Karel Srp před vystavenými válečnými plakáty.

Dlouho odkládaná výstava válečných plakátů otevřena

Jazzová sekce v Praze připravila po pauze způsobené mimořádnými opatřeními v souvislosti s COVID-19 venkovní výstavu dokumentárních plakátů z druhé světové války. Představou hlavního patrona Karla Srpa bylo zahájit ji v předvečer 75. výročí vítězství a osvobození od fašismu a nacismu, původním termínem byl 30. duben. Jenže koronavirus a také rekonstrukce Pálffyho paláce, v jehož přízemí a sklepení Jazzová sekce sídlí, zařídily vše jinak.

Na opožděnou vernisáž v pondělí v podvečer do venkovních i vnitřních prostor paláce ve Valdštejnské ulici 14 na Malé Straně přijal pozvání velvyslanec Slovenské republiky v ČR Peter Weiss, pro něhož byla tato událost jednou z posledních v jeho právě končící diplomatické misi v České republice. Dalšími hosty byli starosta MČ Praha 1 Petr Hejma a místostarosta Petr Burgr.

»Pětasedmdesát let od konce války a 75 let míru v Evropě, to je tak důležité téma, že tato výstava zde bude přístupná i za rok,« řekl Karel Srp, duše tohoto projektu i Jazzové sekce. Výstavu válečných plakátů a dobových novin z druhé světové války připravil na stejném místě již před 20 lety. »Tehdy však nebyly takové technické možnosti jako nyní,« poznamenal.

Na tři stovky plakátů

Letos Srp a jeho kolega grafik Milan Pavýza zpracovali na tři stovky válečných plakátů »z obou stran« evropského i asijského válčiště. Jsou to plakáty, jež se staly v době druhé světové války a před ní součástí válečné propagandy států zemí Osy, zejména nacistického Německa, ovšem většina vystavovaných plakátů je dokladem propagandy vedoucí k porážce agresora a vítězství ve válce, jsou to tedy zejména plakáty sovětské, americké a britské.

Jiří Klapka zahrál a zazpíval písně, které si zpívali spojenečtí vojáci.

Mnohé z plakátů tvořili vynikající grafici a malíři, kteří svou práci uměli – ti své schopnosti a um zapojili do porážky nacistického Německa a jeho spojenců, ovšem jiní byli zapojeni do mašinérie zla. Odhlédneme-li od toho, použitá grafická metoda u mnohých plakátů je vyloženě moderní, zhodnotil Pavýza, který masu plakátů uspořádal, nazvětšoval, případně opravil či dobarvil a vytvořil z nich koláže, které přenesl na velké bannery, tzv. roll upy. Konstatoval také, že právě sovětské válečné plakáty vyjadřují jednotu členů protihitlerovské koalice. Takovou tematiku britské a americké plakáty nemají, řekl.

Plakáty pocházejí především z archivu Jazzové sekce Artfóra. »Plakáty jsou roztříděny podle různých klíčů. Základním kritériem pro jejich řazení je počet obětí toho kterého státu, takže začínáme plakáty sovětskými, protože padlých ve druhé světové válce bylo nejvíce právě z národů Sovětského svazu,« vysvětlil Pavýza naší zpravodajce. Pokračují pak plakáty britské, americké a dalších zemí, mezi nimi také japonské a dalších kolaborantských států, například Norska, Dánska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Slovenského štátu. Zajímavý je také panel věnovaný protektorátu Čechy a Morava. Jak poznamenal Pavýza, panelů k protektorátu bude více než stávající jeden, protože se výstava rozšíří i o další prostory Jazzové sekce. Jeden plakát se věnuje ženám v boji, odboji a válce.

Dobový tisk a fakta o válce

Zájemci si také mohou prohlédnout, resp. pročíst titulní strany profašisticky orientovaného dobového tisku (jedná se o originály!) vycházejícího v protektorátu. Na informačních kartách si mohou připomenout některá fakta o druhé světové válce, například osm Henleinových požadavků, dekrety prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů, jak probíhal dobrovolný odsun antifašistů z ČSR po válce aj. »Kdo dnes ví, co to byla Liga proti bolševismu, Český národně-socialistický tábor Vlajka, Árijská stráž, Svatoplukovy gardy, Kuratorium, Český svaz válečníků, nebo jaký byl vzorník vlasů tzv. árijské rasy? To už lidé – a tím spíše mladá generace – vůbec neznají a na výstavě se s tím mohou seznámit,« pozval Srp i čtenáře a čtenářky Haló novin.

Písněmi, které si zpívali spojenečtí vojáci, včetně písní v angličtině, polštině či ruštině, doprovodil vernisáž písničkář Jiří Klapka. Na závěr Jazzovou sekcí zazněla legendární Kaťuša.

Záštitu nad výstavou přijal prezident ČR Miloš Zeman a zdravici zaslal ruský prezident Vladimir Putin. »Odesílal to 8. května, tedy na Den vítězství v ČR,« zdůraznil Srp naší zpravodajce.

Výstava je přístupna zdarma denně v čase, kdy je veřejnosti otevřena Jazzová sekce Artfórum, tedy zhruba od 11 do 17 hodin.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 20 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.