou pěkné plány, takže můžeme doufat, že na ty plány ale také budou finance. Slibem totiž nezarmoutíš.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 7 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.