Bělorusko dnes. Co čekají čeští vývozci

Česká republika je již dlouho jedním z největších běloruských obchodních partnerů, drží se na 15. příčce co do objemu vývozu do země, přičemž zboží, které z ČR do Běloruska putuje, má vesměs s vysokou přidanou hodnotou. Navíc, podle obchodního zástupce ČR při české ambasádě v Bělorusku Ivana Galata v poslední době zájem českých firem o Bělorusko dokonce vzrostl.

Například v Bělorusku aktivně působí brněnská inženýrinková firma UNIS, pro společnost AŽD Praha je podle jejího zástupce Jiřího Dlabaji běloruský trh jedním z těch nejdůležitějších. »Od roku 2004 je pro nás Bělorusko klíčovým zahraničním trhem se stabilním odbytem a oboustranně s velmi korektními obchodními vztahy, kdy jsou smlouvy už 15 let bezezbytku plněny oběma stranami. V dnešní době věc nevídaná,« popisuje Dlabaja situaci v rozhovoru pro Český rozhlas. Uvádí rovněž, že zatím byly všechny smlouvy dodrženy, společnost ovšem bedlivě sleduje situaci. V tuto chvíli AŽD Praha instaluje zařízení na železničních uzlech v Gomelu a Kalinkovičích.

Celkem v Bělorusku v současnosti, podle tamní české ambasády (zdroj – E15), působí 171 českých společností. Jedna z firem z bývalého impéria Jana Světlíka, CYLINDERS HOLDING, a. s., vyrábí v běloruském městě Orša ocelové tlakové lahve a společně s místními partnery založila téměř před rokem podnik CYLINDERS BEL, přičemž počáteční investice činila přibližně 5 milionů eur. Podle odhadů by se továrna měla dostat na plnou projektovou výrobní kapacitu v roce 2022 a vyrábět ročně více než 53 tisíc tlakových lahví v hodnotě více než 7 milionů eur.

V běloruském Brestu na ulici Spisovatele Smirnova najdete pobočku jedné z největších českých stavebních firem – Metrostav. Těší se v zemi velkému uznání a respektu, podílela se na stavbě celé řady velkých logistických komplexů a v Brestu teď staví různá očistná zařízení.

Brněnská firma UNIS aktivně spolupracuje s běloruskou petrochemií: jedna z největších zakázek, kterou UNIS v celém postsovětském prostoru získala, má hodnotu 84,5 milionů eur, byla uzavřena v roce 2011 a je na rekonstrukci bloku pro základní zpracování ropy.

Proti plošným sankcím

České firmy nevítají možnost uvalení plošných sankcí na Bělorusko, které by spojily byznys s politikou, zrovna s otevřenou náručí. »Mohlo by to způsobit další nárůst propouštění vedle problémů s koronavirem,« poznamenal Jiří Dlabaja v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

»Sankce by s velkou pravděpodobností mohly ohrozit výsledky naší práce. Obchodní vazby a jméno se budují roky a přijít o ně lze rychle a snadno,« varuje v rozhovoru pro E15 zase Zbyněk Kalina, statutární ředitel a předseda správní rady firmy Moravia Systems, která dodává průmyslové armatury. Společnost před třemi lety otevřela v Bělorusku vlastní kancelář a nedávno uzavřela desetiletou smlouvu na obsluhu plynové elektrárny. »Budu velice rád, pokud se podaří současnou složitou situaci vyřešit jednáními a pro zemi diplomaticky nalézt stabilní a perspektivní uspořádání,« uvádí Kalina.

Evropská unie ovšem zatím plošné sankce proti Bělorusku nechystá – a pokud budou uvaleny, ponesou podle předsedy představenstva Komory pro hospodářské styky se zeměmi SNS Františka Masopusta spíše symbolickou podobu. »Myslíte, že Německo uzákoní něco, co by poškodilo jeho vlastní obchodní zájmy?« ptá se Masopust.

Případné sankce EU budou namířeny personálně: na ty osoby ze státního aparátu Běloruska a okolí prezidenta, které podle EU nesou odpovědnost za falzifikaci výsledků prezidentského hlasování, nebo se angažovaly v potlačování protestních akcí. Čeští vývozci se tedy nejspíš mohou spolehnout na to, že přímo jejich podnikání se omezení nijak nedotknou.

To ovšem neplatí pro celkový vývoj politické a ekonomické situace v Bělorusku. Ten naopak české aktivity v zemi výrazně zasáhnout může. Zatím se čeští podnikatelé drží názoru, že demokratizace země otevře podnikání nové dveře a politický vývoj vidí pro sebe příznivě. Dejme tomu, ale otázky ekonomické jsou mnohem komplikovanější.

Běloruská ekonomika je totiž velmi, velmi těsně spjata s ruskou: ruský trh je kritický pro mnoho položek běloruského vývozu, které by na tom západním nemohly konkurovat. Rusko již mnoho let fakticky dotuje Bělorusko levnou ropou a plynem, svému západnímu sousedovi poskytuje úvěry, v Rusku pracují statisíce Bělorusů, kteří domů posílají peníze. Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že Bělorusko fakticky »žije z Ruska«.

Tlak USA

Někteří západní experti míní, že Rusko je nutné vyloučit z jakéhokoliv rozhodování o budoucnosti Běloruska. Například 18. srpna 2020 se na webových stránkách americké RAND Corporation objevil komentář výkonného ředitele RAND Business Leaders Forum Williama Courtneyho »Role Západu v Bělorusku«.

Courtney míní, že jediným správným řešením je nechat zásahy do něj zvenku jen na západních zemích, zatímco Ruská federace by to měla akceptovat a zůstat zcela stranou událostí na svých vlastních západních hranicích. »Ano, pro Kreml může být těžké přijmout demokratizační proces ve slovanské zemi přímo u svých hranic, ovšem EU a Spojené státy musejí dát jasně najevo, že ke zlepšení vztahů s Moskvou dojde jen v případě, že se nebude míchat do dění v Bělorusku.«

Karel Svoboda míní, že případné roztržení ekonomických vazeb mezi Ruskem a Běloruskem povede k obrovským ekonomickým problémům – pro Bělorusko. Například není vyloučeno, uvádí Svoboda, že Rusko pak přestane s dodávkami levné ropy a plynu a začne tyto suroviny prodávat za standardní evropské ceny.

»Pokud nástupce po Lukašenkovi sám neřekne, že se odstřihává od Ruska, Evropa by neměla tlačit na pilu. Neumím si ale představit, že by něco takového tento člověk udělal a ustál. Problém je i ten, že Bělorusko je ve fázi, která se už těžko překračuje, a to je členství v Euroasijské ekonomické unii. Případné vyvazování z unie by pro Bělorusko bylo extrémně složité, proto pochybuji, že by do něčeho takového případný nástupce vůbec šel,« říká Svoboda v rozhovoru pro Český rozhlas…

(za)

 

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 15 hlasů.

(za)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-09-09 23:53
Naše firma tam taky dělala jednu akci a kolegové byli příjemně
překvapeni úrovní, pořádkem a bezpečností. To prostě imperialisté
potřebují zničit.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.