Ilustrační FOTO - Pixabay

Produkce masa a mléka v době koronavirové

Produkce masa se u nás ve druhém čtvrtletí podle Českého statistického úřadu snížila o 2,2 procenta na 111 488 tun. Hovězího masa bylo vyrobeno 17 247 tun (meziročně o tři procenta méně), vepřového 51 421 tun (o 4,1 % méně) a drůbežího 42 765 tun (o 0,5 % více). Mlékárny a odbytové organizace nakoupily od tuzemských producentů 799 968 tisíc litrů mléka, meziročně o 4,1 % více.

Podle soupisu hospodářských zvířat bylo v České republice k 1. dubnu 2020 chováno 1 404,1 tis. kusů skotu, meziročně o jedno procento méně. Populace prasat se poklesem stavů o 2,9 % dostala pod hranici 1,5 mil. ks (1499,3 tis.). Naopak stavy drůbeže byly meziročně vyšší o 5,5 % a čítaly 24 247,4 tis. ks.

»Na rozdíl od produkce mléka, která byla ve všech měsících 2. čtvrtletí bez výrazných výkyvů, výpadky v porážkách hospodářských zvířat z dubna a května jatka doháněla až v červnu,« uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Snížení produkce masa bylo podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé dáno odbytem. »Mírný pokles v produkci masa byl z důvodu pandemie koronaviru a zavřenému či omezenému gastroprůmyslu. Otevírání hotelů a restaurací bylo pozvolné, a dochází tedy k pozvolnému navracení k normálu. Zvýšení porážkové hmotnosti bylo pravděpodobně z důvodu slabšího odbytu a nižší výkupní ceně a dovozu vepřového masa z okolních států za predátorské ceny,« uvedla.

Produkci masa u jatečných zvířat je možné podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně pouze odložit, ale ne zásadně snížit. Může tak vzniknout částečný přebytek nabídky. »Ten se pak logicky projeví ve snížení ceny masa, kterého jsme svědky. Kromě vepřového, jehož ceny rostou dlouhodobě, a tak vliv karantén u něj znamená jen to, že zvýšení je menší, než by bylo bez karantén. Pokud nedojde k opakování zásadních plošných omezení, situace by se měla do konce roku stabilizovat a nebude nutné řešit výkyvy. Může však vzniknout potřeba řešit výpadek poptávky v zahraničí, propad obchodu uvidíme všude, nejen v průmyslu ale i v zemědělství,« uvedl.

Ceny výrobců

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu ve 2. čtvrtletí podle ČSÚ klesly meziročně o 5,9 %, z toho ve významných kategoriích nejvíce ceny jatečných krav (o 9,6 %) a jalovic (o sedm procent). Ceny jatečných býků se snížily o 2,1 %. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 45,32 Kč/kg v živém nebo 82,47 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

Ceny jatečných prasat byly ve 2. čtvrtletí o 11,2 % vyšší než ve stejném období loňského roku a dosáhly průměrné hodnoty 33,92 Kč/kg živé hmotnosti nebo 44,09 Kč/kg jatečné hmotnosti. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se však průměrná cena v mase snížila o 3,25 Kč/kg.

Podle Dlouhé se ceny jatečných prasat od loňského jara do začátku letošního zvyšovala díky lepšímu odbytu prasat do Asie, kde byly chovy zasažené africkým morem. Předchozí čtvrtletí cena prasat klesla kvůli pandemie koronaviru a zavřeným porážkám v okolních státech kvůli pozitivně testovaným zaměstnancům na covid-19. Vliv měl také menší zájem o vepřové maso z asijských zemí kvůli obavám z přenosu nákazy přes maso.

Pokles o dvě procenta pak byl zaznamenán u cen jatečných kuřat. Výrobci je v I. třídě jakosti prodávali v průměru za 22,81 Kč/kg v živém.

»Pokles ceny jatečních kuřat je dán dovozem masa za podnákladové ceny především z Polska a dalších států,« dodala Dlouhá.

Obchod se zvířaty

S živými zvířaty se podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží přes hranice se v období od března do května obchodovalo méně než ve stejném období loni.

Přeshraniční obchod s živým skotem se vyznačoval zvýšeným dovozem a sníženým vývozem, přičemž směr z ČR nadále výrazně převažoval. Živého skotu se vyvezlo 41,9 tis. ks (o 20,1 % méně), z toho bylo 15,8 tis. ks určeno k porážce a 26,1 tis. ks k dalšímu chovu, včetně plemenných zvířat. Ve sledovaném období byl zaznamenán nárůst dovozu jatečných zvířat. Živý skot se dovážel ze Slovenska a Maďarska; vyvážel se hlavně do Rakouska, Německa, výrazně se omezil vývoz do Turecka.

V případě živých prasat zaznamenal ČSÚ meziročně nižší přebytek způsobený zvýšeným dovozem (27,4 tis. ks; o 10,8 % více) a sníženým vývozem (107,5 tis. ks; o 16,8 % méně). V kategorii mladých prasat určených k výkrmu převládal vývoz (45,8 tis. ks) nad jejich dovozem (25,1 tis. ks). Vývoz jatečných prasat poklesl o 28,8 %, vyvezlo se jich 59,8 tis. ks, a naopak jejich dovoz se zvýšil na 1,2 tis. ks. Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska a Slovenska, vyvážela se hlavně do Maďarska, na Slovensko a do Německa.

U živé drůbeže se přebytek obchodu meziročně také snížil, a to jak u jednodenních mláďat, tak i jatečné drůbeže. Došlo k omezení dovozu i vývozu v obou skupinách komodit. Jednodenních kuřat bylo vyvezeno 23,4 mil. ks (o 13,1 % méně). Vývoz jatečných kuřat se meziročně propadl ještě více, a to na 2076 tun (o 23,6 % méně). Hlavními partnery pro dovoz živé drůbeže zůstaly Maďarsko a Německo; vývozy směřovaly na Slovensko, do Německa, Polska a Rumunska.

Obchod s masem

Ve sledovaném období došlo k omezení obchodu se všemi třemi hlavními druhy masa.

Hovězího bylo dovezeno 7785 tun (o 22,1 % méně) a vývoz klesl na 2296 tun (o 18,8 % méně). Dovozy hovězího masa pocházely nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Vývozy směřovaly především na Slovensko, do Nizozemska a Německa.

Dovoz vepřového masa se snížil na 66 399 tun (o 2,5 % méně), jeho vývoz se mírně navýšil na 7256 tun (o dvě procenta více), takže schodek pohybu zboží se meziročně nepatrně zmenšil. Vepřové se dováželo tradičně z Německa, Španělska, Polska a také Belgie; většina byla vyvezena na Slovensko.

U drůbežího masa byl zaznamenán odlišný vývoj. Množství převezeného masa se sice také zmenšilo, ale schodek se prohloubil zvýšeným dovozem (27 086 tun; o 2,4 % více) a sníženým vývozem (3289 tun; o 30,5 % méně). Více než polovina drůbežího masa se dovezla z Polska. Vývoz směřoval na Slovensko, do Německa a Rakouska.

Přebytek obchodu s mlékem stoupl

Za zvýšenou produkcí mléka může být podle Dlouhé lepší kvalita krmiva proti předešlému období, kdy byla horší kvalita senáží kvůli suchému roku 2018

Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně snížily o 3,8 %. Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q byla 8,58 Kč, což je také o 31 haléřů méně než v předcházejícím čtvrtletí.

Mléka a mléčných výrobků se ve sledovaném období dovezlo 66,7 tis. tun (o 4,1 % méně) a vyvezlo 292,8 tis. tun (o 8,7 % více). Výrazný přebytek v zahraničním obchodu se u mléka a mléčných výrobků meziročně navýšil, a to především v důsledku zvýšeného vývozu mléka a smetany (o 12,7 %), které tvoří nejvýznamnější část převozu této komodity. Schodek převozu sýrů a tvarohu se meziročně mírně snížil na 11 880 tun, zatímco přebytek převozu zakysaných mléčných výrobků zůstal přibližně na stejné úrovni 6466 tun. Schodek převozu másla se prohloubil na 5668 tun zvýšeným dovozem o 12,2 % a sníženým vývozem o 22,6 %. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 5 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.