O rozpočtu

Již nyní je nutno se zamýšlet nad státním rozpočtem pro rok 2021, nad jeho parametry a koncepcí. Práce na jeho přípravě na ministerstvu financí nepochybně začaly, avšak v podstatě toho není moc známo. Alespoň tedy mně ne. Je ale zřejmé, že mnohá letošní opatření vlády směrovaná k podpoře ekonomiky a do sociální oblasti budou nutně muset pokračovat i v roce příštím.

Schodek státního rozpočtu v příštím roce tedy bude z podstaty problému a jeho řešení nutně vyšší, než byly někdejší předpoklady před zhruba rokem. Ale jak vyšší, to zatím není vůbec zřejmé.

Důležité je ale to, že dle slov ministryně financí A. Schillerové se nepočítá se zvýšením daní. Byl by to ostatně nesmyslný krok. V situaci, kdy ekonomika bude nabírat nové síly a obnovovat růst, asi není žádoucí podříznout ji vyšším zdaněním, a tedy i odčerpáním peněz z firem či od občanů do státního rozpočtu.

Ovšem již před časem se ministryně Schillerová vyjádřila, že pro rok 2021 chystá státní rozpočet s deficitem zhruba 200 miliard korun. Prostor jí k tomu ovšem dávají rozvolněná rozpočtová pravidla až do roku 2027. Je ale otázkou, zda jsou tato její někdejší slova ještě i dnes relevantní.

Konkretizace novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, která obsahuje sedmiletý plán konsolidace strukturálního deficitu tak, aby byl v roce 2028 na úrovni před pandemií, ovšem bude pro období let 2021 - 2028 asi těžkým oříškem. Tento sedmiletý plán si můžeme jednoduše představit jako deficit veřejných financí, který by měl být v našich podmínkách na jednom procentu ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Vláda jej tímto plánem rozvolnila na výši 4 % hrubého domácího produktu v roce 2021, poté 3,5 % v roce 2022 a potom s každým rokem by mělo dojít ke snížení o půl procentního bodu s tím, že na tu hodnotu jednoho procenta bychom se dostali v roce 2027. Jak toho ovšem dosáhnout, tedy jakými cestami a jakými konkrétními kroky v jednotlivých letech, to není zatím zřejmé.

Proto při projednávání navýšení rozpočtového schodku v letošním roce na oněch 500 miliard korun Poslanecká sněmovna schválila i návrh doprovodného usnesení poslance KSČM J. Dolejše. Ve stručnosti v něm jde o to, aby vláda zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027 a předložila ji do konce září Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna právem vyžaduje vyjasnění, jak české veřejné finance budou s tímto dluhem zacházet a zda to na ně nebude mít negativní dopad v budoucnosti. Myslím si, že se můžeme těšit na to, že na podzim s tímto materiálem začne v Poslanecké sněmovně náročná debata, a to jak věcně, tak i politicky. Abych to trochu přiblížila, podle některých propočtů by totiž česká ekonomika musela ročně růst až o 11 %, aby se státní rozpočet ve střednědobém výhledu vrátil ke schodkům kolem 40 až 50 miliard korun na konci zmíněného časového horizontu. Ale takovýto růst je naprosto iluzorní. A dodávám, že toto byl i požadavek KSČM při nedávných jednáních s ANO ohledně další tolerance stávající vlády z naší strany. Tedy chceme konkrétní a podrobný program, jak do sedmi let dosáhnout opět v zásadě vyrovnaného státního rozpočtu.

Proto také KSČM uvažuje o tom, že by letos na podzim jednala s ANO o některých změnách stávajícího daňového systému po roce 2021. Jde nám například o plán na zavedení dvojí sazby daně z příjmů právnických osob. Když se dělají dluhy, někdo to musí splácet. A KSČM je toho názoru, že krize způsobená epidemií koronaviru by neměla dopadnout na občany, kteří jsou v tom nevinně. Podle názoru KSČM je nezbytné při těchto úvahách a jednáních respektovat i názor Národní rozpočtové rady ohledně problematiky výzvy se stárnutím populace, jejíž důsledky se začnou promítat někdy po roce 2030 do veřejných financí. KSČM jde prostě a jednoduše řečeno o to, aby Česká republika nenarazila na tzv. dluhovou brzdu, kterou máme nastavenu ve výši 55 % HDP, což by potom striktně vyžadovalo vyrovnané veřejné finance.

KSČM tedy od vlády, kterou podporujeme na základě toleranční smlouvy, bude požadovat strategii splácení tohoto nového státního dluhu. Ovšem nelze nevidět, že to budou jednání obtížná, určitě vzrušená a možná i kruciální. Již slyším ten pokřik, že KSČM chce zvyšovat daně. Ale podívejme se například do Velké Británie, která má konzervativní Johnsonovu vládu. Jen několik dní stará informace hovoří o tom, že britské ministerstvo financí uvažuje o zvýšení daní. Zahájilo v tomto smyslu konzultace s velkými bankami a podniky, vesměs soukromými subjekty. Ministerstvo také hodlá vyzvat bohaté plátce daní, aby se finančně podíleli na státních balíčcích podpory spojené s výpadky příjmů domácností při pandemii. Těmito kroky hodlá zajistit státu daňový příjem zhruba ve výši, kterou bude Británii podle odhadů pandemie stát. Britská vláda by mohla zvýšit i daň z přírůstku kapitálu či daň z majetku. A to již nemluvím o tvrdě kapitalistickém Rusku, kde vláda v těchto dnech posuzuje zvýšení daní bohatým plátcům.

Takže ať každý sám posoudí, zda KSČM je ve svých úvahách vedena »slepou třídní nenávistí«, nebo realistickým pohledem na situaci naší země a způsoby jejího řešení. Na britského konzervativce Borise Johnsona tedy KSČM opravdu nemá.

Miloslava VOSTRÁ, poslankyně (KSČM) a předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 174 hlasů.

Miloslava VOSTRÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-07-28 23:37
V rámci kapitalismu není možné zodpovědně hospodařit.
salekiv
2020-07-28 11:54
Jak to, že soudružce předsedkyni není nic známo o přípravách
rozpočtu na rok 2021. Co tam tedy vlastně dělá?
velkymaxmilian
2020-07-28 11:37
Toky myšlenek bývalé účetní a administrativní pracovnice Státních
statků Jeneč, obyvatelky to vísky Braškov na Kladensku jsou
pozoruhodné. Ve třetím odstavci Schillerovou chválí za to, že nechce
zvyšovat daně a v závěru chválí britskou konzervativní v Johnsonovu
vládu, že tamní šéfové eráru chtějí zvyšovat daně. Bez vysokých
nároků na ekonomické vzdělání lze konstatovat některá fakta. 1.) po
odeznění velké recese, která začala v roce 2008 a následné
konjunktury mohla mít Česká republika VYROVNANÝ rozpočet již v éře
kabinetu Sobotky, o Babišově nemluvě. Inu předvolební dárky něco
stojí... 2.) Co se týče rozpočtu na příští rok jeho současná
příprava je rámcová. Pro jeho reálnost je třeba znát skutečný
výsledek toho letošního, jehož deficit půl bilionu se jeví výrazně
předimenzovaný (pokud nedojde na podzim (či ji někdo nezorganizuje) ke
druhé pandemické(?) vlně. Rozpočet na rok 2021 se do smysluplných
čísel nedostane dříve než během prvního kvartálu příštího roku.
Doufám, že k tomuto tématu dostanou v publicistice Haló novin prostor
ekonomicky relevantnější autoři než "předsedkyně rozpočtového
výboru Parlamentu České republiky"...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.