Totalitní dohled

S neustálým očerňováním minulosti vyvstává otázka, zda systém před rokem 1989 byl opravdu totalitní, nebo nebyl. V mediálním prostoru se neustále skloňují slova jako špehování, hlídání, špiclování, udávání atd. Prý nás systém před rokem 1989 neustále sledoval. Měl nás prý pod drobnohledem. Mocná Státní bezpečnost věděla »prý« o každém, kdo se nějak projevoval proti tehdejšímu režimu. Ale zdaleka nevěděla úplně o každém. I tehdejší systém narážel na své limity, kdy musel, chtě, nechtě, verbovat různé lidi, aby pro systém pracovali. Ostatně takhle to chodí i v demokraciích, kde si každý stát buduje svoji tajnou službu, která má chránit zájmy státu. Můžeme si zde jako příklad uvést CIA, StB, Stasi, KGB atd. Dnes se tyto organizace jen nacházejí v jiném hávu – BIS, SIS, BND atd. Veškeré techniky zůstaly ale při starém. Tyto zpravodajské a bezpečnostní služby jsou stále odkázány na lidi, kteří s nimi spolupracují a dodávají informace. Jenže dnes do popředí vystupuje nový jev, který bychom mohli nazvat »totalitním dohledem«. Možná se zarazíte a budete si říkat, co to tady vlastně píši, že žádný dohled nad námi neexistuje. Žijeme přece ve svobodné zemi, kde je zaručena svoboda a demokracie jednotlivců. Ale »všechno je jinak«.

Systém, který zde v současnosti vládne, je prolezlý různými sledováními. Ani nemusíte mít obavu, že by vás ten či onen soused chtěl udat, ale ve své podstatě se udáváte sami. Už jen to, jak nás mají v hrsti technologické a internetové firmy, které sídlí kdesi v USA. Abyste mohli využívat jejich služby, tak se musíte nechat sledovat. Na oplátku vám za tento dohled naservírují věrnostní body, slevy atd. Ve své podstatě se dobrovolně připojujete k největší globální sledovací akci všech dob. Buď tedy chcete využívat oněch služeb, nebo nechcete. Je to jednoduché. V USA byl dokonce přijmut zákon, že společnost jako třeba Google má předávat informace o třetích osobách tajné službě a státu jako celku. Jak ale může internetová firma předávat citlivé údaje o sledování osob, které využívají jejích služeb? Pamatujme, že jde v dnešní době jen o jedno: peníze hýbou světem. Z toho plyne, že čím více informací budete mít o různých lidech, tak tím budete cennější pro různé sledovací agentury. Před rokem 1989 jsme o takových věcech ani nesnili. Dokonce ani obávaná StB neměla takové věci, které by se nahrály do přístrojů, jako mobilní telefon a počítač.

Nad různými »špehovacími« programy ve vašich elektronických zařízeních by zcela jistě obávané tajné služby minulosti zaplesaly. Takový dohled, jaký mají dnešní technologické (soukromé) společnosti, nezná mezí. Vždy, když dáte nějaký souhlas, tak o vás program ví naprosto všechno. Jaké stránky na internetu otevřete, komu voláte, kde se nacházíte atd. Pořád jste pod dohledem. Nepotřebujete ani síť agentů k tomu, abyste se o nějakém člověku dozvěděli, co vlastně dělá nebo jaké má koníčky. Dnes všichni tyto informace sdělujeme třeba mocnému Google a tato společnost si data analyzuje a servíruje vám reklamu šitou přímo na míru. A to, i když ji nechcete. Soukromé společnosti tedy uplatňují totalitní nadvládu nad informacemi, které mají k dispozici. Nikdo by asi nic nenamítal, pokud by informace shromažďovaly z důvodu bezpečnosti státu, ale jelikož s vašimi daty nakládají způsobem, aby co nejvíce vydělaly, tak je ve společnosti něco špatně.

Nyní si tedy odpovězme na otázku, která byla položena v úvodu. Byla doba před rokem 1989 opravdu dobou totality? Pokud bychom šli do detailu, tak nemohla být totalitní, protože neměla úplný dohled nad všemi občany, celou společností. Nejednalo se tedy o úplný dohled. V poslední době mně přijde, že všichni používají slovo totalita, aniž by znali pravý význam onoho slova. Dnes se totiž nacházíme v době úplné totality, a to takové, která je určována soukromými korporacemi, jež operují na síti, tedy internetu. Současnost je protkána sledováním, sběrem dat, informací o každém. Dnešní svět je ve své podstatě kontrolovanou společností. Ale ne proto, abyste měli lepší život, ale zejména proto, aby na procesu dohledu a totalitní nadvlády informací vydělával soukromý sektor. Jestliže obávané bezpečnostní složky doby minulé měly za cíl chránit státní zájmy, tak dnes, bohužel, všichni hájíme soukromé zájmy, a to jen proto, že chceme být neustále ve spojení s celým světem.

Jan KLÁN, předseda OV KSČM Kutná Hora


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 89 hlasů.

Jan KLÁN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


donald.kaczerowski
2020-09-10 09:40
fronda - Kdyby byla pravda, co tvrdíte, jste jeden z prvních, kdo bručí
v base, až zčerná.
fronda
2020-09-10 00:49
Jinak, "totalita" je nesmyslný výraz vynalezený slouhou
vykořisťovatelů Popperem a zneužívaný primitivní antikomunistickou
propagandou.
fronda
2020-09-10 00:45
Je to tak. Internet v současné podobě není nástrojem svobody, ale
nástrojem totální kontroly. Na podobný dohled před rokem 89 nemohl
nikdo pomyslet, ani kdyby chtěl. Kdo je v dnešní době servilní a
prorežimní, může mít pocit, že o nic nejde. Ale historie ukazuje, že
právě vykořisťovatelské systémy dovedou zneužívat státní moc, a
to i proti "loajálním" občanům. Proti tomuto státu nevede
nikdo žádnou studenou ani horkou válku, aby se taková omezení
lidských práv dala vysvětlit a tolerovat.
jarprchal43
2020-09-09 17:43
Pokud mne sleduje můj počítač nebo mobil, nemusím se obávat, že mi
jednou policie vyrazí dveře bytu, obrátí ho vzhůru nohama a odnese si
kufr knížek a hudebních CD. Při návratu z ciziny se mi na hranicích
nikdo nehrabe v kufru, aby k pobavení spolucestujících cizinců hledal
mezi špinavými ponožkami pornografickou literaturu a neproclené
zboží. Nemusím se obávat, že domovní důvěrník pečlivě
zaznamenává, zda na státní svátky zdobím okna svého příbytku.
Nikdo nesleduje, zda chodím k volbám a pokud nechodím, nečekají mě
žádné postihy. Jestliže k volbám jdu, můžu jít bez obav za plentu a
vyškrtat každého, kdo se mi nelíbí. Mé koníčky možná někdo
sleduje, ale pokud jimi není dětská pornografie nebo propagace fašismu,
je to každému jedno. Ostatně ani autor tohoto článku nebyl – pokud
se nemýlím – nijak pronásledován za zveřejnění svých sexuálních
zálib a velikosti pohlavního údu. Za komunistů by mu to neprošlo,
najmě jako stranickému funkcionáři. A v tom je jádro pudla. Ať jsme v
současnosti jakkoliv sledováni, nevyplývá z toho nic, pokud
nepřekračujeme zákon. Za totality byly naopak zákony a nařízení
nastaveny tak, že je překračoval prakticky každý. A pak už bylo jen
na zvůli mocných, zda nás potrestají tu za dlouhé vlasy, onde za
četbu zakázané literatury nebo shromažďování. Nebo cokoliv jiného.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.