Magdalena Šipka, Šárka Homfray, Anna Šabatová, Michaela Pixová a Ondřej Lánský.

Monitoring Cílů rozvoje OSN odkrývá neřešené problémy

Občanská společnost a odborníci nabízejí řešení, politici ho brzdí, domnívají se subjekty a nezávislí odborníci sdružení v neformální koalici Social Watch ČR, jež oponentním způsobem posuzuje naplňování Cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů.

Na tiskové konferenci v Praze byli novináři seznámeni s hlavními body monitorovací zprávy pro rok 2020. Cílů OSN od Konce chudoby, Konce hladu až po Mír, spravedlnost a silné instituce je sedmnáct a jsou stanoveny na období 2015–2030.

Česká republika nenaplňuje některé mezinárodní standardy, například nebyla dosud ratifikována Istanbulská úmluva. České republice je vytýkáno, že není v jejím právním systému zakotven zákaz fyzického trestání dětí, což je téma, k jehož řešení nemají politici a političky vůli. A chybí pozice dětského ombudsmana, která by měla být komplementární k obecnému veřejnému ochránci práv, řekla v úvodu Anna Šabatová, někdejší ombudsmanka, nyní nezávislá expertka, jež se zapojila do tvorby monitorovací zprávy. Šabatová také zkritizovala dlouhodobě přeplněné věznice. Počínání státu v době akutní koronakrize zhodnotila kladně, »základní postup byl správný, ale došlo k některým procesním problémům«, proto Šabatová přivítala, že na skutečnost zareagovaly soudy.

Právnička odborů Šárka Homfray, zabývající se šedou ekonomikou, švarcsystémem apod., poukázala na to, že probíhající pandemie problémy šedé ekonomiky jen obnažila. Kontroly Státního úřadu inspekce práce v letech 2018 a 2019 ve více než polovině případů prokázaly nelegální zaměstnávání. »Problémy vznikají při účelovém zaměstnávání na dohodu nebo na živnostenský list v případech, kdy náplň práce odpovídá spíše pracovnímu úvazku,« poznamenala. Do prekérních (nejistých, nechráněných) forem zaměstnávání se uchylují v ČR celé skupiny obyvatel, pokračovala Homfray s tím, že řešení této situace např. obrácením se na soud je pro tyto lidi nepřekonatelnou bariérou, zejména pak pro osoby bez práce.

Jsme bezpečnou zemí, ale...

»Jsme jedna z deseti nejbezpečnějších zemí na světě,« začala »přehlídku pozitiv« z oblasti udržitelného rozvoje Michaela Pixová. »Máme hustou síť veřejně dostupné dopravy, ve městech jsou velké zelené plochy, máme hustou síť hřišť a parků.« Ovšem vedle toho má ČR také své negativní prvenství: velmi drahé bydlení, dostupnost bydlení klesla nejen pro příslušníky nižší, ale i střední třídy. »Není zaznamenán posun k lepšímu v inkluzivitě (integrování, zapojování všech složek obyvatel – pozn. aut.) ve městech, nerespektuje se místní kulturní dědictví. Malá skupina developerů těží z měst na úkor obyvatel,« poznamenala. Pixová připomněla iniciativu pražských spolků, které vyzvaly vedení hlavního města, aby dbalo na zájmy obyvatel.

Česká města ve své většině, informovala Pixová, nereflektují klimatickou změnu. K paktu starostů a primátorů, což je evropská síť měst za dosažení klimatické neutrality, se připojilo jen 19 měst v ČR, mezi nimi však také Praha, která, jak se podivila Pixová, vede paradoxně nyní diskusi o možném zdražení jízdného v pražské MHD. Přitom zdražování městské dopravy jde v protikladu se snižováním emisí, zdůraznila.

V naplňování cílů v oblasti klimatických opatření chybí českým politikům pohled dopředu, systémové změny nevidíme, citovala Pixová kolegu Daniela Vondrouše, jenž zpracoval naplňování cíle Klimatická opatření. Stagnuje recyklace a rozvoj obnovitelných zdrojů, česká krajina vysychá. »Měli jsme sice deštivý červen, ale v dubnu přes 20 obcí omezovalo spotřebu vody,« dodala. Kriticky zkonstatovala, že ačkoli ministerstvo životního prostředí dotuje řadu projektů, které mají zmírnit následky klimatické změny, tak je to »mizivé« a »systémová opatření na zadržování vody v krajině nejsou«. Budování přehrad není dle ní východiskem, neboť prý »vodu v krajině nezadrží«.

Některé formy diskriminace přetrvávají

Editorka monitorovací zprávy Magdalena Šipka shrnula další závěry, které jsou hozenou rukavicí státním institucím a samosprávám. Zpráva upozorňuje např. na segregaci romských dětí v rámci českého vzdělávacího systému. »Vznikají tak čistě romské a čistě české třídy, sociální znevýhodnění dětí a mladých lidí často vede k výraznému omezení jejich vzdělání a tím i svobody ve volbě budoucí profese.« S diskriminací se setkávají například lidé s HIV.

Mezinárodní partnerství a solidarita, které jsou základním pilířem pro zajištění společenské i environmentální udržitelnosti, mají v ČR stále menší podporu, což je – dle Social Watch ČR – dáno chybnou politikou posledních ministrů zahraničních věcí, kteří umožnili z rozvojové spolupráce udělat další podpůrný nástroj pro soukromý sektor.

Akci podpořila mj. Nadace Rosy Luxemburgové.

Social Watch je mezinárodní síť občanských organizací usilujících o vymýcení chudoby a jejích příčin, o ukončení všech forem diskriminace a rasismu, o zajištění spravedlivé distribuce bohatství a naplňování lidských práv; prosazuje mír a spravedlnost. Členy české koalice jsou Alternativa zdola, Educon, Ekumenická akademie, Fórum 50 %, Nesehnutí, Svět bez válek a násilí aj. a řada nezávislých expertů a expertek. Česká koalice Social Watch vznikla v roce 2008. Monitorovací zprávy naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN vydává každoročně.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 2 hlasy.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.