K plnění letošního státního rozpočtu

Počátkem července zvýšila Poslanecká sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru letošní schodek rozpočtu na 500 mld. Kč. Jednalo se o snížení objemu předpokládaných příjmů a současně o další zvýšení plánovaných výdajů. Tehdy se objevily, zejména ovšem z řad takzvaných nezávislých ekonomů, i názory, že toto navýšení schodku nemusí být konečné a že tento může reálně dosáhnout i vyšších hodnot.

Jaká je ovšem rozpočtová skutečnost po uplynutí dvou třetin letošního roku? Myslím, že zcela jiná. Rozpočtový schodek na konci srpna dosáhl 230 mld. Kč, přičemž od dubna, respektive od května, dosahuje měsíčních hodnot cca 30 mld. Kč. Z mého pohledu výsledky státního rozpočtu za leden až srpen nejsou špatné, a to při profinancování v zásadě všech hlavních záměrů hospodářské protikoronavirové politiky státu.

Těmito výsledky vývoje letošního státního rozpočtu za leden až srpen - nezapomeňme, že se jedná o výsledky za dvě třetiny celého letošního roku - se musíme podrobně zabývat, protože jsou důležité i pro ocenění stavu prací na státním rozpočtu pro rok 2021. Mám na mysli hlavně jeho základní proporce, a to jak na straně příjmů, tak i na straně výdajů.

V oblasti příjmů vidím jako nejdůležitější aktuální stav zejména u těch objemově nejvýznamnějších položek.

U daně z přidané hodnoty DPH a u spotřebních daní jde nejenom o dosavadní vývoj, ale hlavně o to, co lze očekávat ve zbývajících měsících letošního roku a v roce příštím. U inkasa daně z příjmů právnických osob se příjem rozpočtu v průběhu měsíce srpna výrazně zlepšil. Ovšem je to v důsledku finálního termínu pro zaplacení této daně za rok 2019, který byl letos mimořádně posunut až na 18. srpna. Přesto však to nejsou nijak oslňující výsledky, a bude nutno pečlivě ocenit DPPO v příštím roce. A u daně z příjmů fyzických osob vidím jako hlavní jednak další vývoj zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti a také mezd. Je asi třeba počítat s tím, že růst mezd bude pozvolna ztrácet na síle.

Musíme se rovněž zaměřit na analýzu vývoje celostátně sdílených daní, a to nejenom v letošním roce, ale zejména dopadů pro hospodaření krajů a obcí v roce příštím. Myslím si, že to zde nebude zcela jednoduchá záležitost. Zdůrazňuji, že se jedná především o ocenění toho, co lze očekávat v roce 2021. A vzhledem k tomu, že se ekonomiku daří oživovat, tak asi výběr daní ve zbývajících měsících roku letošního nemusí být zase až tak špatný.

Obdobně budeme muset posoudit i výběr sociálního pojištění, tedy zejména nižší letošní výběry. Zde je nutné vzít v úvahu to, že pojistné je promíjeno programem Antivirus a dále i to, že OSVČ nemuseli platit minimální měsíční zálohu. Musíme si ujasnit rozpočtové dopady do tzv. důchodového účtu, a to jak letos, tak zejména v roce příštím.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění sice není příjmem státního rozpočtu, ale jeho letošní vývoj doposud není až tak dalece nepříznivý. Nicméně ale nelze nevidět, že se jeho výběr pohybuje zhruba jen na úrovni loňské. A opět jde o případné dopady na státní rozpočet pro rok 2021, resp. na veřejné finance jako celek a hlavně na finanční potřeby zdravotnického sektoru.

V oblasti výdajů se zdá, že vláda zbytečně nerozhazuje nad upravenou výdajovou stránku letošního státního rozpočtu, ba spíše naopak. Mám proto obavy z toho, zda se letos podaří skutečně proinvestovat vše, co je v letošním rozpočtu. A mám také určité pochybnosti ohledně neinvestičních transferů. Ale třeba jen »slyším trávu růst«, jak praví klasik. Nejde přitom jenom o rok letošní, ale hlavně o dopady pro rok příští. Osobně již nevidím potřebu nějakého razantnějšího navyšování letošních výdajů. A uvažované mimořádné navýšení důchodů není svým celkovým rozměrem nějak zásadní položkou, jak se často argumentuje ze strany jeho odpůrců.

K celkovému ročnímu schodku letošního státního rozpočtu musím především zmínit, že je nadmíru obtížné jej odhadnout. Bude záležet nejenom na tom, v jaké míře se bude dařit obnova naší ekonomiky i jaký bude další vývoj konjunktury v Evropské unii, tedy obnova ekonomik jejích členských zemí, zejména potom v Německu, ale také na dalším vývoji výdajů z veřejných rozpočtů, a zejména potom ze státního rozpočtu v souvislosti s COVID-19 ve zbývajících čtyřech měsících letošního roku. Já jsem optimista ohledně obnovy ekonomiky, kde je pozitivní vývoj již zřetelný. A s ohledem na to, že u výše zmíněných opatření veřejné pomoci v souvislosti s potřebami překonat koronavirem zapříčiněný prudký ekonomický pokles se zase tak zbytečně nehýří, jsem přesvědčena, že letošního plánovaného salda státního rozpočtu ve výši 500 mld. Kč nemusí být ani zdaleka dosaženo. Můj nadmíru osobní odhad je okolo cca 400 mld. Kč, plus mínus 20-30 mld. Kč. Ovšem velkou neznámou jsou letos peníze z EU, a to i z titulu různých »drobnějších« protikrizových opatření.

Miloslava VOSTRÁ, předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a kandidátka do Senátu ve volebním obvodě č. 30 - Kladno


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 10 hlasů.

Miloslava VOSTRÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.