Rozhovor Haló novin s členem představenstva Agrární komory ČR Zdeňkem Jandejskem

Chceme vyšší soběstačnost v základních potravinách

Již řadu let Agrární komora ČR tvrdí, že soběstačnost v základních potravinách je základem bezpečnosti státu. Co pro dosažení tohoto cíle podnikáte?

Hovořili jsme o tom skutečně řadu let, a to nejen při různých odborných konferencích, které jsme pořádali, ale i při jednáních s našimi vrcholnými politiky. Oslovili jsme nejen vládu, potažmo ministerstvo zemědělství, ale i parlament. Právě tato otázka zaujala členy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny natolik, že se nakonec zrodil pozměňovací návrh zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, jehož podstatou bylo přispět k tomu, aby se u nás zvýšil podíl prodeje potravin od českých výrobců na pultech obchodů, a to zejména supermarketů a hypermarketů, které jsou ve vlastnictví zahraničních obchodních řetězců.

Jenže při projednávání návrhu tohoto zákona vznikla v naší společnosti, a hlavně v médiích, poměrně ostrá diskuse, v níž zazněla i řada nesprávných a zkreslujících informací o tom, co je podstatou tohoto návrhu zákona.

Mohl byste našim čtenářům vysvětlit, o co vlastně jde?

Po společenské a ekonomické transformaci po roce 1989 a zejména po našem vstupu do EU v r. 2004, se u nás začala postupně snižovat živočišná výroba, a to kvůli tomu, že naši zemědělci neměli rovné podmínky pro to, aby obstáli v rámci konkurenčního boje na jednotném evropském trhu. Výsledkem bylo, že se u nás postupně snižovaly stavy hospodářských zvířat, ať již jde o krávy či prasata nebo i drůbež. Řekl bych, že jsme poměrně brzy pochopili, že je nutné tuto situaci změnit. Reagovali jsme na to ve svých připomínkách a názorech vůči jednotlivým etapám Společné zemědělské politiky EU, které jsme přirozeně zasílali do Bruselu.

Podle našeho názoru je v naší zemi nutné podporovat především ty zemědělce, kteří produkují rostlinné a živočišné komodity a kteří zároveň dokážou zvýšit svoji produkci, a tím pomohou i ke zvýšení naší soběstačnosti v základních potravinách. Proto také nakonec vznikl onen pozměňovací návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích, v jehož rámci bylo stanoveno, že od příštího roku by mělo být na pultech obchodů prodáváno minimálně 55 % domácích potravin od českých výrobců. Právě kolem tohoto poměru zastoupení domácích potravin od českých výrobců se rozpoutala v médiích, a tím i v naší společnosti, velmi ostrá diskuse, během níž média uváděla od odpůrců zákona i řadu nesprávných a zkreslujících informací o podstatě problému. Návrh zákona byl nakonec vrácen z 3. do 2. čtení s tím, že se bude v příslušných sněmovních výborech projednávat jeho nové znění.

Mimochodem, právě před několika měsíci propuknuvší pandemie koronaviru COVID-19 ukázala, jak je důležité zajistit dostatek základních potravin na našem trhu. Nemám pravdu?

Samozřejmě že ano. Mohu jen zdůraznit, že zajistit suverenitu našeho státu lze pouze tím, že se bude postupně snižovat naše závislost na dovozu základních potravin, které si můžeme levněji vypěstovat a vyrobit doma, a tím si postupně vytvořit podmínky pro zajištění vyšší soběstačnosti v těchto komoditách.

Avšak státy EU, které mají obdobné podmínky pro zemědělskou výrobu, jako máme my, tak pěstují a chovají až 10krát více některých komodit na jeden hektar zemědělské půdy, než je tomu u nás. Je to díky tomu, že jejich farmáři od tamějších vlád dostávají nesrovnatelně vyšší podpory a dotace, a tím v zemědělské a potravinářské výrobě likvidují náš domácí trh.

Uvedu pár příkladů. Pokud jde o přímé dotace na plochu zemědělské půdy, tak například v Belgii činí tyto dotace cca 400 eur na hektar a v Nizozemí je to cca 393 eur na hektar, zatímco v České republice je to v přepočtu přibližně jen 220 eur na hektar.

Kromě těchto přímých dotací na plochu zemědělské půdy je druhým významným faktorem podpory zemědělců Program rozvoje venkova, což se týká především jeho spolufinancování z národních zdrojů. Tak například Rakousko jej spolufinancuje z národních zdrojů do výše 100 %, dále Německo a Nizozemí do výše 59,5 %, Česká republika do výše 35 % a Slovensko do výše 25 %. Dalším rozdílem jsou národní dotace z rozpočtu, kde Česká republika vydává, oproti starým členským zemím EU14, zhruba pouze 20-25 % na podporu jednotlivých výrob, chovů či komodit.

Takže podmínky pro naše zemědělce jsou oproti konkurentům ve starých členských zemích mnohem horší…

Mohu to potvrdit i dalšími údaji. V ČR, a to i přes nižší výrobní náklady na 1 kg či jednu tunu výrobků, než mají ve starých zemích, nejsme schopni konkurovat, jelikož neúměrně vyšší dotace staré EU 14 výrazně snižují ceny jimi dovážených komodit či zboží, a tím v maloobchodním prodeji s naším zbožím nemůžeme uspět. Podle nás jsou jen dvě možnosti. Za prvé vyrovnat podpory, nebo je ve všech státech EU úplně zrušit a postihovat skryté dotace, pak by nebylo třeba řešit úpravu zákona o potravinách. To ale země jako je Francie, Itálie či Německo nikdy nepřipustí. Při vstupu do EU nám bylo v roce 2004 slíbeno vyrovnání podpor do roku 2013. Dnes, sedm let po stanoveném termínu, zástupci starých zemí EU nechtějí o vyrovnání ani slyšet.

Za druhé, pokud tento kolonizační prvek k ovládnutí trhu s potravinami u nás nelze řešit, a přitom jsme po celou dobu my jako zemědělci diskriminování a likvidováni, tak se musíme bránit zákonem, který bude řešit procento základních českých potravin na maloobchodních pultech. V návrhu se jedná o 155 základních položek z více než 15 000 nabízených, což je jedno procento. V těchto položkách nejsou nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, vína a žádné plodiny či produkty živočišného původu, které se u nás nepěstují a v případě zvířat nechovají, či jsou u nás produkovány jen okrajově. Jsou to pouze produkty, u kterých jsme měli 100procentní soběstačnost ještě v roce 1993. Nerozumím pak skoro chorobným výlevům většiny parlamentní opozice či těch zemědělců, kteří z toho, co je na pultech z tuzemské produkce, téměř nic nepěstují či nechovají. Je to smutné, když český konzument je strašen v zájmu politických cílů zdražováním domácích potravin, snížením sortimentu, kvality apod. Je to právě obráceně! Pokud šlo o české potraviny, došlo ke zvýšení ceny pouze o jednotky procent, například z důvodu nárůstu mezd, cen energií apod. V případě zahraničního zboží, kde už nebylo k dispozici žádné tuzemské, se ceny potravin zvýšily o desítky procent.

Podle našeho názoru je také důležitá skutečnost, že zákon by se měl týkat pouze maloobchodního prodeje s prodejní plochou nad 400 m2.

Jaká je vlastně dnes soběstačnost České republiky v základních komoditách?

V součtu všech komodit se pohybuje kolem 59 %. Mimochodem, soběstačnost je vyjádření poměru výroby ke spotřebě obyvatelstva. Základní problém spočívá v tom, že přes nižší náklady a standardní kvalitu, maloobchodní prodejce sáhne po dovozech, kde je dotací snížena cena, přitom kvalita z důvodu delší doby dopravy nemůže být lepší, a naše vyrobené produkty, hlavně živočišného původu, se musejí vyvést mimo republiku, jelikož maloobchodní prodej je nenakupuje. Je to Kocourkov.

Například v loňském roce, kdy soběstačnost ve vepřovém mase byla zhruba 39 %, museli naši producenti vyvést asi 13 % živých prasat v porážkové váze do zahraničí a pak naši spotřebitelé neměli na pultě ani 39 % českého vepřového masa, ale jen 26 %. Těžko tomu někdo uvěří, proto navrhujeme povinnost pro maloobchodní prodej nad 400 m2 prodávat v následujících letech v průměru všech 155 položek se 100% obsahem českých surovin. Tedy v roce 2021 minimálně 55 % českých základních potravin, v roce 2022 minimálně 58 %, v roce 2023 minimálně 61 %, v roce 2024 64 %, v roce 2025 minimálně 67 %, v roce 2026 minimálně 70 % a v roce 2027 minimálně 73 %. Přirozeně stejný poměr zachovat i v následujících letech.

Výpočet procenta prodaných českých základných potravin, tedy 155 položek, se bude hodnotit vždy po ukončení kalendářního roku. Základem výpočtu procenta je celková hmotnost 155 položek českých základních potravin ke hmotnosti všech 155 položek potravin prodaných v daném kalendářním roce v konkrétních prodejnách. Z této povinnosti by byly vyňaty všechny specializované prodejny, např. francouzské sýry, italské těstoviny apod., a prodejny do 400 m2 prodejní plochy.

Současně provozovatel potravinářského podniku, tedy dodavatel do maloobchodních prodejen, musí garantovat stoprocentní původ českých potravin, to je to, co v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo vypěstováno, narozeno, vykrmeno či poraženo, zpracováno a zabaleno. Jedná se tedy o dodavatele doma vyrobených českých potravin z domácích surovin.

Co dalšího, kromě toho, že jde o podporu našich zemědělců a výrobců potravin, tím vlastně sledujete?

K tomu mohu jen říci, že naplňování hmotnostního objemu prodeje by mělo obrovské přínosy zejména při zajišťování zdraví našich občanů. Vždyť zdravá a vyvážená výživa potravinami z oblastí, kde člověk žije, je pro něho nejvhodnější a nepřirozenější, a je podstatně menší pravděpodobnost k nastartování různých nemocí jako jsou rakovina, infarkty, alergie a dalších nemocí, kde na prvním místě rozhoduje kvalita výživy národa. Právě nevhodná výživa je spouštěčem těchto velmi závažných onemocnění.

Zároveň jde i o kvalitu životního prostředí. Význam spočívá především v tom, že je tak zajištěn krátký dodavatelský řetězec, ať již jde o vzdálenost či čas dodání potravin na pulty. Navíc to znamená nezpracovávat dovezené suroviny v tuzemských podmínkách, ale doma pěstovat, chovat, zpracovávat a vyrábět z vlastních surovin.

Týká se to rovněž i úrodnosti zemědělské půdy. Základem je vyvážená rostlinná a živočišná výroba, která zajištuje vyváženost zemědělských soustav, kde dochází k rozšíření pěstování motýlokvětých rostlin, tj. jetele, vojtěšky, luskovin, které poutají vzdušný dusík, zajištují dostatek vzduchu v půdě a vytvářejí předpoklad k snižování spotřeby průmyslových hnojiv.

Dalším významným přínosem je i mnohem vyšší stupeň zadržování vody v půdě, kdy díky dostatku organické hmoty v půdě a udržením drobtovité struktury půdy a jímavosti vody v ní se podstatně zlepší vodní režim. Načež se tím v půdě zadrží více vody, než je tomu ve všech řekách, přehradách a nádržích. Právě o tom pojednává i nedávno zveřejněná studie z Dánska.

V neposlední řadě těmito opatřeními dojde i ke zkrácení uhlíkové stopy, vždyť přes naši zemi jezdí ročně statisíce kamionů s potravinami, které si přitom dokážeme sami doma vyrobit, a tím eliminovat velké objemy znečišťujících plynů, kterých se řadou nesmyslných opatření a nepřirozenými způsoby snažíme zbavit.

Mimochodem, tímto způsobem aktivně přispějeme také k dodržení závazků přijatých na úrovni EU. Pokud budou tato opatření přijata, dodržíme řadu nařízení, která jsou obsahem Strategie od zemědělce ke spotřebiteli nebo v Zeleném údělu.

V této souvislosti bych rád zdůraznil, že nesmyslné komentáře podporující další dovozy potravin z jiných zemí jsou nejen nelogické, ale jdou proti naší podstatě a neřeší potřeby a spokojenost našeho obyvatelstva.

Miroslav SVOBODA


Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc., je dlouholetým předsedou představenstva akciové společnosti Rabbit Trhový Štěpánov. Pokud jde o rostlinnou výrobu, společnost hospodaří na 3000 hektarech zemědělské půdy a specializuje se na výrobu mléka. V živočišné výrobě se společnost specializuje na chov prasat, výkrm drůbeže a na produkci vajec. Kromě toho se se společnost zabývá i sušením a čištěním obilovin a olejnin a vyrábí krmné směsi pro prasata a kuřata. Mimochodem, Zdeněk Jandejsek je významnou podnikatelskou osobností v českém zemědělství po řadu let, o čemž mimo jiné svědčí i to, že v uplynulém funkčním období, to je od 16. března 2017 do 16. června 2020, zastával funkci prezidenta Agrární komory ČR.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 19 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Prokopic.Karel
2020-07-16 17:08
Divím se, že toto VELMI VÁŽNÉ TÉMA nepobídlo jinak aktivní
přispívající mudrce k diskusi. Vzdělanost klesá. Obce se
vylidňují. Kvalita půdy klesá. Milý Bože, rač ochrániti Zemi
Českou !!!!!!!!!!!!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.