Jiří Dolejš (KSČM). FOTO - Pixabay

Kancléř Mynář se už o prověrku neuchází

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář už neusiluje o získání bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné. Zdůvodňuje to tím, že mu zákon neukládá, aby ji měl. Řekl to poslancům sněmovního rozpočtového výboru při projednávání loňského hospodaření Kanceláře prezidenta republiky.

Mynář před několika lety prověrku nezískal. Podal kvůli tomu i správní žalobu na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), kterou ale posléze stáhl.

Dotaz na Mynářovu bezpečnostní prověrku vznesl Mikuláš Ferjenčík (Piráti). »Žádný zákon mi neříká, že mám mít prověrku. To znamená, že já se o žádnou prověrku neucházím,« odpověděl Mynář.

»Vnímáme tuto odpověď, byla to odpověď veřejná, takže je kontrolovatelná a předpokládáme, že kancléř ví, co říká. Pokud jde o prověrku, tak je pravda, že zákon to explicitně neříká, ale pak by samozřejmě mělo platit, že kancléř nemůže mít v tom případě přístup k některým věcem, které procházejí hradní agendou, což je otázka,« řekl našemu listu po jednání výboru jeho člen Jiří Dolejš (KSČM).

Jiří Dolejš (KSČM).

Zákon povinnost bezpečnostní prověrky pro hradního kancléře skutečně neřeší. Změnit to chtěli poslanci Starostů a nezávislých, Sněmovna ale jejich novelu předloni odmítla. »Předkladatelé se netajili tím, že je zákon směřován proti hradnímu kancléři a Hradu jako takovému,« uvedl tehdy místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Zdeněk Ondráček (KSČM). Předlohu označil za účelovou. Každý zákon, který směřuje proti jednomu člověku nebo proti skupině osob, je podle něho špatný. To, že novela míří na jednoho člověka, vadilo i dalším poslancům.

Absence bezpečnostní prověrky vyššího stupně podle odborníků nejvyššímu hradnímu úředníkovi komplikuje práci. Nesmí se seznamovat s utajenými skutečnostmi, nemůže proto prezidenta doprovázet například na jednání NATO.

Podle vyjádření prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka z loňského ledna potvrdil NBÚ, že to, jak je v prezidentské kanceláři nastaven způsob a úroveň bezpečnostních prověrek, je podle zákona a dodržuje veškerá pravidla pro nakládání s utajovanými informacemi.

Hospodaření Hradu i Parlamentu by měla Sněmovna schválit

Samotné projednávání loňského hospodaření Kanceláře prezidenta republiky, Poslanecké sněmovny a Senátu probíhalo podle Dolejše bez větších problémů. Sněmovní rozpočtáři doporučili Sněmovně hospodaření všech tří institucí schválit.

»Projednávání státního závěrečného účtu probíhalo hladce, dotazy směřovaly hlavně na hradního kancléře. Týkaly se nejen jeho prověrky, poslanci se zajímali také o to, zda ti, kteří podnikají v oblasti areálu Lán, nebyli sponzoři prezidentské kampaně, což kancléř odmítnul,« uvedl Dolejš. Výdaje všech uvedených kapitol byly vyšší, než předpokládal schválený rozpočet, protože čerpaly nevyužité peníze z předchozích let.

Kancelář prezidenta loni vynaložila 444 milionů korun, což bylo o 39 milionů víc, než jí přidělil schválený rozpočet. Stálo za tím hlavně navýšení peněz na investice v objemu zhruba 38 milionů korun. Kancelář loni čerpala takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů, tedy nevyužité peníze z předchozích let. Běžné výdaje prezidentské kanceláře, Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány si vyžádaly dohromady přibližně 355 milionů korun. Proti roku 2018 však celkové výdaje Kanceláře prezidenta republiky klesly o zhruba 67 milionů.

Správa pražského hradu loni hradila například nákup mobilních detenčních technologií, modernizaci telefonní ústředny nebo rekonstrukci rezidence v Královské zahradě. Lesní správa Lány pořídila například nová terénní nákladní auta a opravovala cesty a ploty v Lánské oboře. Kancelář prezidenta loni také přesunula 1,3 milionu korun archeologickému ústavu na financování archeologického průzkumu v areálu Pražského hradu.

Sněmovna loni využila 1354 milionů korun, tedy o 21,5 milionu víc proti schválenému rozpočtu. Sněmovna využila peníze, které nespotřebovala v předchozích letech. Na straně příjmů odvedla do rozpočtu 19,2 milionu korun, což bylo asi o pětinu víc, než předpokládal rozpočet. Podílely se na tom hlavně příjmy z provozně účelových zařízení v Lipnici nad Sázavou a Harrachově. Na investice vynaložila Sněmovna téměř 29 milionů korun, k dispozici měla 35 milionů.

Celkové výdaje Senátu loni činily 611 milionů korun, tedy asi o šest milionů více než mu původně přidělil schválený rozpočet. Také Senát loni čerpal nevyužité peníze z předchozích let. Tyto peníze sloužily k dofinancování platů a odchodného senátorů i na investice. Senát loni mimo jiné doplnil svůj bezpečnostní systém o zařízení pro kontrolu podvozků přijíždějících vozidel a pořídil pět nových aut. Ze svého rozpočtu také zajišťoval provoz Valdštejnské zahrady.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.2, celkem 6 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.