Sídlo prezidenta v Tiraspolu. FOTO - Wikimedia commons

Nenápadné Podněstří existuje už třicet let

Před 30 lety, 2. září 1990, byla na území moldavského Podněstří vyhlášena Podněsterská moldavská sovětská socialistická republika mimo rámec sovětské republiky Moldavsko.

Území dnešního Moldavska (část Besarábie a Bukoviny), které je v podstatě severní částí historického Moldavského knížectví, patřilo od roku 1812 do roku 1918 Rusku. Podle pařížské mírové smlouvy z roku 1920 připadlo Rumunsku, ale sovětská vláda toto připojení nikdy neuznala. V roce 1924 vyhlásila na úzkém pruhu na levém (východním) břehu Dněstru, kde se rozkládá dnešní Podněstří, Moldavskou ASSR jako součást Ukrajinské SSR. Sovětský svaz v roce 1940 anektoval Besarábii, spojil ji s Moldavskou ASSR a bylo vytvořeno Moldavsko jako nejmenší sovětská svazová republika.

Začal boj proti »rumunskému buržoaznímu nacionalismu«, který spočíval v hromadném přesídlování rumunskojazyčných Moldavanů a v Podněstří byli usídlováni obyvatelé ruského původu. Rumunský jazyk v Moldavsku byl přejmenován na moldavský a pro jeho psaní byla zavedena azbuka. Až po rozpadu SSSR bylo obnoveno psaní moldavštiny, která je prakticky totožná s rumunštinou, v latince. Současně ale bylo zaručeno ruskojazyčné školství.

Podněstří (červeně vyznačené území) se rozkládá mezi Ukrajinou a Moldavskem, spoléhá hlavně na rozvinutý těžký průmysl. FOTO - Wikimedia commons

Odtržení po referendu

Po vyhlášení nezávislosti Moldavska na SSSR se Podněstří odtrhlo v obavách například ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Tehdy nezávislost obyvatelé odsouhlasili v referendu.

Po vyhlášení nezávislosti však vypukly boje mezi separatisty a vládními vojsky, do kterých zasáhly také kontingenty ruských kozáků a ruské (dříve sovětské) 14. armády, v jejímž čele stál několik let generál Alexandr Lebeď. Po pětiměsíčních bojích, které si vyžádaly téměř 1300 obětí, byla v červenci 1992 uzavřena mírová dohoda. Na straně podněsterských bojovníků zahynulo přes 800 lidí, na straně Moldavska asi 460.

Ještě před uzavřením smlouvy, kterou podepsali prezidenti Moldavska, Ruska a Podněstří, moldavský parlament schválil rezoluci, která umožňuje poskytnout Podněstří širokou autonomii a uznává jeho právo užívat ruštinu.

Vládci Podněstří však chtějí samostatnost a několikrát nabízenou autonomii považují za nedostatečnou. Separatisté mají dosud neuznanou Podněsterskou republiku pod kontrolou za podpory asi tisíce ruských vojáků. Mezinárodně Podněstří uznaly jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie, jejichž postavení je rovněž sporné a jejichž nezávislost také svět většinou neuznal. Zatím všechny pokusy o průlom v řešení sporu skončily neúspěšně. Poslední jednání mezi Moldavskem a Podněstřím za účasti zprostředkovatelů z Ruska, Ukrajiny a OBSE, jakož i pozorovatelů z EU a USA, hostila loni Bratislava. V roce 2018 Podněstří navrhlo Kišiněvu civilizovaný rozvod po vzoru ČR a Slovenska.

Různé národnosti

Podněstří je významnou průmyslovou oblastí Moldavska. Zaujímá asi osminu území Moldavska, žije v něm na rozloze 4163 kilometrů čtverečních (téměř jako Pardubický kraj) asi 470 000 lidí, z toho 160 000 osob žije v metropoli Tiraspolu. Asi 34 % obyvatel Podněstří tvoří Rusové, 33 % Moldavci a 26,7 % Ukrajinci. Oficiálními jazyky jsou moldavština, ruština a ukrajinština. V čele neuznané republiky stojí prezident, kterým je od roku 2016 Vadim Krasnoselskij. Oblast má vlastní ústavu, znak i vlajku. Obyvatelé využívají zjednodušený režim získání ruského pasu.

Hlubokou stopu ve vývoji oblasti zanechal bývalý ředitel jedné z největších továren v regionu a první prezident Igor Smirnov, který stál v čele Podněstří jako neomezený vládce v letech 1990 až 2011.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 16 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-09-08 12:09
Československo se rozdělilo bez referenda, jak se panstvo dohodlo a lidi
oblblo. Ale pořád lepší jako Jugoslávie.
levicovyvolic
2020-09-07 16:31
Že by tam dojel Zastrčil? "Já jsem Podněsterec"....
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.