Ilustrační FOTO - Pixabay

Reálná mzda se ve 2. čtvrtletí propadla

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve druhém čtvrtletí vzrostla proti stejnému období předchozího roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu o půl procenta na 34 271 korun. Reálně však při růstu spotřebitelských cen o 3,1 % klesla o 2,5 %.

Objem mezd se snížil o 2,9 %, počet zaměstnanců pak o 3,4 %.

»Na výsledek mělo vliv především krácení mezd v důsledku překážek na straně zaměstnavatele,« uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Firmy omezující provoz poslali své pracovníky domů za nižší mzdu.

Expertka na řízení lidských zdrojů v PwC Andrea Palánová upozornila, že firmy navíc »spíše než mzdy škrtaly bonusové složky, benefity a příspěvky, které se ve statistikách neprojeví«.

»Navzdory tomu, že propad mezd ve 2. čtvrtletí byl tažen některý jednorázovými faktory, je obecně zřejmé, že dosavadní svižný růst mezd předešlých let příchodem koronavirové krize skončil,« dodal analytik ING Bank Jakub Seidler.

Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil 29 123 Kč, to je o 54 Kč (o 0,2 %) méně než ve stejném období předchozího roku. »Mzdové rozpětí se rozšířilo, s tím jak koronakrize dopadla na různé skupiny s odlišnou silou, desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 14 659 Kč (dolní decil poklesl o 251 Kč), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 56 263 Kč (horní decil se zvýšil o 1191 Kč),« uvedl ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Mediánová mzda žen byla 26 489 Kč, zatímco u mužů 31 450 Kč.

Mzdový vývoj byl podle Holého vysoce diferencovaný a závisel především na síle, s jakou dopadla na jednotlivá odvětví protiinfekční opatření.

V devíti odvětvových sekcích z devatenácti nalezneme nominální propad mzdové úrovně. Nejvýraznější je v ubytování, stravování a pohostinství (o 11,8 %), které má zároveň setrvale nejnižší mzdovou úroveň (aktuálně 17 928 Kč). Druhý nejhorší pokles mezd byl v činnostech v oblasti nemovitostí (o 5,7 %), a pak již ve zpracovatelském průmyslu (o 4,9 %), kde pracuje téměř 1,1 miliónu zaměstnanců - průměrná mzda se tam dostala na 32 707 Kč.

»Na druhé straně najdeme také nominální nárůsty průměrné mzdy přesahující pětiprocentní hranici, a to v odvětvových sekcích zabezpečujících základní chod společnosti: nejvyšší byly ve vzdělávání a ve zdravotní a sociální péči (shodně o 5,5 %), dále ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (o 5,3 %) a ve veřejné správě (o 5,1 %),« uvedl Holý s tím, že ve státem dominovaných odvětvích bylo hlavní příčinou růstu mezd rozhodnutí vlády o změně platových tabulek.

»Nejvyšší absolutní průměrnou hrubou mzdu hledejme stále v peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 63 425 Kč, i když meziročně poklesla o 0,6 %. Druhou příčku mají informační a komunikační činnosti, kde se průměrná mzda zvýšila na 60 084 Kč. Třetí příčku si pak s odstupem drží odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 49 479 Kč,« konstatoval statistik.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.