Rozhovor Haló novin s Jiřím Valentou, lídrem krajské kandidátky KSČM v Plzeňském kraji

Hejtman má řešit silnice, ne tibetské prapory

Jak byste zhodnotil vládu koalice ve vašem kraji v uplynulém období?

Koalici bych si dovolil zhodnotit jako bezideovou, nesystémovou a politikařící partu lidí, kteří svoji exekutivní moc realizovali často zcela bez ohledu na názory opozice. Koaliční spolupráci v Plzeňském kraji podepsaly druhá z voleb ČSSD, třetí ODS, Starostové a Patrioti a Koalice pro Plzeňský kraj. V opozici skončilo vítězné hnutí ANO, KSČM, SPD, SPO a TOP 09.

Politické poměry jsou zde však již po delší dobu velice zajímavé. Vítězné hnutí ANO obešli zákulisní dohodou zejména dlouhodobě již prorostlí kamarádi z ČSSD a ODS, kteří byli a jsou poslední tři volební období koaličními partnery v zastupitelstvu krajského města Plzně. A protože statutární město je po jejich společném působení již prakticky bez významnějšího a cennějšího vlastního majetku, panuje rozšířená obava, aby se podobný efekt neprojevil také na úrovni regionu.

Zvláštní kapitolou plzeňské krajské politiky je hejtman Josef Bernard. Co jste říkal na jeho odchod z ČSSD a kandidaturu za STAN? A jaký je to podle vás vůbec politik? Má výsledky?

Nešťastné hejtmanské expozé Josefa Bernarda politické situaci na krajském úřadě nasadilo korunu. Bernard se svého času, jako velký oblíbenec politiků ODS a pravicového křídla v ČSSD, skutečně do strany socialistů velice umně a nepozorovaně vetřel. Ucítil zde větší šanci. A politický nos měl, alespoň v tomto ohledu, určitě dobrý.

Specificky vytříbený osobnostní potenciál osvědčil i nedávno, kdy pro změnu vodu nabírající »oranžový koráb« opustil a rychlostí blesku posílil volební řady STAN. A to dokonce rovnou na pozici volebního lídra. A protože se tímto jednáním současně znelíbil nejen mnohým svým stranickým kolegům, ale i dlouhodobě dominujícím, pravicovým kmotrům, jeho potupné odvolání z postu hejtmana již na sebe nenechalo dlouho čekat. Kraj tak bude až do konce volebního období bez personálního obsazení této funkce. Dle mého názoru Josef Bernard, který byl v průběhu volebního období mj. vyšetřován celní správou i jihočeskou kriminální službou kvůli bývalému angažmá na postu generálního ředitele Škody Transportation, vedení kraje prakticky vůbec nezvládl. A to zejména komunikačně. Tento fakt nelibě nesli i mnozí jeho koaliční partneři. Celá situace vygradovala jejich fatálním sporem na počátku koronavirové krize. Co mu vyčítám snad ještě víc je ale fakt, že znovu zanesl do regionální sféry ideologickou předpojatost a renovoval politické soupeření, které zde, za vedení sociálních demokratů s komunisty, nebývalo zvykem. Sumárním výsledkem působení pana Bernarda je tedy zesílení intenzity politických antipatií mezi subjekty na zastupitelstvu, odklon od skutečné levicové politiky jeho bývalé partaje, praktický rozpad kooperace, efektivity a funkčnosti koalice a rady. A tak na samotný závěr jeho působení, místo ocenění »vůdčích a organizačních schopností«, zaslouženě obdržel pomyslný direkt ve formě ostudného vyhazovu z hejtmanského křesla.

Komunisté už se na vedení Plzeňského kraje jednou podíleli. Uspěli? Jak hodnotíte tuto etapu?

Ve čtvrtém volebním období, mezi lety 2012–2016, se KSČM skutečně spolupodílela s ČSSD na přímém řízení a správě kraje. Naši kandidáti získali, ve volbách tomu předcházejících, významnou důvěru téměř 21 procent voličů a následně jsme tak obsadili posty první náměstkyně hejtmana pro správu majetku a člena rady pro zemědělství a životní prostředí. Tuto čtyřletou etapu lze zpětně považovat v celé novodobé historii existence krajů v ČR za jednu z těch nejúspěšnějších. Region jsme udrželi nezadlužený a hospodařili jsme s meziročně vyrovnaným rozpočtem. Koncem roku 2012 byl dostavěn monoblok nemocnice v Klatovech, což se podařilo i přes velký odpor a obstrukce pravicových stran. Realizace této navýsost potřebné stavby v hodnotě jedné a půl miliardy korun je v kraji doposud největší krajskou investicí v polistopadové historii. Klatovská nemocnice nyní patří k nejmodernějším v zemi.

Naši zastupitelé se při svých pracovních jednáních s opozicí dokázali vždy plně oprostit od osobního kádrování a osočování, vyhýbali se politikaření a už vůbec by je nenapadlo, aby například nechali přidělit mnohamilionovou dotaci spřízněné osobě, nebo dokonce někomu z nich, a to na soukromé podnikání. Nikdy by si také nedovolili nakoupit před vánočními svátky služební luxusní telefony v souhrnné ceně přes milion korun pro vybrané vedoucí pracovníky kraje. I takovéto věci se zde bohužel v jiných volebních obdobích děly a dějí!

Jaký je podle vás hlavní problém Plzeňského kraje? A jak ho řešit?

Problémů se vždy a všude najde nespočet! Ale kdybych měl vybrat ten jeden, subjektivně nejvýznamnější, musel bych zmínit zajištění bezpečnosti občanů. A to rozhodně není jednoduchým a snadným způsobem splnitelná věc! Dosažení požadovaného stupně bezpečnosti před všemi atakujícími druhy nebezpečí, například kriminality, ochrana před vlivem četných sociálně patologických jevů nebo minimalizace působení zdravotních rizik, vyžaduje těsnou a efektivní spolupráci napříč jednotlivými úrovněmi politického řízení a také s příslušnými složkami a orgány státu. Kraje hrají, v tomto ohledu, nezastupitelnou, zejména potom podpůrnou, koordinační, informační a komunikační roli. Aktuálně také bylo možno v našem regionu nedávno vysledovat významná ohniska koronavirové nákazy, a to například na Domažlicku nebo Klatovsku. I Před tímto druhem nebezpečí je nutno obyvatele Plzeňského kraje do budoucna, ještě mnohem víc než doposud, chránit. Podceňovat nemůžeme ale ani jiná bezpečnostní rizika. Ta, která mohou v nejbližší době, a to nejen již pouze teoreticky, vyplynout například z dopadů nelegální migrace. Zejména proto, že náš kraj sousedí se Spolkovou republikou Německo, která tvoří cílovou stanici mnoha desítek tisíc ekonomických běženců. A transfer k západním sousedům vede zejména naším Plzeňskem. Prostě bezpečí, jako obecná a základní potřeba lidí, přímo ovlivňuje kvalitu jejich současného a budoucího života!

Co jsou další priority krajského volebního programu KSČM?

Další významnou prioritou je pro nás oblast krajského zdravotnictví. Máme v úmyslu stále bránit některým pravicovým kmotrům, kteří – za přispění jimi řízených politiků – usilují o privatizaci zdravotnických zařízení zřizovaných Plzeňským krajem. Nepřejeme si ani jakékoliv fúzování těchto zařízení. Zdravotní péče nesmí být rušena či její dosavadní šíře omezována. Naopak, jedním z programových cílů je přilákat do »našich« nemocnic kvalifikovaný lékařský i zdravotnický personál, nebo rozšířit tam stomatologickou a pohotovostní péči. K prioritám našeho volebního programu patří i podpora a další posilování sociálních jistot občanů. Chtěli bychom se takto pokusit o řešení otázky bezdomovectví, podpoříme dobudování komunitních domů pro seniory, domů s pečovatelskou službou či dalších nutných zařízení pro důstojné dožití člověka. V kraji je potřeba doplnit i chybějící části spektra terénních sociálních služeb.

Patříte k těm lídrům krajských kandidátek KSČM, kteří mají zkušenost i z Poslanecké sněmovny. Co vám tato zkušenost dala? Co jste se ve Sněmovně naučil?

Jak jsem již částečně nastínil, tak personální provázanost mezi krajskou a celostátní úrovní politiky je velice žádoucí, ostatně poslanec je vždy volen za příslušný region a v jeho zájmu! Prosím pěkně, ale nemám v tomto ohledu na mysli kumulaci tzv. uvolněných funkcí, tedy poslance či senátora s jakýmkoliv zastávaným postem v radě kraje nebo dokonce pozicí hejtmana. A je lhostejno, zda tzv. uvolněným pro výkon funkce, či nikoliv! Proti této zažité praxi jsem ve Sněmovně zásadně vystupoval a byl jsem dokonce spolupředkladatelem novely zákona, která takovýmto kumulantům snížila příjem za druhou či dokonce další uvolněnou funkcí na 40 procent. Nejen z mé osobní zkušenosti, ale především z logiky věci se nedá souběh takto časově exponovaných funkcí úspěšně realizovat!

Být však řadovým krajským zastupitelem a mít tak přímou vazbu na panující problémy, tzv. být v obraze a pomáhat tyto problémy řešit nejen na jednání zastupitelstva, ale současně i ve Sněmovně, je velice efektivní. Od dalších povinností zákonodárce mne to prakticky neodvede. A to i z důvodu, že jednání zastupitelů probíhají jednou za tři měsíce, a to vždy v pondělí, kdy by členové dolní komory parlamentu měli pracovat ve svém regionu. Zastupitelem Plzeňského kraje jsem již také byl, a to v době, kde se KSČM na správě regionu přímo podílela společně s ČSSD. Zkušenosti s tímto druhem zastupitelské práce tedy mám, a i ve Sněmovně se je také snažím naplno využívat!

Rozdíl mezi poslaneckou a zastupitelskou prací na krajské úrovni spatřuji zejména v intenzitě ideologizace práce. Zatímco ve Sněmovně se zcela legitimně vedou líté boje za směr politické orientace země, na kraji by se tak dít nemělo. Fakt, že v plzeňském regionu to někteří stále ještě nepochopili, včetně již zmiňovaného bývalého hejtmana Bernarda či například primátora Plzně Baxy, je jen ku škodě zdejších občanů. Tady je skutečně třeba spíše opravovat silnice, posilovat zdravotnictví, školství či sociální služby, řešit další aktuální problémy obyvatel, a nikoliv místo toho vyvěšovat tibetské prapory a suplovat tak zahraniční politiku státu nebo planě exhibovat na ryze politicky koncipovaných akcích!

Jak vnímáte současnou celostátní politiku? Jak hodnotíte výkon vlády? Kdo z vládních politiků podle vás umí a kdo selhal?

Situace na celostátní politické scéně není nikterak ideální. Považuji skoro za zázrak, že vládní koalice ještě vůbec funguje! Je jasné, že hospodářské problémy související s pandemií koronaviru nejsou jednoduše k okamžitému řešení, jak hystericky volá pravicová opozice a Piráti, ovšem Babišův předvolební populismus a sociálnědemokratická rozhádanost ničemu a nikomu také nepomohou! Nebýt stabilizující role KSČM, která ve Sněmovně dotlačila koaliční vládu k mnoha prosociálním krokům a opatřením a která často také musí suplovat hlasy chybějících koaličních poslanců, byla by aktuální situace v naší zemi ještě mnohem horší. Pravicové strany, společně s Piráty, cítí svoji šanci a stávají se stále hysteričtějšími a cyničtějšími a snaží se, aby se toho co nejméně ve Sněmovně pro občany prosadilo. Populistická SPD, byť jí lze přiznat k dobru některé vlastenecké kroky, působí často dezorientovaně a silně nerealisticky.

Současně v naší zemi probíhá silná antikomunistická kampaň, a dokonce se začíná »pouličně« útočit i na samotné základy parlamentní demokracie a dosažené výsledky svobodných voleb. Toto vše dohromady vypovídá o tom, že situace v nejvyšších patrech tuzemské politiky není jednoduše řešitelná. Kdybych měl někoho vyzdvihnout jmenovitě, tak musím ocenit profesionální, erudovaný a apolitický přístup ministra průmyslu a obchodu a dopravy Havlíčka a ministryně financí Schillerové, byť často s jejich kroky nesouhlasím. Oceňuji i dohadovací prokoaliční potenciál ministra vnitra Hamáčka, o kterém si myslím, že sociální demokracii vládním angažmá v podstatě na chvíli ještě zachránil. Otázkou zůstává, na jak dlouho! Ministr zahraničí Petříček je slušný člověk, ale na svoji funkci zjevně nestačí. A s ministrem zdravotnictví Vojtěchem se jeho vládní křeslo třese již dlouhodobě.

A co vás na celostátní politice nejvíce štve, případně, kdo vás štve?

Co mě v politice štve nejvíc? Těžko říct, snad asi arogance a názorová nesnášenlivost některých pravicových poslanců a poslankyň, zvyklých dříve na vládní angažmá, s čímž se jim v opozičních lavicích nyní obtížně žije. Často mne také ve Sněmovně zaráží »všeznalost«, ba až jakási »přechytralost«, a to zejména těch nejméně politicky zkušených, tedy »kluků a holek od Pirátů«, jak by řekl premiér Babiš.

Jan STERN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 71 hlasů.

Jan STERN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


manitius
2020-08-21 14:47
Soudruha znepokojuje antikomunistická kampaň, která pouličně útočí
na základy parlamentní demokracie. On někdo někde dal komunistovi na
ulici přes hubu?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.