Ilustrační FOTO - Pixabay

Velké evropské propouštění

V průměru pět procent svých vězňů propustily členské státy Rady Evropy (RE) z věznic, aby předešly šíření koronaviru. Díky tomuto preventivnímu opatření se na svobodu ve 43 evropských zemích předčasně dostalo přes 122 000 trestanců.

Vyplývá to ze studie SPACE I, kterou RE zveřejnila. Řada evropských věznic je ale dál přeplněná. Nejhorší situace je nadále v Turecku, ČR je devátá.

Ze 43 evropských zemí, které se do studie SPACE I zapojily, se jich dvě desítky do 15. dubna rozhodly propustit odsouzence z věznic, aby zabránily šíření koronaviru v nápravných zařízeních. ČR ani Slovensko mezi nimi nebyly. Vyjma zemí s počtem obyvatel nižším než půl milionu se nejvyšší podíl vězňů dostal předčasně na svobodu v Turecku (35 %) a na Kypru a ve Slovinsku (16 %).

Čtyři členské země RE, které na počátku roku měly věznice přeplněné, do 15. dubna výrazně snížily počet vězněných trestanců (Kypr, Itálie, Francie a Slovinsko). Deset zemí, které měly 1. ledna více než sto vězňů na sto míst ve věznicích, mělo ale věznice přeplněné navzdory pandemii i v polovině dubna. Kromě Turecka na prvním, Rumunska na druhém, Řecka na třetím a Maďarska na čtvrtém místě mezi nimi byla na devátém místě i ČR následovaná Rakouskem.

Další studie, kterou pro Radu Evropy provedli výzkumníci z Univerzity v Lausanne, se zabývala alternativními tresty, při kterých trestanci nekončí ve věznicích. Podle ní se v Evropě tyto tresty využívají stále častěji. Na konci ledna byly v 32 členských zemích RE, které poskytly data, asi dva miliony lidí, kterým soudy uložily alternativní tresty. Patří mezi ně domácí vězení, nošení elektrického náramku, obecně prospěšné práce, ochranná léčba či propuštění na podmínku.

Trestanců s alternativními tresty přibylo mezi roky 2018 a 2019 téměř osm procent. Na konci letošního ledna si alternativní trest odpykávalo v Evropě v průměru 155 lidí na 100 000 obyvatel, zatímco ve věznicích bylo 105 lidí na 100 000 obyvatel.

Ve srovnání počtu odsouzených, kteří dostali alternativní tresty, a těch, kteří skončili za mřížemi, se ČR podle studie řadí mezi ty země, jež mají obě kategorie vysoké. Podle studie má na 100 000 obyvatel více než 225 lidí s alternativními tresty a zhruba 203 trestanců ve věznicích. V této kategorii je spolu s ním Rusko, Litva a Turecko. Na opačné straně žebříčku s nízkým počtem lidí v obou kategoriích trestů je například Norsko, Švýcarsko či Finsko.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.