Obrazoborectví dneška

Stále jsem pořádně nevěděl, co znamená ta svoboda a demokracie, co je neustále tak hlásaná ve veřejném prostoru. Tato novodobá mantra je velice působivá. Který člověk by nechtěl svobodu? Kdo by nechtěl svobodnou diskusi o dalším vývoji obce či státu? Troufám si říci, že takových atypů je skutečně málo. Možná to jsou však ti, co prozřeli a vidí, že s tou svobodou a demokracií něco není v pořádku. Přestali mít ambici do veřejného prostoru zasahovat, poněvadž si myslí, že to nemá cenu. Že psi štěkají a kolona současného chamtivého systému jede dál.

No, a nyní nám americká a anglická společnost ukazuje, jak vypadá ta demokracie po stovkách let jejího budování. Když vidím pouliční střety, hořící obchody a auta, padající sochy, tak mě zase přepadají ty pochybnosti, zda toto skutečně chceme, nebo máme naopak jásat, že tohle je skutečná demokracie, jasné vyjádření postoje?

O čem jsou současné nepokoje v kolébkách moderní demokracie, se jistě dozvíme ještě dost a dost. Je však zřejmé, že v sobě mají dvě základní roviny. Jednou z nich je pocit rasové nerovnosti a druhým je pocit sociální nerovnosti. A že se to projevuje na strhávání soch? To je přeci stovky let stará skutečnost. Mnohokrát obrazoborectvím prošla katolická církev, neminulo ani naše husitství, luteránství ani anglikánskou reformu. Pokud se týká politické roviny, tak téměř každá změna státního zřízení s sebou nesla odstraňování soch padlých vládců. Prostě normální politický projev přelomové doby.

A nyní se to děje v USA a v Anglii. Není to pro tyto dvě společnosti náhodou taky přelomová doba, doba odstraňování symbolů starých elit a přežitého systému? Uvidíme.

Naše kotlinka však jde jiným směrem. Třicet let po změně režimu hrdinně odstraníme sochu Koněva. Postavíme památník vlasovcům, za což by nám naši předci v roce 1945 utrhli hlavu či hnali holí za ves, kdybychom přišli s takovým nápadem. A abychom svoji duševní svěžest dotáhli do dokonalosti, postavíme na Staroměstském náměstí v Praze podivnost Mariánského sloupu. Není to ani umění ani ke smíření, jak tvrdí zastánci, je to jen výron obyčejné zpozdilosti a čin mimo čas a historický vývoj.

Josef ŠVARCBEK, kandidát KSČM do Senátu ve volebním obvodu č. 3 - Cheb, Tachov


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 94 hlasů.

Josef ŠVARCBEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-06-20 11:23
I když je to ne moc dobrý příměr, pokud můžou mít sochy druhořadí
esesáci a dvojnásobní zrádcové, zapropdaní obránci Třetí říše,
můžou ji mít i obránci socialistického státu, "demokr*te"
Maxi. Nebo ne? O hanebném vztýčení kopie Mariánského sloupu jedním
exhibicionistou a tlupu historických pomatenců raději nemluvím.
hajek.jiri51
2020-06-20 11:16
Na Západě skutečná demokracie nikdy nebyla. Byla to jen hra na
"demokracii" kde lež je etalon a slouží jen úzké ,vybrané
skupině (podporované dutými slouhy, podržtaškami a přisluhovači. A
pokud nebude tam skutečná demokracie tam, nemohla být a nebude ani tady.
O to už se postarají.
velkymaxmilian
2020-06-20 11:08
Co si tak soudruhu kandidáte zamést před svým prahem a popřemýšlet
o nebetyčné drzosti, tedy třímetrové soše pohraničníka se samopalem
a vlčákem, která má stát na Cínovci? Z právního hlediska je to v
pořádku, pozemek je soukromý, s Mariánským sloupem je to obdobné
stavbu schválil MHMP.
1 | 2
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.