Německá cesta odklonu od energie z uhlí

Poslanci německého Spolkového sněmu na sklonku minulého týdne schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Po Spolkovém sněmu oba právní předpisy schválila také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.

První schválený zákon předpokládá pomoc ze strany státu v celkové výši 40 mld. eur (1,1 bil. Kč), které mají dostat uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku-Anhaltsku, Sasku a Braniborsku při přeměně místní ekonomiky a při budování infrastruktury. Provozovatelé uhelných elektráren budou odškodněni zhruba 4,3 mld. eur (114,7 mld. Kč) za předčasné ukončení svých zařízení. Plánována je i pomoc zaměstnancům.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Druhý ze zákonů stanoví harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky, a to do roku 2038. Vláda má v letech 2026, 2029 a 2032 dopady ústupu od uhlí přehodnotit a má také prověřit, zda by bylo možné ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2035.

Ukončení výroby energie ze spalování uhlí do roku 2038 navrhla před rokem a půl speciální komise, v níž zasedali zástupci vlády i nevládních organizací a experti. Vzala přitom v potaz plnění klimatických cílů.

Výroba elektrické energie z uhlí bude nejpozději do roku 2038 v souladu se zákony, z ekonomického hlediska racionálně a sociálně snesitelně ukončena, ujistil poslance ministr hospodářství Peter Altmaier. »Fosilní věk se v Německu tímto rozhodnutím chýlí ke konci,« poznamenal s tím, že je to generační projekt. Německo je podle něj jedinou průmyslovou zemí této velikosti, která se do roku 2022 odkloní od jaderné energetiky a do roku 2038 také od té uhelné.

Z opozičních řad ale zaznívala ostrá kritika. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková řekla, že odklon od uhlí přichází příliš pozdě a že vláda se v rozhodujících bodech nedržela konceptu, který jí předložila příslušná komise. Odklon od uhlí je podle Baerbockové možný a nutný do roku 2030.

Pro aktivisty v ochraně životního prostředí je odklon od uhlí pomalý a kritizují také odškodňování energetických firem. Šéf německé pobočky ekologické organizace Greenpeace Martin Kaiser označil krok koalice konzervativců a sociálních demokratů za historickou chybu. »Uhelná kancléřka« Angela Merkelová podle něj tímto »škodlivým zákonem« ztrácí právě na počátku německého předsednictví Evropské unie, mezi jehož priority má patřit ochrana klimatu, svou důvěryhodnost.

Desítka aktivistů Greenpeace na protest proti plánu vlády vyšplhala na střechu budovy Říšského sněmu. Pod historický nápis »Německému lidu« pověsili transparent se sloganem »Budoucnost bez energie z uhlí«.

Energetika je v Německu zodpovědná za téměř 40 procent emisí oxidu uhličitého, který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem. Berlín chce snížit množství emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990 o 55 % do roku 2030.

Uhlí má v Německu na výrobě energie tradičně vysoký podíl. Největší evropská ekonomika disponuje rozsáhlými vlastními zásobami hnědého uhlí. Postupně ale podíl klesá. Loni pocházelo 18,8 % německé elektřiny ze spalování domácího hnědého uhlí a 9,4 % z dováženého černého uhlí, napsala agentura DPA.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3, celkem 3 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.