Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Sokolovská uhelná zavírá plynárnu ve Vřesové

Sokolovská uhelná, a. s., (SUAS) ukončí v srpnu provoz tlakové plynárny ve Vřesové. Firma nenašla společné řešení s vládou, které by umožnilo plynárnu dál provozovat. Až tisícovka zaměstnanců, kteří by tak mohli přijít o práci, má šanci na pomoc od státu v rámci zmírnění dopadů útlumu uhelné těžby.

V Karlovarském kraji se kvůli dopadům epidemie koronaviru na lázeňství a cestovní ruch prudce zvedla nezaměstnanost. Propouštění ze Sokolovské uhelné by mohlo znamenat významný přírůstek počtu lidí bez práce. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že z jednání resortu se zástupci vedení společnosti vyplynulo, že i na zaměstnance Sokolovské uhelné by se nově mohlo vztahovat nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem těžebních společností.

»Jde o rychlou a především cílenou pomoc konkrétním lidem, kteří přijdou o práci v rámci útlumu těžby a zpracování uhlí,« řekl náměstek MPO Eduard Muřický. Pokud by vláda návrh přijala, získali by zaměstnanci Sokolovské uhelné, které útlum nebo restrukturalizace postihne, nárok na státní pomoc ve výši 5300 korun měsíčně, v závislosti na odpracovaných letech, a to až po dobu 60 měsíců. Kdy ministři úpravu projednají, zatím není známo, záleží na tom, kdy bude bod zařazen na jednání vlády.

Pokud si to nevyžádá zhoršení epidemie koronaviru nebo jiná mimořádná situace, sejde se vláda na pravidelném zasedání 17. srpna. Nyní jsou vládní prázdniny, při nichž zastupuje premiéra Andreje Babiše (ANO) v případě nutnosti vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO).

Ukončení provozu tlakové plynárny, která zpracovávala hnědé uhlí, je podle Sokolovské uhelné důsledkem tlaku na ukončení využívání uhlí a prudce rostoucích cen emisních povolenek. SUAS v červnu zahájila jednání s vládou a nabídla, že pokud se najde způsob, jak by stát těžařskou firmu zbavil nákladů na emisní povolenky, provoz prodlouží.

Brutální nástroj Evropské komise

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) to ale není možné. »Stát nemůže sponzorovat jakoukoli firmu kvůli emisním povolenkám. Protože to by byla řetězová reakce a my bychom se museli chovat ke všem firmám stejně. Nám se nelíbí cena emisních povolenek, nám se vůbec nelíbí ten nástroj. Je to velmi brutální nástroj Evropské komise,« uvedl při nedávné návštěvě Karlovarského kraje Havlíček.

Řekl ale, že zaměstnanci Sokolovské uhelné, kteří kvůli útlumu přijdou o práci, by měli získat státní podporu. »Ti, kteří budou končit na dole, tak dostanou specifický režim, který mají i jiné doly, to znamená, že tam bude delší jakési odchodné po dobu několika let, které bude korespondovat podle toho, v jakém typu práce byli,« dodal Havlíček.

Ukončení provozu tlakové plynárny bude znamenat zánik až tisícovky pracovních míst. SUAS ale ujišťuje, že se pokusí pro co nejvíce lidí najít uplatnění ve svých dceřiných firmách a že usiluje o vytvoření pracovních příležitostí i mimo skupinu Sokolovské uhelné. Plynárna po ukončení provozu projde konzervací technologie.

Technologie pro přechod na plyn uhelná firma pořídila nebo připravuje. Paroplynová elektrárna ve Vřesové už je nyní schopna přepnout na zemní plyn, dva plynové kotle postavila firma i v elektrárně v Tisové.

Jiří NUSSBERGER


Poplatky za emise jsou likvidační

Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu, stínového ministra průmyslu a obchodu za KSČM

Bude přechod na zemní plyn skutečně znamenat zásadní omezení emisí, když jde také o fosilní palivo?

Spalovací proces je ve svém důsledku vždy emisí kysličníků uhlíku. Uhelné elektrárny byly v poslední době vybaveny filtry, které razantně snížily únik prachových částic a kysličníků síry, případně těžkých kovů. Došlo k výraznému vyčištění spalin z komínů uhelných elektráren a provozů zpracovávajících uhlí. Proto poplatky za emise uhlíku jsou pro výrobu energie z uhlí prakticky likvidační, a pokud není dle vyjádření MPO jiné cesty, hledají se náhražky, např. zemní plyn, ale je zapotřebí si uvědomit, že i ze zemního plynu jsou produktem spalování rovněž kysličníky uhlíku, ale i kysličníky dusíku, a je jen otázka času, kdy bude emisně zpoplatněno i spalování zemního plynu.

Ministr Havlíček je proti institutu emisních povolenek. Jaký je váš názor?

V tomto s ministrem Havlíčkem souhlasím. Pokud by Evropská komise přijala postupný přechod s ohledem na možnosti a ekonomiku daných zemí tak, aby dopad na ekonomiku provozu nebyl likvidační a odstavovaly se provozy při ukončení životnosti bez další rekonstrukce, pak by to bylo srozumitelnější a lépe přijatelné. Právě díky takto drastickému přístupu musejí firmy hledat jiná, dražší řešení (zemní plyn není tuzemskou surovinou a jsme tím pádem závislí na dodávkách ze zahraničí – je jedno, jestli z Východu nebo Západu či Jihu). Odvětví závislá právě na energii z uhlí by se mohla dlouhodobě připravovat na přechod k využití jiných zdrojů. Spalování zemního plynu, které je v mnoha ohledech příznivější k životnímu prostředí, nemůže ale konkurovat v dopadu na ovzduší obnovitelným zdrojům, jako jsou vítr, voda, slunce, termální energie, anebo jaderné energii.

Jak vnímáte sociální dopady nuceného útlumu uhelné energetiky jakožto komunistický politik žijící přímo v Karlovarském kraji?

Je dobré, že vláda bude v nejbližší době řešit dopad na propuštěné pracovníky a region. Ale je zapotřebí si uvědomit, že podpora v nezaměstnanosti nic neřeší z hlediska potřeb pracovníků a dopad na region to bude mít rovněž negativní. Pracovníci z odvětví využívajících uhlí pro energetiku jsou úzce specializovaní a nebude jednoduché zajistit jejich přeorientování na jiné specializace, např. pro výroby v oblasti High technologií, pro které ale např. v Karlovarském kraji nejsou žádné podmínky ani výrobci. V kraji je nosnou částí ekonomiky lázeňství, služby, lehký průmysl, drobná výroba, cestovní ruch a bohužel logistické služby spojené s výstavbou velkého množství rozměrných hal. Tím, že budou dostávat propuštění pracovníci podporu v nezaměstnanosti a případnou podporu státu v důsledku úpadku uhelného průmyslu, budou prakticky bez jakéhokoliv přínosu pro hospodářství kraje, nebudou vytvářet prací žádnou přidanou hodnotu.

Po urychlené dostavbě dálnice do Prahy z Karlových Varů a dostavbě dálničního připojení ve směru do Německa (směr Marktredwitz a Bad Bernek) a dále po elektrifikaci železniční trati z Chebu do Norimberku by samozřejmě byl Karlovarský kraj daleko atraktivnější pro investory. Bohužel i vzdělanost, zejména vysokoškolská, je problémem, protože rozhodující vysoké školy, zejména s technickým zaměřením, jsou mimo kraj, nejbližší je Západočeská univerzita v Plzni, a pak vysoké školy v Praze. A bohužel absolventi VŠ zůstávají právě v těchto metropolích, protože tam mají daleko vhodnější uplatnění než v Karlovarském kraji.

(ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 4 hlasy.

Jiří NUSSBERGER/(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-08-08 14:24
Pokud by někdo nevěděl, jaký dopad na globální klima bude mít
uzavření tlakové plynárny Vřesová a přechod tamní paroplynové
elektrárny ze svítiplynu na zemní plyn, mohu to prozradit: nulový.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.