Rozhovor Haló novin s Bohumírem Dufkem, předsedou Asociace samostatných odborů (ASO)

Vrátí se časnější odchod žen do důchodu?

Zrušení superhrubé mzdy a snížení věku odchodu žen do důchodu kvůli počtu dětí se probíralo na nedávném 9. sjezdu Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR). Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že vláda zrušit superhrubou mzdu zrušit chce, ale zároveň upozorňuje, že jejím zrušením nastane v příjmech státního rozpočtu každoročně výpadek ve výši 90 miliard korun. Tvrdí, že nejprve se musí vyřešit otázka, jak tento výpadek nahradit. Jaký je postoj ASO k této otázce?

Nejprve musím vysvětlit, že superhrubou mzdu v roce 2008 zavedla tehdejší pravicová vláda ODS pod vedením premiéra Mirka Topolánka. Představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Z této částky se pak odečítá patnáctiprocentní daň. Jenže, ve skutečnosti zdanění zaměstnanců je ve výši 20,1 procenta. Proto odbory se zrušením superhrubé mzdy souhlasí, zvláště když by se daň snížila na 15 %, jak navrhuje premiér Andrej Babiš. Lidem by mělo v jejich peněženkách zůstat více peněz než dosud.

Pokud jde o otázku, že by jejím zrušením došlo k výrazným výpadkům v příjmech státního rozpočtu, je logické, že se tento výpadek musí nahradit. Podle našeho názoru nahradit výpadek příjmů státního rozpočtu je možné například zavedením daně z obratu nebo daně z finančních transakcí. Případně i zavedením zvláštní daně, která by měla obdobný charakter, jako je například daň ze solárních elektráren, kterou dostali solární baroni dodatečně, aby se snížily jejich neúměrné zisky, zvláště když tzv. obnovitelné zdroje nemohou kvůli přírodním podmínkám být tou rozhodující složkou energetických zdrojů u nás. Ještě bych dodal, že kvůli zvýšení objemu peněz v peněženkách našich občanů dojde k tomu, že lidé začnou více utrácet při nákupech, což zpětně povede ke zvýšení výroby určitých produktů. Mimochodem, projeví se to i v tom, že se snadněji odstraní následky koronavirové pandemie ve službách.

Pokud jde o zrušení solidární daně ve výši sedmi procent, kterou platí lidé s vysokými příjmy, minimálně ti, kteří mají víc než je čtyřnásobek průměrné mzdy, tak samozřejmě odbory jsou toho názoru, že tato daň by měla zůstat, třeba i pod jiným názvem, ale měla by být stanovena podle výše mezd, a to stanovením mzdových pásem.

Mohl byste vysvětlit podstatu návrhu Asociace samostatných odborů na možnost snížení věku odchodu žen do důchodu?

Přirozeně že v popředí našeho zájmu jsou sociální otázky, k nimž patří i problematika důchodového systému u nás. Protože práce žen v zemědělství je pro ně v řadě konkrétních případů vysoce náročná, zamýšleli jsme se nad tím, jak tuto situaci řešit. Zde mohu říci, že v minulosti ženy odcházely do důchodu o pár let dříve a bylo to i odvislé od počtu dětí, které se jim narodily a které vychovaly. Myslíme si, že systém, který byl u nás před časem na základě »doporučení« z Bruselu zaveden, kdy se postupně srovnává věk odchodu mužů a žen do důchodu, není vůči ženám, které se starají o výchovu našeho nového potomstva, úplně spravedlivý.

Proto také jako odbory navrhujeme, aby se ženám umožnil dřívější odchod do důchodu, a to opět podle počtu odchovaných dětí. Například při jednom vychovaném dítěti jeden rok. Současně, aby jim byl vyměřený důchod zvýšen o částku 1500 Kč jako vyrovnání za snížení výdělků. Obě kritéria by byla omezena počtem čtyř vychovaných dětí.

Podle našeho názoru bývalé vlády, které přistoupily na »doporučení« z Bruselu a rozhodly o postupném srovnání věku odchodu mužů a žen do důchodu, tímto krokem ženy ve skutečnosti značně poškodily. Vždyť řada z nich těžce pracovala po celý život a přitom se tyto ženy staraly o výchovu svých dětí, takže tímto způsobem de facto podporovaly rozvoj celé společnosti. Navíc byly finančně poškozené, když byly na mateřské. Proto by si i kvůli této skutečnosti zasloužily ocenění své práce ve formě vyššího přídavku peněz.

Jsme toho názoru, že důchodový účet v České republice tuto změnu unese. Komise pro spravedlivé důchody, která připravuje důchodovou reformu, by se tímto problémem měla zabývat a jít touto cestou, to je vyřešit otázku dřívějšího odchodu do důchodu pro ženy, a to podle počtu vychovaných dětí.

Ještě bych k tomu dodal, že každá důchodová reforma, která byla u nás v minulosti zavedena, ve své podstatě vedla k faktickému snížení úrovně důchodů. Jde totiž o to, že za uplynulé roky důchody nezohledňovaly růst inflace a také i růst životních nákladů. Přitom důchodci, kteří po celý život poctivě pracovali, naší společnosti věnovali svoje síly a mnohdy i zdraví. Takže postupné zvyšování důchodů v návaznosti na růst inflace bude pro naše důchodce tím nejlepším zhodnocením jejich práce a zvýšení životní úrovně.

Pokud jde o argumenty některých ekonomů či politiků, že současný systém průběžného financování důchodů je do budoucna neudržitelný, musím konstatovat, že ještě nějakou dobu může být tento systém plně funkční. Myslím, že bychom o důchodové reformě měli přemýšlet všichni, a to napříč politickým spektrem. Podle mého názoru máme na to čas do roku 2030. Měli bychom se poté na její podobě shodnout, protože není únosné, aby se po každých parlamentních volbách měnila některá ustanovení důchodové reformy zásadního charakteru, což by se negativně projevilo v životě spoluobčanů nejen v době jejich plného pracovního nasazení, ale ve svých důsledcích i během jejich důchodu.

Miroslav SVOBODA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.8, celkem 165 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-08-13 19:51
Věk odchodu do důchodu by se měl vrátit na socialistickou úroveň.
Vzhledem k růstu produktivity výroby je to jediné logické řešení.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.