Ruský prezident Vladimir Putin. FOTO - Haló noviny

Putin: Máme vakcínu. Očkování už v srpnu

Ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku na světě proti nemoci COVID-19, způsobované koronavirem. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož vakcínu na sobě už vyzkoušela i jedna z jeho dcer.

Látku vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji a dostala označení Sputnik V s připomínkou vůbec první družice, kterou do vesmíru vyslal v roce 1957 tehdejší Sovětský svaz.

Putin podle agentury TASS vyjádřil naději, že hromadné očkování bude možné zahájit v nejbližší době. Vicepremiérka Taťjana Golikovová v této souvislosti sdělila, že vakcinace novým preparátem by mohla začít koncem srpna nebo začátkem září.

Podle ministra zdravotnictví Michaila Muraška by přitom jako první měli přijít na řadu pracovníci ve zdravotnictví, protože ti přicházejí do přímého kontaktu s infikovanými lidmi. Přednostně očkovaní by rovněž měli být učitelé, dodal.

TASS poznamenala, že podle osvědčení zveřejněného na webových stránkách státního registru léčiv vstoupí nová vakcína do »civilního oběhu« od 1. ledna příštího roku.

Německý biochemik Klaus Cichutek, kterého oslovila agentura DPA, považuje řádné schválení vakcíny bez obsáhlých dat ze třetí fáze testování za riskantní. V této fázi, které se obvykle účastní několik tisíc až desítek tisíc pokusných jedinců, je podle ředitele Ústavu Paula Ehrlicha možné zjistit mj. to, zda nemá vakcína nějaké méně časté nežádoucí účinky. V Německu je ze zákona možné schválit očkovací látku pro distribuci právě až po skončení poslední fáze.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v reakci na zprávu z Moskvy sdělila, že je v úzkém kontaktu s ruskými zdravotnickými úřady, a poukázala na potřebu respektovat nutnost potvrzení vakcíny touto organizací. »Potvrzení jakékoli vakcíny zahrnuje přísné přezkoumání a posouzení všech požadovaných údajů ohledně bezpečnosti a účinnosti,« zdůraznil podle agentury Reuters mluvčí WHO Tarik Jašarevič.

Úřad Roszdravnadzor, do jehož kompetence tyto záležitosti v Rusku spadají, sdělil, že poregistrační kontrolní opatření týkající se účinnosti a bezpečnosti budou zahrnovat i klinické testy s účastí 2000 lidí. Při dosavadním klinickém výzkumu na dvou základnách nebyly podle úřadu zaznamenány žádné vážné nežádoucí účinky. Vakcína vytváří jak protilátku, tak buněčnou imunitu vůči koronaviru SARS-CoV-2, původci choroby COVID-19.

Muraško uvedl, že klinické testy se uskutečnily v červnu a červenci. Vakcína je založená »na již známé platformě, z níž vychází řada jiných očkovacích látek, které jsou schopny zajistit imunitu až po dobu dvou let«, dodal ministr.

500 milionů dávek ročně

Šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev podle agentury TASS řekl, že Rusko už obdrželo žádosti na dodávky miliardy dávek nové vakcíny z dvaceti zemí. Tvrdil rovněž, že společně se zahraničními partnery lze už nyní vyrábět v pěti státech více než 500 milionů dávek vakcíny ročně.

Důvěru v ruský Sputnik V podle Reuters vyjádřil filipínský prezident Rodrigo Duterte. Řekl, že Moskva Manile nabídla dodávku léku, jež by měla být zdarma, nebo možnost podílet se na výrobě. Prezident přitom věří preparátu natolik, že je ochoten vyzkoušet ho na sobě.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Aktuálně je ve světě hlášeno na různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu, nebo vakcína vyvíjená německou biotechnologickou firmou BioNTech a americkou farmaceutickou společností Pfizer.

WHO v červenci uvedla, že považuje za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu schopnou zastavit koronavirem SARS-CoV-2 způsobenou pandemii látku AZD1222. Tato experimentální vakcína společnosti AstraZeneca je bezpečná a v první fázi klinických testů na zdravých dobrovolnících vyvolává imunitní reakci.

Čtvrtina nemocných v USA

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem už v globálním měřítku překonal 20 milionů, z toho čtvrtina připadá na USA. Uvádí to agentura Reuters i americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), jejichž pracovníci shromažďují oficiální údaje z celého světa. S nemocí COVID-19, kterou virus způsobuje, je aktuálně v součtu všech národních statistik spojováno na 733 000 úmrtí.

Známí nakažení v posledních týdnech přibývají tempem zhruba 250 000 za den, tedy nejrychleji od vypuknutí pandemie. Hranici deseti milionů podle Reuters globální bilance přesáhla 28. června.

Denní počty hlášených obětí i při rekordních statistikách nákaz zůstávají nižší než v dubnu, kdy vrcholily epidemie v západní Evropě či v americkém státě New York. Tehdy se průměrný denní přírůstek světového součtu přes dva týdny držel nad 6000 úmrtími, zatímco v posledních dnech byl těsně pod touto hranicí.

Zemí s nejvyššími počty nově odhalených infekcí se v posledních dnech stala Indie, která čtyřikrát za sebou ohlásila více než 60 000 nových případů. Desetitisíce nakažených hlásí každý den také ve Spojených státech a v Brazílii, přičemž tyto dvě země a Indie dohromady evidují přes deset milionů případů. Skutečný počet lidí, kteří se tam nakazili koronavirem, je přitom pravděpodobně výrazně vyšší, neboť u velké části infikovaných se nákaza projevuje nanejvýš mírnými symptomy.

Nákazy ve světě rychle přibývají i v důsledku nepříznivého vývoje v Evropě, kde se řada zemí po uvolnění karanténních opatření potýká s rozmachem epidemie. Státy Evropské unie podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dohromady denně oznamují 10 000 až 15 000 nových případů.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus při pondělním brífinku uvedl, že pandemii lze dostat pod kontrolu, ale jedině tehdy, budou-li vlády přijímat opatření na zmírnění přenosu SARS-CoV-2 uvnitř populací. »Můj vzkaz je naprosto jednoznačný: potlačovat, potlačovat, potlačovat virus,« citoval jej zpravodajský web BBC.

Rouška za 1,5 milionu USD

Izraelský klenotník vytváří zřejmě nejdražší koronavirovou roušku na světě. Módní doplněk vznikající na přání čínského obchodníka ze Šanghaje přijde majitele na 1,5 milionu dolarů (33 milionů Kč), informovala agentura DPA.

Šperk z 18karátového zlata bude osazen asi 3600 diamanty, řekla DPA spolupracovnice izraelského podniku Ivel Scharon Carová. Na jeho výrobě by se podle plánu mělo podílet 25 šperkařů a odborníků na práci s diamanty. »Zákazník měl tři přání: Rouška měla být nejdražší na světě, vyhotovena musí být do 31. prosince a odpovídat normám,« shrnula Carová. Ochranu proti nákaze koronavirem v ní bude zajišťovat vyměnitelný filtr typu N99, dodala podle ČTK.

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 17 hlasů.

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.