Emanuel Macron. FOTO - Wikimedia commons

Mimo pocty Macron dusí nemocnice

Ve Francii se konaly oslavy státního svátku. Prezident Emmanuel Macron dopoledne na pařížském náměstí Svornosti předsedal slavnostní vojenské přehlídce, věnované letos především zdravotníkům bojujícím s koronavirovou pandemií. Kvůli ní byla přehlídka letos mnohem skromnější než v jiných letech a konala se bez přítomnosti širší veřejnosti.

Oslavy největšího francouzského svátku se konají u příležitosti 231 let od dobytí nenáviděné věznice Bastily a počátku Velké francouzské revoluce z roku 1789. Koronavirus letos podobu svátku zcela proměnil.

Poprvé za desítky let se nekonala rozsáhlá vojenská přehlídka na třídě Champs-Élysées a místo světových státníků byli na oslavy mezi přibližně 2000 hosty pozvány zdravotní sestry, lékaři, pečovatelky, výrobci respirátorů, laboratorní technici a další lidé, kteří Francii udržovali v chodu v době karantény. Přišli také příbuzní zdravotníků, kteří nemoci COVID-19 podlehli. Prominentním hostem pak byl generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Sestry místo vojáků

Zdravotní sestry v bílých pláštích nahradily uniformované vojáky jako hvězdy oslav Dne Bastily, napsala agentura AP. Na náměstí Svornosti přišli i zdravotníci v džínech nebo sandálech. Všudypřítomné pak byly na tvářích účastníků oslav roušky, které si však po dobu přehlídky vojáci sundali. Macron si ji nasadil před rozhovorem s šéfem WHO.

Přehlídky se zúčastnily i skupiny z Německa, Švýcarska, Rakouska a Lucemburska, tedy zemí, které v kritické situaci přijaly do svých nemocnic dohromady 161 francouzských pacientů. Defilé se účastnilo dohromady na 2000 vojáků, což byla zhruba polovina obvyklého počtu z minulých let. Dohromady se slavnosti účastnilo méně než 5000 lidí.

Uskutečnily se však obvyklé přelety stíhaček Mirage a Rafale, které nebe nad dějištěm oslav ozdobily pruhy v barvách francouzské trikolóry. Následoval přelet vrtulníků, které za krize přepravovaly vážně nemocné pacienty s COVID-19. Na pozdní večer pak byl plánován ohňostroj u Eiffelovy věže. I ten ale měli Pařížané sledovat většinou jen v televizi, protože radnice uzavřela centrum města včetně nábřeží Seiny a dalších míst, kde se obvykle o svátku srocují davy.

Macron a odpůrci

Odpoledne prezident vystoupil v tradičním televizním rozhovoru. »Je to 14. červenec, který posiluje hrdost na to být Francouzem. Je to náš národní svátek, při němž oslavujeme naše ozbrojené síly, jimž tolik dlužíme, i jejich rodinám a jejich raněným,« řekl prezident. »Ale 14. červenece se naše ozbrojené síly rozhodly přenechat trochu slávy zdravotníkům, ženám a mužům, kteří celé měsíce, stejně jako celý rok, ale tentokrát zvláště, nás chránili a bojovali za nás,« ocenil prezident zdravotníky v první linii.

V rozhovoru Macron také vyjádřil přání, aby v příštích týdnech byla zavedena povinnost nošení roušek ve všech uzavřených veřejných prostorech. Varoval také před druhou vlnou pandemie. »Objevují se známky toho, že to opět trochu začíná,« upozornil Macron a dodal, že Francie musí být připravena.

Macron se v rozhovoru věnoval i dalším tématům. Obhajoval například vládní reformy. »Vyhráli jsme boj s hromadnou nezaměstnaností,« konstatoval a vyzdvihl také snižování daní a modernizaci země.

Lidé ale prezidentův povinný optimismus nesdílí. Na odpoledne proto svolalo šest odborových centrál manifestaci zdravotnického personálu. Zdravotníci chtěli mj. poukázat právě také na nepřipravenost zdravotního systému na pandemii. Do naší uzávěrky detaily z akce ČTK nepřinesla.

Málo vybavení i personálu

Pro mnohé vzdání poct zdravotníkům nevyvážilo nedostatek vybavení a personálu ve veřejných nemocnicích v době šíření viru. Aktivisté už během centrální slavnosti vynesli s pomocí balónků do vzduchu transparent s nápisem: »Mimo pocty Macron dusí nemocnice«.

Boj proti koronaviru, který si v zemi vyžádal více než 30 000 životů, byl zkrátka hlavním tématem centrální oslavy v centru Paříže.

Letošní oslavy připomínají také prezidenta Charlese de Gaullea z let 1959-69, který jako vůdčí postava odboje před 80 lety vyzval k boji proti nacistickým okupantům Francie.

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 3 hlasy.

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.