Rozhovor Haló novin s Bohumírem Dufkem, předsedou Asociace samostatných odborů

Odbory mají výhrady k daňovému balíčku

Jaký je názor odborů, konkrétně odborové centrály Asociace samostatných odborů, na vládou schválený daňový balíček pro rok 2021?

Jsme toho názoru, že daňový balíček obsahuje několik konkrétních položek, s nimiž naprosto nesouhlasíme, protože je považujeme za chybná a nesprávná rozhodnutí vlády ČR. Zaprvé jde o otázku zavedení stokorunové paušální daně. Myslíme si, že v tomto konkrétním případě jde o nepatřičné zvýhodnění podnikatelského sektoru oproti zaměstnancům. Navíc, toto finanční zvýhodnění zaměstnavatelů se v budoucnu projeví i v tom, že se tato vláda, a přirozeně i další, budoucí vlády, budou potýkat s výběrem daní v mnohem nižších částkách, než je tomu dosud. Mimochodem, pandemie COVID-19 ukazuje v současné době, že opatření vlády v rámci nouzového stavu se snaží pomoci celému našemu hospodářství. Takže lze očekávat, že výběr daní bude letos, v příštím roce a možná i přespříštím, nižší, než se z této ekonomické krize dostaneme.

Ještě musím dodat, že od doby bývalých vlád premiéra Václava Klause jsme, jako odboráři, slyšeli z jeho úst či tehdejších ministrů financí, že jde o pojištění na sociální a zdravotní platby a najednou současná ministryně financí Alena Schillerová zvolila úplně jinou rétoriku. Nyní hovoří o dani. Byl bych rád, abychom si to navzájem, to je vláda a odbory, vysvětlili. Jde totiž o to, že nejen zaměstnanci, ale i firmy odvádějí pojistné zdravotním pojišťovnám, takže, jak si myslíme, nelze používat výraz, že jde o daň. Pokud to paní ministryně financí myslí vážně, tak na to lze namítnout, že podle této rétoriky naši občané neplatí České televizi zákonem stanovený měsíční poplatek, ale že jde rovněž o daň. Vždyť tato rétorika, kterou paní ministryně pro média použila, zavání tím, že jde o matení pojmů, aby naše veřejnost to tak prostě vzala jako bernou minci a hotovou věc.

Promiňte, musím se ale zeptat, čím to je, že ministryně financí volí nyní jiné výrazy, a nepoužívá ty, které v těchto případech platily dosud?

Napadá mne jednoduchá odpověď. Díky špatně formulovanému zákonu o státní službě, který v době jeho přijímání nebyl důkladně promyšlen do všech souvislostí, zůstali na různých ministerstvech pracovat i lidé, kteří tam působili v dobách, kdy u nás v čele vlád stáli lidé, jako byl Mirek Topolánek a Petr Nečas, s tím, že tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek se svými nesprávnými ekonomickými rozhodnutími nejvíce podepsal na problémech, které nastaly po vypuknutí globální krize po r. 2008. Vždyť jsme se z této krize dostávali dlouhých pět let. Přitom v té době odbory poukazovaly na to, že kvůli této krizi propadne česká ekonomika o více než pět procent, což se také stalo.

Abych se vrátil k současnosti. Jako odboráři jsme toho názoru, že mnozí vedoucí pracovníci z doby ministra Miroslava Kalouska se i nadále nacházejí na ministerstvu financí. Je pravděpodobné, že někteří z nich předkládají paní ministryni původní nápady Miroslava Kalouska, byť v trochu v jiném hávu, aby to nebylo nápadné. To je náš dojem. Ale v případě uskutečnění původních Kalouskových nápadů by na to doplatili běžní občané.

Zároveň bych k tomu poznamenal, že v současné době jsme svědky toho, že se na náš pracovní trh dostávají nešvary, řekl bych, dokonce zásadního charakteru. Máme poznatky, že někteří zaměstnavatelé či podnikatelé nutí své zaměstnance k podpisu smlouvy o rozvázání pracovního poměru dohodou s tím, že jim slibují, že je budou i nadále zaměstnávat, ale za mnohem nižší mzdu. Mimochodem, sníženou o 20 až 30 procent. Někteří zaměstnanci ze strachu, že přijdou o zaměstnání, na tyto smlouvy potom i přistupují. Dá se říci, že je to snaha těchto podnikatelů o návrat ke »švarcsystému«, který jsme u nás zažili počátkem 90. let minulého století, a proti němuž odbory po celou dobu ostře a důrazně vystupují. Je to tak, že mnozí podnikatelé by rádi viděli své zaměstnance jako OSVČ s tím, že za ně nebudou odvádět sociální a zdravotní pojištění. Přičemž tito zaměstnanci by si sociální a zdravotní pojištění odváděli sami. Samozřejmě, že jako odbory na tyto velice nesprávné tendence některých zaměstnavatelů budeme i nadále upozorňovat příslušné státní orgány. V této návaznosti je potřeba se podívat i na personální agentury.

Pokud vím, odbory rovněž nesouhlasily se zavedením stravenkového paušálu. Takže, předpokládám, že s jeho zavedením nesouhlasíte i nadále…

Ano, máte pravdu. Velice nás mrzí, že ministryně financí Alena Schillerová jej znovu předložila vládě ke schválení. Přitom na minulých tripartitách jsem ji osobně, ale i premiéra Andrej Babiše, informoval, proč s jeho zavedením nesouhlasíme. Musím k tomu dále říci, že argument, proč byl stravenkový paušál vládou schválen, neodpovídá realitě života. Vždyť paní ministryně vůbec neví, o čem hovoří. Neví, jak systém stravenek funguje, a jak je podniky a firmy využívají s tím, že stravenky jsou pro zaměstnance vítaným bonusem, který odbory prosazují při uzavírání kolektivních smluv. Opět se tak dostáváme k otázce, komu vlastně jeho zavedení poslouží. Byl to Petr Nečas, kdo prosazoval likvidaci těchto benefitů. Já se ptám, jak je možné, že současná ministryně financí opakuje tento nesmysl po bývalé pravicové vládě Petra Nečase a vlastně tím nahrává pravicovému systému, který zde byl od roku 2008. Vždyť tyto politické strany prohrály volby a Andrej Babiš se dostal do vládních pozic díky tomu, že se ve své volební kampani zasadil o zaměstnance, o jejich zájmy. Jsme totiž přesvědčeni, že pro hospodářská vedení řady firem to bude vítaná příležitost stravenky postupně nahradit tímto paušálem. Načež bude docházet i k tomu, že bude vyplácen spolu s měsíční mzdou. Přitom zde hrozí nebezpečí i daňových podvodů ze strany některých zaměstnavatelů. Čas ukáže, kdo měl pravdu!

Právě v této chvíli chci také připomenout, že na ministerstvu financí jsme měli v minulosti i některé významné kauzy podvodů. V prvé řadě jde o známou kauzu nafty a lehkých topných olejů. Všichni dobře víme, o jak velké miliardové částky na daních tehdy Česká republika přišla. Stát tehdy přišel o zhruba sto miliard korun na nezaplacených daních.

Druhým příkladem je otázka řezaného a neřezaného tabáku, kdy tabák v »doutníkovém balení« je levnější a stát na daních tratí stamiliony korun, které neputovaly do státního rozpočtu.

Abych se vrátil ke stravenkovému paušálu. Odbory poukazují na to, jak majitelé firem před pár lety zneužívali cestovních příkazů u řidičů, kteří jezdili do ciziny, přičemž se jejich diety běžně započítávaly do výplat. Česká republika se potom následně divila, že Evropská unie přijala taková opatření, aby čeští řidiči nemohli podrazit ostatní evropské řidiče tím, že jim těmito nesprávně vystavenými cestovními příkazy snižují cenu práce. Takže, podle nás, jde znovu o možnost, aby někteří zaměstnavatelé mohli stravenkového paušálu zneužívat k obcházení odvodů daní.

Ještě se musím zeptat na názor odborů na návrh skupiny poslanců, kteří navrhují zvýšit daňovou podporu důchodového spoření.

Návrh skupiny poslanců, kteří se snaží zvýšit daňovou podporu důchodového spoření našich zaměstnanců, je podle našeho názoru samozřejmě potřeba podpořit. Vždyť tyto formy spoření na stáří jsou tím, co zaměstnancům velmi prospěje, protože k normálnímu důchodu si tímto spořením přilepší. Zde bych rád poznamenal, že bývalý ministr financí Miroslav Kalousek snížil výhodu stavebního spoření, takže se dá přímo říci, že jej tím ve své podstatě zlikvidoval, což se následně projevilo v poklesu bytové výstavby u nás. Byty pro lidi, kteří nemohou splácet předražené hypotéky, dnes nejsou. Proto také, vždyť jde o slušný život ve stáří, odbory podporují třetí pilíř důchodového zajištění, to je spoření na důchod. To, že lidé budou mít vyšší důchod, se příznivě projeví jak pro ně samotné, pro jejich rodiny, tak ve svých důsledcích i pro stát.

Jak to, že jde o poslaneckou iniciativu a proč s tím nepřišla sama vláda?

Zde se totiž naskýtá otázka, s čím vlastně současná vláda přichází či nepřichází. Faktem je, že vládu premiéra Andreje Babiše je zapotřebí pochválit za snahu investovat, zejména do dopravní infrastruktury a do dalších velkých investičních staveb. To České republice pomůže, vždyť jak říkají někteří ekonomové, rozvíjí-li se stavebnictví, rozvíjí se celé hospodářství. To platí ve většině států na světě, zejména v zemích původní EU14. Ale u nás jsme se za posledních 25 let propracovali k tomu, že pokud jde o stavební řízení a zahájení vlastní stavby, tak developerům v řadě případů nestačí ani 15 let na to, aby poprvé mohli kopnout do země. To znamená, aby dali dohromady v přijatelné podobě celý proces přípravy stavby, stavebního řízení a posouzení EIA neboli vlivu stavby na životní prostředí. V tom patříme k těm nejhůře postaveným zemím na světě, to je velká ostuda České republiky. Konkrétním příkladem jsou v současné době obchvaty středně velkých měst. Například město Přerov čeká tolik let na obchvat, načež stavba obchvatu byla opět pozastavena. Myslím si, že takovéto zádrhele ve stavebním procesu nejsou v pořádku. To by se mělo urychleně změnit. Hlavně by měli být potrestáni všichni státní úředníci, kteří neplní dobře své povinnosti při stavebním řízení.

Je sice pravdou, že v loňském roce se o to pokusila Hospodářská komora ČR, která hovoří za stavební podnikatele, a navrhla zásadní změnu stavebního zákona s tím, že by se v něm objevila řada prvků, které jsou využívány ve stavebním řízení v řadě západoevropských zemí. Ale to nakonec narazilo na odpor krajských samospráv, dále měst a obcí, neboť si vedení krajů, měst a obcí předložený návrh vysvětlilo tak, že je napsán ve prospěch developerů. Takže nakonec vznikl kompromisní návrh, o jehož účinnosti, zda zrychlí, či nezrychlí stavební řízení, se nyní vedou v naší společnosti debaty.

Víte, k tomu mohu jenom dodat, že ve všem se prolíná politika, ať již na celostátní či krajské nebo na místní úrovni. Lidé, kteří jsou voleni do různých politických funkcí, mají své vlastní názory, které v těchto orgánech či institucích prosazují. Snad nejvíce markantně je to vidět i na jednání Poslanecké sněmovny. Záleží na tom, zda se současné, menšinové vládní koalici podaří prosadit rozumné návrhy na zlepšení fungování našeho hospodářství, a tím i zabezpečení lepší životní úrovně většiny našich občanů. Je logické, že opozice hraje kontrolní roli, ale musí to být opozice konstruktivní, nikoliv taková, která vše absolutně odmítá. Jako to po uplynulé téměř čtyři roky dělala většina opozičních stran. Navíc chci dodat, že pokud jde o české problémy, měli bychom si je vyřešit v rámci České republiky a neuchylovat se k žalování do Bruselu. Jako to například udělali Piráti v Evropském parlamentu. V tom má premiér Andrej Babiš pravdu. Navíc tyto strany svými postoji a postupy překračují míru rozumné tolerance v politickém životě České republiky. To není v pořádku. Záležitosti České republiky bychom si měli vyřešit na našem vlastním území, a netahat do toho evropské orgány, které to vidí jen z pohledu, který jim někdo naservíruje, a nedokáží se v daném problému přesně orientovat. Právě tato skutečnost mně připomíná, jak někteří lidé v minulém režimu jezdili žalovat do Moskvy, tak nyní je to do Bruselu.

Miroslav SVOBODA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 13 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.