Pizzerie, nebo muzeum?

Pizzeria Rustika? Kriššákovo muzeum

V malebné rázovité podtatranské obci Ždiar, která je centrem Belianských Tater, je hned několik možností stravování, i když na šestikilometrovou obec, která se navíc rozlézá i do vršků, by toho mohlo být více. Ale na rozmanitost ve stravovací rovině si tu rozhodně stěžovat nemůže nikdo. Vedle místních i středoevropských specialit si na své přijdou také milovníci pizzy. Ano, také Ždiar má svou pizzerii. A to ne ledajakou. Pizzeria Rustika (v horní části obce – mezi centrem a lyžařským areálem Strachan) je vlastně spíš takové muzeum. A muzeum velmi netradiční. Proto jsme oslovili majitele tohoto víceúčelového tradičně architektonického domu, aby nám pozadí celého projektu poodhalil. A sympatický mladý muž, Vladislav Kriššák, si na nás čas rád našel.

Přemýšlím, zda vás oslovit jako majitele pizzerie, nebo spíš konkurenčního muzea Ždiarského domu?

Určitě nejsme konkurencí tradičního muzea ve Ždiarském domě, ale je pravda, že už se mi nejednou stalo, že sem dovnitř přišli lidé s dotazem »Kde se tady platí vstupné?« Tak jsem je musel ujistit, že nikde, že tohle je pizzerie čili vlastně restaurace (úsměv).

Řada majitelů podobných zařízení všude po světě se snaží interiér udělat netradičně – tak, aby zaujali nejen svou kuchyní. Ale tohle zdejší retro »muzeum«, které jste vytvořil, se fakt jen tak nevidí. Máte tu nejen tradiční produkty každodenního života převážně minulého režimu, ale i dva obrazy Gustáva Husáka, no a pak samozřejmě vše, co se týče Tater z dob více či méně minulých. Tak jak se to všechno vlastně zrodilo?

To, co všude kolem vidíte, je do značné míry zásluha mých prarodičů, kteří dům vlastnili a spoustu zdejších pokladů tady na staré půdě skladovali. Třeba staré Pravdy (deník KSS z dob minulého režimu – pozn. autora) pod sklem na jídelních stolech jsou až náhradní řešení, původně jsme tu měli tradičnější formu. Ale zapadlo to do předmětového a obrazového vybavení po stěnách, podařil se cíl vymyslet něco, co by se do zdejšího prostředí dalo zakomponovat. A je fakt, že lidé články z Pravdy čtou i dětem, ukazují jim fotky, vysvětlují, vzpomínají. Špatné reakce jsem vlastně nezaznamenal.

Vlado Kriššák.

Jak dlouho trvalo, než jste tohle (ne)muzeum dal dohromady?

Tvoří se vlastně průběžně dosud, ale základem byla tři roky trvající celková rekonstrukce. Chtěl jsem ten půdní prostor nějak využít, také jsem věděl, když jsem sem přijel – původně totiž nejsem odsud – že se budu muset nějak živit… Hledal jsem, co ve Ždiaru tou dobou chybělo, dodělal si kuchařinu a… Prostě jsem využil okolností, dostal nápad a pak už se musel nějak přičinit o jeho realizaci.

Takže vše, co tu vidíme, bylo na staré půdě?

Kdepak. Něco ano, něco jsem dostal od přátel, ale hlavně jsem objížděl burzy, staré sběrné suroviny a sháněl i po internetu, co se dalo – byla to docela intenzivní práce. A nakonec jsem toho sehnal tolik, že jsem něco dal i do toho Ždiarského domu (smích).

Tohle všude kolem jste tedy fakt všechno dělal sám?

V podstatě, tak stalo se mi to koníčkem. Pravda, sádrokartón poskytla firma (úsměv).

Jste tu jak dlouho? A vzhledem k tomu, že tu jsou ještě další prostory k dispozici, uvažujete ještě o rozšiřování?

Od roku 2003. Už je to 17 let, letí to neskutečně… Ne, o dalším rozšiřování už neuvažuju, i když současné prostory neustále inovujeme, přátelé nosí různé předměty dodnes…, ale taky někde musím bydlet, a myslím navíc, že kdyby tady z toho bylo bludiště, tak už by to ztratilo to kouzlo netradičního originálního prostředí v tradičním ždiarském domku.

Prý tu nejsem první, koho ze sedmé velmoci vaše malé velké království zaujalo?

Určitě ne. Už tu natáčely televize, byl tu i kameraman od režiséra Jakubiska, ve hře bylo i to, že by tu natáčela videoklip Čech v Tatrách kapela Tři sestry Lou Fanánka Hagena, jejímž jsem velkým celoživotním příznivcem. To se nakonec nezrealizovalo, ale v kontaktu s kapelou jsme a možná v budoucnu se ještě nějaký společný projekt povede.

Nemohu se ještě nevrátit k těm retro konsekvencím. Na jedné straně Husák, na druhé i císař pán, ale ten minulý režim samozřejmě převažuje. Rozhodně ale to na mě nedělá dojem, že byste si z něj chtěl utahovat, ale ani to, že byste ho nějak apologetizoval. Je to takový dobrý mix všeho, prostě vzpomínky na dětství, na »staré dobré časy« mládí?

Zlatý »komunismus«, co? (úsměv). O politiku mi opravdu nešlo a nejde. Spíš je to taková nostalgie za Československem, za odkazem předchozích generací. Jinak jsem se nechal inspirovat i Londýnem, kde jsem podobné restaurační zařízení rovněž zaznamenal.

A ty odkazy na Tatry, ale třeba i Slovenský ráj? Také jste horal?

To nejsem, ale to prostě ke Ždiaru tak nějak patří. Původně jsem tu chtěl mít cedule a ukazatele jen z Tater, ale když kamarádi dovezli i ty ze Slovenského ráje, z Kláštoriska, tak proč ne?

Rozšiřovat už tohle království nehodláte, ale co případný prodej? Už jste dostal nějaké nabídky?

Ano, třeba Poláci tu byli, zájem už byl z více stran, ale zatím o tom neuvažuju. Mám vztah i ke svým zaměstnancům, jsme si blízcí, takže i to je závazek, dělá mi radost, že návštěvníkům zdejší prostředí dělá radost, tak se toho zbavovat nebudu.

Jak jste zvládli koronavirovou krizi? Neohrozila Rustiku?

Zavřeno jsme samozřejmě také měli, to jinak nešlo, ale zatím žijeme a věřím, že to zvládneme. Zahraniční turisty snad nahradí víc našich a pojedeme dál. Ale všichni samozřejmě doufáme, že žádná druhá vlna už nepřijde, už toho bylo dost.

Tak ať všechno zvládnete a brzy zase dovi…

Děkujeme a srdečně zveme všechny vaše čtenáře, kteří si do Tater najdou cestu.

Roman JANOUCH

FOTO – autor a FB V. Krišáka (1)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 1.8, celkem 24 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


halonoviny
2020-07-12 14:35
Více fotografií v tištěné verzi Haló novin :(
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.