Konec čs. století

Někdo by mohl říci, že žijeme v převratné době. To jistě platí, protože je mnohé převrácené vzhůru nohama. Sousloví převratná doba, které vnímáme výhradně v pozitivním slova smyslu, získává právě nyní nádech opaku - něčeho negativního, dokonce zpátečnického.

Patrné je to například na tom, jak se veřejné instituce vracejí k monarchii. Městská část Praha 6 pilně chystá odhalení sochy habsburské panovnice Marie Terezie na podzimní termín. Je snad záměrem, nebo jen hloupou shodou náhod, že její socha bude odhalena 20. října, jen pár dnů před výročím založení Československé republiky vzniknuvší na rozvalinách rakousko-uherské monarchie? Filozof Václav Bělohradský k tomu poznamenal, že »se škrtá československé století«. Stavíme pomník Marii Terezii, která řekla, uvedl Bělohradský, že česká koruna je šaškovská čepice.

Jiné veřejné instituce zvažují navrácení sochy maršála Radeckého na původní místo, tedy snad na nástupní ostrůvek tramvají na Malostranském náměstí v Praze. Radecký, rodák ze zámku Třebnice, byl jistě schopným vojenským velitelem, ovšem rakouských sil. Porazil v první italské válce za nezávislost piemontského krále a zajistil reinstalaci rakouské moci v severní Itálii. I Bělohradský se podivil, že právě tomuto muži, jenž sloužil rakouské monarchii do roztrhání těla a násilím potlačil boj Italů za samostatnost, chce někdo znovu vystavit památník. A to uznávám, že z hlediska uměleckého jde o dílo velmi zdařilé. Veřejnost si ho ostatně může prohlédnout v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti.

Přitom v současné době není jednoduché domoci se od veřejných institucí instalací pamětních desek připomínajících bojovníky proti fašismu. Několik let usiluji se spisovatelkou Janou Vrzalovou o to, aby po první gilotinované české ženě za nacistické okupace, obětavé vlastence Ireně Bernáškové, byla pojmenována škola či náměstíčko na »jejím« Spořilově v Praze, kde žila a tvořila ilegální časopis V boj. A to nemluvím o dalších deskách antifašistů, které zmizely či jsou v zapomnění. Psát o sundané historické desce, připomínající vjezd vojsk 1. ukrajinského frontu Rudé armády v čele s Koněvem do Prahy, ze Staroměstské radnice je již evergreen. Primátor Hřib z toho má svůj »pomník«.

Shrnu-li to, pak soudobá moc odstraňuje pomníky lidem, kteří se zasloužili o vítězství nad hitlerovci, tedy se podíleli na záchraně evropských národů včetně toho našeho před totální likvidací (protože kdyby se druhá světová válka vyvinula jinak, následovaly by genocida Slovanů a otroctví). A současně ta samá veřejná moc přimhuřuje oči či sama organizuje instalování novodobých památníků Habsburkům.

V létě stanice ČT3 nabídla divákům filmy a inscenace o českých velikánech, z nichž všichni měli neustálé problémy s rakouskými úřady, a také s militantními představiteli katolické církve, které jim cíleně dělaly ze života peklo. To jsme snad zapomněli, co c. a k. policajti činili Boženě Němcové, Karlu Havlíčku Borovskému, Josefu Kajetánu Tylovi? Ztratili jsme všichni paměť?

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.4, celkem 130 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jarprchal43
2020-09-06 21:09
svaty_vaclav - Busta Františka Josefa do Národního muzea patří,
protože na jeho stavbu přispěl značnou částkou. Kdyby ho nebylo,
chodil by ses koukat na velrybu možná do nějaké dřevěné boudy.
Zrovna tak přispěl na stavbu Národního divadla,
Umělecko-průmyslového muzea a dalších budov. To byl národnostní
útlak v praxi.
jarprchal43
2020-09-06 19:02
Když už paní Hoření cituje Václava Bělohradského, odvolal bych se
na jeho jiný citát: „Československo v sobě obsahovalo Rakousko jako
pozitivní dědictví, na které bylo třeba vědomě navazovat, ne se
prohlašovat za jeho opak. Navazovat bylo potřeba především na
rakouskou tradici mnohonárodního právního státu, na pojetí legality
jako svého druhu náboženství a také na vědomí civilizační
křehkosti malých národů střední Evropy mezi Německem a Ruskem. A
jedním dechem připomněl notoricky známé prohlášení Františka
Palackého: „Kdyby Rakouska nebylo už od dávna, musili bychom v
interesu Evropy, ba humanity samé, přičiniti se co nejdříve, aby se
(ten stát) utvořil.“ Habsburky si čeští stavové za panovníky
vybrali dobrovolně a vědomě a Češi v tomto státě prožili tři sta
let. Některá horší, některá lepší ale především se pod jeho
křídly stali sebevědomým národem s kvalitní kulturou, spolkovým a
politickým životem. Marie Terezie byla nedílnou součástí tohoto
vývoje a autorka s tím nic nenadělá, kdyby se rozkrájela. Mimochodem,
Marie Terezie nenapsala v dopise kancléři Kinskému o české koruně,
že je to šaškovská čepice, ale že se jí podobá. To se samozřejmě
týkalo jejího vzhledu a nemělo to nic společného s poměrem panovnice
k českému království a národu.
velkymaxmilian
2020-09-05 16:00
Přestože statě paní Hoření často kritizuje, tentokrát ji musím
pochválit, zamlčela podstatnou věc, a tím možná prodloužila život
některým jedincům, které by jinak mohla klepnout paní Pepka. Je
obecně známo, že "zařízení" má rozměry 8 yardů x 8 stop,
tedy v metrech 7,32 x 2,44. Socha císařovny je ovšem vysoká
nádherných 5,5 metru. Je tedy dvakrát (!) vyšší než fotbalová
branka + dalších 0,62 metru. Výškou sochy této panovnice si tak Praha
jednoznačně a definitivně s Vídní vytřela (zrak?)...
fronda
2020-09-04 20:03
Sochy můžou mít i kontroverzní osobnosti jako Radecký nebo Marie
Terezie. Jinde mají Bismarcka, Cromwella, cara Petra I., Napoleona...
Ovšem pravicoví extrémisté zároveň bourají sochy a pomníky
pokrokových osobností a to je nepřípustné. Až se to obrátí, budou
na jejich náklady obnoveny.
svaty_vaclav
2020-09-04 16:41
(II) Císař František Josef I. bude přesto zařazen mezi význačné
osobnosti našeho státu. Uplynulo již 101 let od pádu monarchie, lidská
paměť je krátká. Císař František Josef I. (1830 – 1916) a
císařovna Alžběta mají dnes čestné místo v panteonu Národního
muzea, jen kousek od TGM. Místo mu udělal nacisty popravený Julius
Fučík. Zejména TGM a Karel Havlíček Borovský si toho s císařem
budou mít v panteonu co říci, Havlíček mu poví o svém vyhnanství v
Brixenu, TGM zase o odboji v exilu i o slavných legiích, jak naši
legionáři bourali habsburskou monarchii. Naši předci nejen umírali na
bojištích, ale byli i zruční a pilní, pro monarchii vybudovali
průmysl, postavili Vídeň… Nejsme tedy císaři ani dnes nic dlužni.
Rakouskému císaři naši pradědové familiérně říkali „starej
Procházka“. Jeho obraz byl v každé škole, na každém c.k. úřadu,
visel i v hospodě U Kalicha. Hostinský Palivec za ty nezbedné mouchy
dostal kriminál. Monarchie, to byli jak úlisní Bretschneidrové tak i
snaživí Flanderkové či úslužní Lukášové… Jak to řekl
nadporučík Lukáš? „Buďme Češi, ale nemusí o tom nikdo vědět.“
Pokládaje češství za jakousi tajnou organizaci, které je lépe se
vyhnout. Nenechme se unést snem o dobách zlaté monarchii.
svaty_vaclav
2020-09-04 16:40
(I) „Pražské kavárně“ se zastesklo po starých pořádcích, u
vídeňské kávy prožívají sny o zlatých dobách monarchie. Ještě,
že se toho hostinský Palivec nedožil, mohl by mít zase oplétačky s
policií. Před více než 100lety vyfasoval kvůli nezbedným mouchám
10let kriminálu. Dnes ho může postihnout opět stejný osud. Nějaký
ten snaživý Bretschneider ho zase „napráská“ za podělaný obraz od
much a bude to posouzeno, jako urážka majestátu a hostinský půjde
sedět. Praha se nám polehoučku mění, zmizel maršál Koněv, zmizel
nacisty popravený Fučík, … místo nich se tu zabydlel císař
František Josef I. se svou Žofií, také císařovna Marie Terezie má od
radnice přislíbené místo v Praze. A ti dychtiví monarchie už
nabízejí k přejmenování hlavní ulice v Praze… Do třetice těch
skvělých zpráv, na Staroměstském náměstí, jen kousek od
popravčích špalků popraviště 27 českých pánů, vyrostl přes noc
Mariánský sloup, jako oslava habsburské monarchie. Za Habsburků zde
vládla disciplína, na ty nespokojené platila přísnost, případně
žalář, za ty nezbedné mouchy od Kalicha se dával žalář. Naopak ti,
co před monarchií žmoulali čepice a kývali, byli odměněni nějakým
spadlým drobečkem. Naši předci za císaře umírali v předem
prohraných válkách. A za ty prohrané bitvy se z českého království
ukrajovalo, za vlády Marie Terezie zmizelo z českých zemí Kladsko i
Slezsko. A císař František Josef I.? Jen těch padlých předků v 1.
světové válce bylo na 150 tisíc. Za císaře pána a jeho rodinu
umírali na srbské, na ruské i na italské frontě. Jejich pomníky jsou
ve všech městech i vesnicích. Za císaře Františka Josefa I. v roce
1916 byl vynesen rozsudek smrti nad řadou českých politiků, jako byl
Karel Kramář, Alois Rašín či Václav J. Klofáč. Od popravy je
zachránila jen smrt císaře Františka Josefa I. a amnestie nového
císaře Karla I.
velkymaxmilian
2020-09-04 11:21
Lidé, kteří netrpí duševním hendikepem a znají městskou část
Praha 6, se nad plánovanou instalací již hotové sochy císařovny Marie
Terezie, nepozastavují je logická. Jsou zde dlouho dva parky, a to
štábního kapitána Václava Morávka v prostoru kde tento významný
protifašistický odbojář padl v březnu 1942 při přestřelce s
gestapem. Není snad třeba dodávat, že společně s Balabánem a
Mašínem byl jedním z legendárních "Tří králů". Morávek
zde má pamětní desku doplněnou třemi sloupky symbolizujícími tuto
trojici. Druhým je "Park Marie Terezie", kterému vévodí již
dlouho funkční fontána a právě sem bude logicky umístěna socha
císařovny. Co se týče umělecky velmi cenného sousoší maršála
Radeckého, zcela určitě nebude stát na tramvajovém ostrůvku na
Malostranském náměstí, není mi známo, že by maršál chtěl jet
někam tramvají... Jeho pomník, který stál původně vedle chrámu
sv.Mikuláše byl odstraněn až v roce 1919. S velkou pravděpodobností
by tam stál dodnes, kdyby ovšem nebyl před tehdejší ambasádou
Italské republiky. "Makaroni" nelibě nesli, že se z oken
dívají na vítěze bitev u Custozy a Novary z roku 1848, které velká
část Italů vnímá jako národní pohanu. Přání Italů, tehdejších
spojenců ČSR, o odstranění pro ně kontroverzního vojevůdce bylo
vyhověno. To, že se existující kopie tohoto uměleckého skvostu
určitě vrátí na Malostranské náměstí, ač na jiné místo, má
svoji logiku, bude to závěrečná tečka za revitalizací tohoto
prostoru. PS: Velmi se těším na repliky některých zdejších
diskutérů na tuto glosu, doufám, že se ještě před obědem lidskou
blbostí dobře pobavím...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.