Rozhovor Haló novin s Romanem Blaškem (KSČ), kandidátem do Senátu ve volebním obvodě č. 21 – Praha 5

Praha pro život, ne pro developery

Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu a zrovna v Praze?

Má to několik rovin. Zaprvé mě k tomu vyzval OV KSČM Prahy 5, přesněji jeho tehdejší předseda Michal Drobílek, se kterým naše strana (KSČ) spolupracuje dlouhá léta a má s ním vynikající vztahy ještě z doby, než jsme naši stranu znovu obnovili. Byl jsem také kandidátem loňských voleb do Evropského parlamentu a tam už si mě Drobílek vyhlížel. Tehdejší předseda Drobílek samozřejmě ví o rozdílných věcech a přístupech mezi našimi stranami, ale od prvopočátku je mu jasné, že komunistické hnutí je jen jedno a je nutno v těchto stranách udržovat vazby pro budoucí spolupráci. A taky od této linie nikdy neuhnul a za to mu patří obrovský dík.

Další rovina je v současnosti právě ta nutnost spojování sil komunistického hnutí a levice. Zvláště pak v dnešní opravdu napjaté době. Ty změny, které nastávají, jsou tak velké a na všech úrovních, že si osobně myslím, že zažíváme dobu, která je dynamičtější než doba rozkladu socialistického tábora. To, co se dříve událo za deset let, dnes proběhne za půl roku. Na to musí komunistické hnutí reagovat, jinak nás tento vykořisťovatelský systém na čas udusí, a budeme se z toho dlouho vzpamatovávat.

Jak to myslíte? Nemáte na mysli zánik komunistického hnutí?

Ne, k tomu přece nemůže dojít, protože dokud zde bude třídní nerovnost, zcela jasně a zákonitě tu bude komunistické hnutí. V tomto se povrchní závěry většiny současných neoliberálních sil mýlí, a zůstává to pro ně jen zbožným přáním. Komunisté přece vzešli z těch nejnižších a nejvykořisťovanějších vrstev. Komunisté vždy budou bojovat za spravedlivou společenskou a třídní rovnost, což je jeden z jejich hlavních cílů, a také budou vždy proti válkám a fašismu.

Chci ale hlavně říct, že v této dynamické době komunisté musí být mnohem aktivnější než doteď a nesmí podléhat v žádném případě pocitům a myšlenkám, že tam, kde neuspějeme a nemáme sílu, tak nemá cenu kandidovat a mrhat energií a zdroji.

Naopak, jestliže nepřejdeme do ofenzivní a rozumné politické práce a aktivity, budeme ztrácet pozice. A tady v Praze, hlavním městě České republiky a bývalého Československa, si to nesmíme vůbec dovolit. Musíme na všech úrovních, i na těch nejnižších, obhajovat pozice, ale také spojovat síly, dát vědět, že jsme tu a nikdo nás nesmí obejít, ignorovat, protože máme co říct, a hlavně jsme schopni problémy nejnižší sociální vrstvy řešit komplexně. Náš nepřítel sjednocuje společnost, mimo jiné také na nenávisti ke komunistům, a akceleruje tak ještě více antikomunismus, jak sami vidíme. A tomuto musíme čelit a vyvíjet ještě větší politickou aktivitu, včetně kandidování v každých volbách, nejen do Senátu, a nejen tam, kde je šance uspět, ale všude, kde máme příležitost, především v hlavním městě Praze.

Je v tom ještě nějaká jiná rovina, proč kandidovat tam, kde jsou mizivé šance na úspěch?

Ano, i tam, kde neuspějeme, tak musí být o komunistech slyšet, případně je vidět. Například lístky voličům dají znamení, že tu jsme a jsme stále aktivní, něco jako volební reklama, byť je minimální.

Následuje mediální otevření našich témat a programu. Zde je nutno říci naše priority, říci, že jsme antisystémová strana a neustále zdůrazňovat, že jednoznačně hájíme zájmy českého národa a obyčejných lidí. Nakonec, příští rok si budeme připomínat sté výročí založení Komunistické strany Československa.

Je zde také rovina zkoušky, například kde máme ještě rezervy, co jsme schopni ovlivnit, ukáže se také, kdo je schopný a kdo to dělá srdcem. Takový průzkum bojem – a to posiluje. Ono totiž, občas si to někdo neuvědomuje, ale v dnešní době nést svou kůži na trh pod praporem komunistické strany, na to je potřeba notné dávky odvahy. Protože se čím dál více setkávám s konkrétními případy, kdy jakmile se zaměstnavatel dozví, že zaměstnanec se angažuje v politice a ještě je komunista, má tendence pracovníka vyhodit. Samo sebou z jiného důvodu, například pro nadbytečnost, řádné neplnění pracovních povinností. Tady se osvědčily opravdu hodně odbory. Dokonce jsou případy vypovězení z bytu.

Nekandidujete za KSČM poprvé, jaké podmínky vám KSČM vytváří ve volbách?

Musím říct, že kandiduji za volební obvod č. 21 na Praze 5 Smíchov a mám k dispozici skvělý a velmi kvalitní mladý tým, který prokazuje nejen své odborné znalosti, ale i schopnost z minima vymáčknout maximum. Je v tom pozitivum ve smyslu mladé síly a energie. Schopnosti reagovat, a to jak na sociálních sítích a ve virtuálním moderním světě, tak v reálných akcích, kde prokazují své všestranné schopnosti. Místopředseda KV KSČM v Praze Luboš Petříček mi vytváří podmínky přesně takové, jaké potřebuji. Předsedkyně Komise mládeže Petra Prokšanová, jež je také součástí mého volebního týmu, zase zúročuje své vysoké odborné manažerské znalosti a podobně. Dále jsem v kontaktu s kandidátem do Senátu Pavlem Fraňkem, který kandiduje na Praze 9 a se kterým skvěle koordinujeme společnou kampaň. Předsedkyni KV KSČM Praha Martě Semelové se v současnosti podařilo sestavit mladý energický tým a tímto jí také děkuji za skvělé podmínky pro volební kampaň. Je to týmová práce a všichni to tak bereme a děláme to pro věc. Myslím, že to bude mít patřičnou odezvu.

Jak tedy bude probíhat vaše kampaň? S jakým programem jdete do voleb?

Do voleb zbývá už jen málo času, tedy už jen pár týdnů, takže v podstatě se přechází do ostré volební kampaně. Budeme v ulicích a na sídlištích rozdávat propagační materiály, budou nějaké besedy a také vydáme malou publikaci o vlasovcích. Na podzim jsem si rekognoskoval tento volební obvod. Je to nejen Smíchov a Praha 5, ale také sídliště Stodůlky, část sídliště na Barrandově a také obec Řeporyje. Přitom jsem zjistil, že tuto část trápí neřízení developeři prahnoucí jen po zisku z předražené bytové zástavby. Tito developeři by chtěli stavět nejlépe na zelené louce, a už se nemají k tomu, aby stavěli k bytovým komplexům občanskou vybavenost, jako jsou školky, školy, polikliniky, parkoviště, infrastruktura, obchodní vybavenost – to nechávají na městských úřadech a částech. Je to totiž podstatně méně zisková sféra náročná na plochu. Například v Rakousku, v hlavním městě Vídni, musí každý developer až 50 procent nově postavených bytů převést na vídeňský magistrát do bytového fondu. To vůbec není špatný systém. Mimochodem, tohle platí ve Vídni už od poválečných let a Vídeň má nejen obrovský bytový fond, ale také podstatně nižší ceny nájmu. A když to jde ve Vídni, proč tyto otázky neotevírat tady v Praze? Druhé hlavní téma, na tohle navazující – a s milým překvapením jsem zjistil, že tohle lidi skutečně zajímá – je ekologie. Lidem skutečně záleží na tom, v jak zdravém prostředí žijí a že potřebují v blízkosti svého domova zeleň, zelené parkové plochy a vůbec přírodu. Také jim není jedno, jaké množství odpadu se vyprodukuje, a to se projevuje v kvalitním třídění odpadu především na sídlištích. Ovšem, ne každý je však schopen a ochoten jít a angažovat se politicky, aby tuto současnou ekologickou nutnost hájil, rozvíjel a pracoval pro ni. Chci, respektive chceme, aby byla Praha pro život a ne pro developery a jejich zisky. Získat co nejvíce musí ti, co zde mají svůj trvalý domov.

Máte na svých webových stránkách blaskosenator.cz také boj proti přepisování historie, jak tady chcete uspět?

Tak především Češi se teď musí shodnout na tom, že nastal čas, kdy je skutečně nutná obhajoba historie, která souvisí s naším národním uvědoměním a vůbec vlastní existencí budoucnosti českého národa. Už několik let komunisté upozorňují na jev fašizace společnosti nejen v naší zemi, ale i v Evropě a ve světě. A paralelně upozorňujeme na to, že západní liberálové a neoliberálové už například otevřeně diskutovali v Evropském parlamentu v roce 2018 o tom, že je nutné investovat daleko větší peníze do »likvidace levice a komunistů«, protože právě oni budou překážkou přepisování historie a výstavby nové multikulturní Evropy a tím i likvidace národních identit jednotlivých Evropských států, zejména ve východním bloku. A s tím souvisí naše obrana kulturních a jazykových hodnot, historické pravdy, ale také obrana a ochrana naší uzemní celistvosti.

Je velikou pravdou, že vlastenectví je právě to, co musí český národ spojit, ale nesmíme si jej »zavšivit« lidmi a subjekty neoliberálního nacionalismu, který je nám záměrně podsouván. Prostě musíme být v tomto obezřetní.

Zmiňoval jste, že ve vašem obvodu je obec Řeporyje a v této obci je pamětní deska vlasovcům, kteří »pomáhali« osvobodit Prahu. Můžete se k tomuto vyjádřit?

Víte, mám zkušenost z podzimu roku 2014, kdy jsem byl více jak dva měsíce na Ukrajině v Dněpropetrovské oblasti a s přepisováním historie se setkal. Tam jsem se setkal právě s procesy, které se dnes uplatňují u nás, dokonce jsem byl se středoškoláky, kteří neznali Hitlera, a Goebbelse a Himmlera už vůbec. Zato věděli, že Rusko je agresor. Pak je složité této mládeži vysvětlovat historickou pravdu. Na Ukrajině také postavili několik soch Stepanu Banderovi, představiteli OUN a UPA, o kterém se prokazatelně ví, že je odpovědný za přibližně 100 tisíc zavražděných Ukrajinců, Poláků, ale i Čechů. A k těmto sochám chodí uctívat památku určitá část nových mladých generací, kterým je namlouváno, že Stepan Bandera je opravdový vlastenec. Mladí lidé, kteří se ještě hledají, jsou nezkušení, zmanipulovaní ve školách a táborech (zaplacených neziskovými organizacemi a oligarchy), podléhají nacionalismu a ani netuší, že uvnitř jádra těchto pseudovlasteneckých hnutí a organizací je skupina skutečných militantních neofašistů, kteří v případě potřeby převezmou iniciativu a projeví svůj skutečný fašistický přístup. Napadají ty, co s nimi nesouhlasí, a když jsou u moci jako na Ukrajině a jsou krytí tajnými službami, často i vraždí ve jménu »vlastenectví«. Tady je vidět, jak citlivá a také složitá otázka to je.

A jaká je souvislost s námi?

Souvislost s námi v České republice? Řeknu to opravdu zjednodušeně. I když to vypadá jako spontánní záležitost, je to opět řízený, sofistikovaný koncepční proces přepsat historickou pravdu a hlavního vítěze – osvoboditele od fašismu druhé světové války, tedy Rudou armádu bývalého Sovětského svazu – přeformátovat na okupanty a vyblokovat ji jako vítěze. Novým generacím masové sdělovací prostředky, které jsou v rukou neoliberalismu, namluví, že hlavním vítězem byl Západ. Také odstranění sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva s tím, že je to kontroverzní postava v našich dějinách, je lež, která souvisí se snahou zásadním způsobem narušit vzájemné přátelské vztahy České republiky a Ruské federace. Navíc v tom hraje roli geopolitika. Tedy to, že současné Rusko si nejen nenechá diktovat a odmítá být vazalem západních mocností a zcela evidentně postupně sbírá statní suverenitu a míchá kartami na mezinárodním geopolitickém prostoru a svůj prostor si kategoricky hlídá. To nakonec ještě uvidíme v barevné revoluci v Bělorusku, protože Bělorusko Ruská federace prostě nepustí. A aby toho nebylo málo, RF tvoří svou vlastní geopolitiku, a ještě diplomatickou cestou, a ne válečnou. Jaroslav Bašta velmi správně říká, že Československo, které bylo na straně vítězů, se politikou současného ministra zahraničních věcí Petříčka za pomoci Hřiba, Koláře a těch komiků Novotného a Železného dostává na stranu těch, co naopak válku vyvolali.

Moje role v této kandidatuře do Senátu je vyzvat všechny voliče v tomto obvodu, aby šli volit, otevřít tato témata, diskutovat s nimi o těchto závažných věcech a hájit jejich potřeby a regionální zájmy, v návaznosti na souvislosti mezinárodní.

Jak se v současnosti díváte na horní komoru Parlamentu České republiky a jeho působení?

Senát jsem nedávno navštívil, když přijel do České republiky právě údajný filmový režisér Sencov, a tady jsem na vlastní oči viděl, jaká je snaha démonizovat vše ruské, manipulovat s veřejným míněním ve smyslu, že RF je hlavní agresor nejen ve střední a východní Evropě. Přímo v Senátu se manipulovalo s fakty. Bylo to příšerné divadlo, také proto, že se toho účastnila i vládní poradkyně pro ruské menšiny Eugenie Číhalová, která se hrdě hlásí k »válečnému zločinci« uctíváním památky Helmutha von Pannwitze, nacistického generála. Senát svým obsazením je krajně pravicový a z této pozice nenápadně likviduje českou státní a národní suverenitu.

Zbyšek KUPSKÝ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 21 hlasů.

Zbyšek KUPSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-08-19 15:15
Se vlamujete do otevřených dveří. Nikdo netvrdil, že Marx a Engels
pocházeli z "nejnižších" vrstev. Naopak, tyto vrstvy bývaly
zaostalé a zastávaly se "svého pána", jako třeba povstalci
ve Vendée. Proto komunisti usilují o vzdělanost.
manitius
2020-08-17 11:22
Soudruh Blaško by si měl zopakovat dějiny svého hnutí, když chce
poučovat naši mládež o správných dějinách. Komunisté vůbec
nevzešli z těch nejnižších a nejvykořisťovanějších vrstev. Marx
byl buržoazní povaleč, který se nebyl schopen starat o rodinu, a Engels
byl obyčejný velkokapitalista, který vykořisťoval dělníky ve své
textilce. Zbytek textu je bohapusté žvanění o přepisování historie,
v níž byli komunisté vždy mimořádní odborníci.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.