Ilustrační FOTO - Pixabay

COVID-19: Situace se nelepší

Denní nárůst počtu případů nemoci COVID-19 je v České republice aktuálně druhý nejvyšší od konce června a jeden z nejvyšších ve střední Evropě. Zhoršuje se také situace v některých zařízeních pro seniory, pomáhat tam bude i armáda. Stále více se také diskutuje o zanedbání rozvoje hygienické služby v uplynulých letech.

V úterý přibylo 275 potvrzených případů. Přírůstky se přiblížily ke třem stovkám už minulý týden a od té doby se je nedaří srazit. Vláda zatím nechce sahat k razantním opatřením jako na jaře.

Výrazný nárůst nakažených zaznamenali pražští hygienici. Přesáhl stovku. To je nejvyšší denní přírůstek v Praze od začátku epidemie. Za nárůstem počtu nakažených v posledních dnech ve městě stojí mimo jiné ohnisko v nočním klubu Techtle Mechtle. Hygienici evidují v souvislosti s tímto klubem už 158 nakažených. Z toho 90 se účastnilo večírku, který se tam v polovině července konal, ostatní jsou jejich kontakty, řekla šéfka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová. Na vysokém nárůstu počtu nakažených v hlavním městě se podle ní podílejí i letní tábory, například v jednom příměstském bylo 19 případů nákazy.

V současné době podle Jágrové hygienici připravují rozšíření povinnosti nosit roušky, blíže to ale nespecifikovala. Nyní platí povinnost nosit roušky v metru, v nemocnicích a v nepobytových zdravotnických zařízeních, tedy například v lékárnách nebo v čekárnách u lékaře. Již dříve hygienici avizovali, že po změně klimatických podmínek a v případě, že se situace nezlepší, budou trvat na nošení roušek ve všech druzích MHD.

Do Jihlavy míří armáda

Podle údajů ministerstva je však aktuálně nejvážnější situace na Jihlavsku, kde bylo za posledních sedm dní zaznamenáno zhruba 60 případů nákazy v přepočtu na 100 000 obyvatel. Vysoký počet nově nakažených byl v uplynulém týdnu zaznamenán také na Prachaticku, a to 53 případů na 100 000 obyvatel. V Jihočeském kraji a na Vysočině musí kvůli šíření choroby lidé na řadě míst opět začít nosit roušky.

Hygienici jsou znepokojeni průnikem nákazy mezi velmi ohrožené skupiny, zejména do zařízení pečující o seniory a vážně nemocné. Na pomoc Alzheimercentru Jihlava již míří i armáda, 15 vojáků zde bude pomáhat minimálně 14 dnů, sdělila  mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

V Alzheimercentru, které se stará o 95 klientů, je 40 klientů a 17 zaměstnanců pozitivních na nemoc COVID-19 a další zaměstnanci jsou v preventivní karanténě. »Tato zhoršená epidemiologická situace ohrožuje provozuschopnost centra,« poznamenala Dvořáková. Do Jihlavy armáda pošle vojáky ze 42. mechanizovaného praporu Tábor a 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec. V centru budou zajišťovat přímou péči pod odborným dohledem místního personálu. »Specialisté z Liberce budou zabezpečovat odborné dekontaminační práce v zařízení,« vysvětlila Dvořáková.

Komplikovaná je situace také v Domově pro seniory Havířov. Hygienici přistoupí zřejmě k dalším testům, řekl hygienik Petr Kopřivík. Po dalších testech v domově volal ředitel zařízení Milan Dlábek. V zařízení se nakazilo 12 klientů a osm zaměstnanců. »Považujeme za nešťastné, že zatímco lidé v sociálních zařízeních v jiných krajích jsou testováni plošně, v havířovském domově seniorů testuje krajská hygienická stanice pouze epidemiologicky významné kontakty,« postěžoval si Dlábek. Podle něj hygienici udělali testy jen u lidí, kteří mají příznaky onemocnění, nebo u lidí, kteří jsou umístění či se pohybují v odděleních, na nichž se onemocnění objevilo. »Nemáme tak jistotu, že na jiných netestovaných blocích se nám nepohybuje bezpříznakový pacient, o kterém nevíme a který dále nákazu šíří,« řekl Dlábek. Hygienici jeho tlaku nakonec ustoupili. Nákaza v kraji ale pronikla i do dalších sociálních či zdravotnických zařízení, třeba do nemocnic v Ostravě, Bohumíně nebo Frýdku-Místku. Například v souvislosti s frýdecko-místeckou nemocnicí zaznamenali hygienici už 43 nakažených.

V celém Moravskoslezském kraji proto zatím nenastal čas na uvolňování protiepidemických opatření, uvedl hejtman Ivo Vondrák (ANO), podle něhož v regionu od úterý přibylo 35 případů nákazy koronavirem. Hygienici v kraji protiepidemická opatření výrazně zpřísnili 17. července, o týden později některá z nich rozvolnili, zvláště na Bruntálsku, které je zasaženo nejméně z celého regionu.

V Moravskoslezském kraji se nejprve epidemiologická situace zhoršila v souvislosti s nákazou v těžební firmě OKD, když se z Dolu Darkov koronavirus rozšířil i na doly ČSM. Aktuálně hygienici evidují v souvislosti s Dolem ČSM-Sever 815 pozitivních lidí, u Dolu ČSM-Jih je to 402 nakažených. Situace v ohnisku je podle hygieniků v posledních dnech ale stabilní.

Na jihu Moravy další tři nemocnice zakázaly návštěvy. Nemocnice ve Vyškově zákaz obnovila, nemocnice v Boskovicích a Blansku už od pondělí. Už v pátek obnovily zákaz návštěv nemocnice v Břeclavi, Kyjově, Hodoníně a Hustopečích, Znojmo jeho začátek oznámilo na pondělí 27. července. V Brně zakázaly návštěvy městské nemocnice, tedy Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazová nemocnice, obě fakultní nemocnice zatím návštěvy umožňují stejně jako Masarykův onkologický ústav.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Něco se zanedbalo

Stále více se také diskutuje o tom, zda stát v posledních letech nezanedbal odbornou přípravu hygieniků. Čtyřletou specializaci lékaře-hygienika studuje nyní na pěti lékařských fakultách Univerzity Karlovy 17 lidí. Obor patří mezi studenty medicíny k nejméně oblíbeným, řekl přednosta Ústavu hygieny 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Pavel Dlouhý. Příčinou malého zájmu o specializaci je podle odborníků zejména dlouhodobá podfinancovanost hygienické služby a její malá prestiž ve společnosti. Počet pracovníků služby podle bývalého hlavního hygienika Vladimíra Valenty klesl už mezi roky 2003 a 2013 ze zhruba 6000 na 3500.

Krajské hygienické stanice by se nyní v souvislosti s epidemií měly posílit o 137 zaměstnanců. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v neděli uvedl, že je zatím obsazeno pět míst. Výběrová řízení nebyla ukončena a jasno bude v srpnu, dodal. Podle odborníků ale bude těžké místa obsadit.

Před personálním a ekonomickým oslabením hygienické služby varoval Valenta už v roce 2014 na zasedání zdravotnického výboru Sněmovny. Z jeho studie plyne, že výdaje na hygienickou službu v ČR mezi roky 2006 a 2012 klesly asi o 40 procent. Podíl výdajů na hygienickou službu na celkových výdajích na zdravotnictví v roce 2006 činil 1,15 procenta, v roce 2012 pak 0,54 procenta.

Valenta upozorňoval i na mizivý zájem absolventů lékařských fakult o profesi hygieniků. Poslancům tehdy řekl, že pokud se situace nezmění, hrozí, že za několik málo let nebude možné personálně zajistit systém ochrany veřejného zdraví při řešení výskytu vysoce nebezpečné nákazy. Zdravotnický výbor tehdy v reakci na jeho informace vyzval vládu k vytvoření podmínek pro ekonomické a personální oživení hygienické služby. Požádal také ministerstvo zdravotnictví, aby pro ni zvýšilo rozpočet. Bezvýsledně.

(ste)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 7 hlasů.

(ste)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.