Alexandr Lukašenko.

Ruské dilema – jak si nepořídit Baťku číslo dvě

Ruský tisk se v nebývalé míře zabývá schůzkou prezidentů Ruska a Běloruska Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka, kterému se přezdívá Baťka.

V ruských médiích jde o něco málo vídaného, schůzka se ještě neuskutečnila a její termín se uvádí vágně - někdy v prvních dvou týdnech září.

Přesto o ní spekulují, a docela odvážně, i některé osobnosti z nejvyšších pater ruské politiky. Třeba člen prezidentské Rady pro mezinárodní vztahy Bohdan Bezpalko. V radě má na starosti právě Bělorusko a Ukrajinu.

Listu Pravda řekl, že při schůzce se bude jednat o integraci Běloruska a Ruska, o pokračování Lukašenka ve funkci a konečně o ekonomických otázkách, o těch nejspíše jako nástroj tlaku na Lukašenka.

Bezpalko tvrdí, že podporovat Lukašenka nemá smysl, protože ztrácí důvěru obyvatelstva a ekonomický model Běloruska se jeví hluboce neefektivní, podle slov expert fakticky jde o »parazitování na Rusku«.

Strategický úkol Ruska podle Bezpalka spočívá v tom, aby se v Bělorusku dostal k moci člověk jasně proruský, nebo alespoň umírněně proruský. »Jenže takové politiky jsme se si v Minsku nevychovali, a navíc je Lukašenko všechny zadupal do země. Takže můžeme dostat, velice pravděpodobně, jen Lukašenka číslo dvě. Tedy chytráčka, který stále slibuje a nic neplní, ohání se multivektorovostí a parazituje na Rusku.«

Rusko zaspalo?

Objevují se i hlasy, které tvrdí, že Rusko zaspalo, mělo se k Lukašenkovi obrátit zády už po minulých volbách, kdy se také konaly protirežimní demonstrace, a teď si musí »vylízat« své tehdejší váhání.

Rusko si, podle listu Kommersant, nemůže dovolit přijít o přátelského souseda, možná posledního, který mu v Evropě zbyl. Na poplach prý zvoní i vojenští odborníci, upozorňují, že příklon Běloruska k Západu, jak se o něj snaží USA a jeho evropské vazalské státy, by z čistě vojenského hlediska znamenal získání ideálního nástupního prostoru pro ozbrojené akce směrem na východ. Lukašenko to velmi dobře ví, a tak prý Rusko neustále »vydírá« nejrůznějšími požadavky. Podle těchto názorů nynější demonstrace v Minsku a dalších městech Rusku vlastně pomáhají, mohlo by se zbavit nepohodlného »přítele«. Bezpalko v této souvislosti také zmínil, že buď »Lukašenko pochopí situaci, nebo bude mít před prahem demonstranty stále«.

Citují i Bělorusy

V ruských listech e teď objevují i názory běloruských expertů, kteří v rodné zemi nedostávají slovo. Třeba ředitel Centra pro výzkum a integraci Severní Euroasie Alexej Dzermant. I on vystupuje s poměrně radikálními názory. Tvrdí například, že rusko-běloruská integrace, a to až do společného státu, musí být zapsána v běloruské ústavě a jen proto prý je ústavní reforma, o níž stále častěji mluví i Lukašenko, potřebná. »Američané se chystají rozmístit v Polsku jaderné zbraně,« řekl Dzermant, »běloruská neutralita tak není možná, Rusko nám podalo v obtížné situaci pomocnou ruku a na oplátku potřebuje záruky, že Minsk zůstane přítelem při jakékoli vládě. Volba, která před námi stojí, je složitá, americký úmysl vlastně naši neutralitu pohřbívá, takže jestli si chceme zachovat alespoň část suverenity, musíme se přiklonit k Rusku. Rozhodně nám s ním zbude víc suverenity než se Západem,« objasňuje expert navrhovanou změnu ústavy.

Podle agentury Fitch, kterou cituje Kommersant, je vágně stanovené datum vrcholné schůzky Putina a Lukašenka vlastně drobnou ruskou lstí. Týden od týdne totiž z Běloruska mizí zahraniční investice, v prvním týdnu protestů jedno procento, v posledním už šest. Přitom na důležitosti získává, že před začátkem demonstrací 47 % zahraničních investic pocházelo z Ruska, teď už se účetně procenta zvýšila. A běloruský dluh dosahoval koncem července 3,6 miliardy dolarů. Baťka má o čem přemýšlet.

(jo)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.4, celkem 8 hlasů.

(jo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.