Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Napětí ve Středomoří aneb Novoosmanská Bouře?

Současné napětí v oblasti Středozemního a Egejského moře neustává, spor ohledně naleziště, průzkumu, těžebních práv ropy a zemního plynu pokračuje. Geologické průzkumy, které byly provedeny před několika lety, odhalily, že se v tomto území nachází nemalé podmořské zásoby těchto nerostných surovin.

Klíčem tohoto řecko-tureckého vleklého sporu jsou řecké ostrovy, jedním z nich je ostrov Kastellorizo, který se nachází pouhé dva kilometry od turecké pevniny. Ankara argumentuje tím, že nárok na mořské území a nerostné zdroje, které se nacházejí na jeho dně, se odvíjejí pouze od vzdálenosti od pevniny, tzn. území Turecka.

Narušení suverenity Řecka

Nutno podotknout, že jakýkoliv průzkum Tureckem v těchto vodách je narušením suverenity Řecka a jedná se o porušování Mezinárodní úmluvy o mořském právu (UMLOC), která nabyla účinnosti 16. listopadu 1994 a byla podepsána a ratifikována 165 státy. Úmluva stanovuje pravidla pro delimitaci teritoriálních vod, kontinentálního šelfu i ekonomických zón, které přísluší k jednotlivých pobřežním státům. Turecko ani Libye však Úmluvu nepodepsaly, a to je jádro právního problému; svým jednáním Turecko jednoznačně, byť Úmluvu nepodepsalo, porušuje mezinárodní právo, protože Úmluva nepřisuzuje Turecku žádné nároky v této oblasti.

Z pohledu mezinárodního mořského práva má Řecko jasný nárok na svůj kontinentální šelf, a pokud vysloví nárok, tak také na výlučnou hospodářskou zónu v dané oblasti. V souvislosti s problematikou ohledně »sporných vod« oblasti Středozemního a Egejského moře Turecko došlo dokonce tak daleko, že požadovalo kompletní demilitarizaci kolem Řeckých ostrovů, což má vyplývat z dohody z Lausanne, tato dohoda se ale omezuje pouze na stavy nových námořních základen a pevností.

Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Z výše uvedeného vyplývá, že Turecko zcela ignoruje mezinárodní právo a jednostranně využívá »sporné vody«, které spadají pod řeckou správu a jakýkoliv průzkum tureckých lodí je v této oblasti v podstatě nelegální. Jedná se o řecký, a tím i unijní prostor a turecké průzkumné lodě by v tomto prostoru neměly být tolerovány státy EU. V reakci na danou situaci řecko-tureckého územního sporu se zapojují další členské státy NATO. Francie a Itálie zahájily společné cvičení s Kyprem a Řeckem. Turecko protestuje a v oblasti pořádá vlastní armádní cvičení.

Další turecké provokace

V posledních měsících je strategie Turecka vůči Řecku značně provokativní počínaje situací na pevninské hranici Řecko-Turecka a nelegálního posílání migrantů do Řecka, přes rozhodnutí tureckého prezidenta přeměnit původně křesťanský chrám Hagia Sofia z muzea a památky UNESCO na mešitu. Jedná se o akt, který vytváří vztahy ještě více napjaté. Historicky mělo dobytí křesťanského chrámu Hagie Sofie jasnou symboliku, dokazovalo převahu Osmanské říše nad ostatní náboženství. Nynější převedení původně křesťanského chrámu na mešitu v sobě nese posilování tureckého kulturního vlivu a současně i společensky výbušný potenciál a je třeba si uvědomit, že 98 % Řeků vyznává křesťanství a hlásí se k tzv. ortodoxní víře. Je patrné, že tyto kroky vedou ke zvýšení napětí mezi Tureckem a Řeckem, ale i politického a ideového vlivu Turecka.

Vleklý spor, který vede už několik let Řecko s Tureckem kvůli průzkumným vrtům Ankary ve vodách jižně od Kypru, ukazuje, jak je celá situace absurdní a Turci krok za krokem naplňují dalo by se říci své novoosmanské ambice. Na jihu Kypru se nachází mezinárodně uznávaná Kyperská republika, člen Evropské unie, který podle mezinárodního společenství má právo na těžbu. Turecká vláda však tvrdí, že z těžby plynu by měli profitovat i obyvatelé mezinárodně neuznávané Severokyperské republiky a hrozí podniknout jakékoliv akce, včetně vojenských.

Turecko své argumenty opírá o tzv. SCTR – Severokyperskou tureckou republiku, kterou od roku 1974 po vojenské invazi okupuje. Žádný jiný stát kromě Turecka její existenci neuznává, nemá tedy žádnou mezinárodně právní subjektivitu, a tudíž ani práva vyplývající z mezinárodních smluv. Nositelem těchto práv je Kyperská republika, de facto její řecká část, která využívá tento fakt v jednáních o znovusjednocení ostrova. Z tohoto pohledu nemá právní legitimitu ani smlouva mezi Tureckem a Libyí o delimitaci ekonomické zóny ve východním Středomoří, navíc právní subjektivita vlády v Tripolisu je také sporná, protože kontroluje pouze menší část území země a neznávají ji státy jako Rusko, Francie, Egypt, SAE a jiné. Turecko se na její straně angažuje i vojensky, k nelibosti zejména Egypta, který si vyhradil právo vojenské intervence v Libyi, v případě další expanze Turecka v této oblasti.

Skutečná hrozba

Pak je tady i geopolitický rozměr problému. Turecko a Řecko jsou členskými státy NATO a vztahové napětí a případný konflikt oslabují jihovýchodní křídlo Aliance. Proto zejména Spojené státy, které mají významné vojenské základny jak v Turecku, tak i Řecku tlumí vzájemnou nevraživost historických rivalů, aby zabránily jejich vojenské konfrontaci. Žádné jiné vlivné spojence v oblasti Turecko nemá.

Turecko by se však mohlo stát skutečnou hrozbou, pokud by získalo americké letouny páté generace. Co se týče dalšího průzkumu a těžby nerostů v oblasti, turecké ambice oslabuje i skutečnost, že licence na tuto činnost dostaly od Řecka a Kypru firmy z USA, EU a Ruska. To zpětně vytváří tlak na jejich vlády, aby zájmy svých firem v této oblasti chránily.

Přístupové rozhovory Turecka o členství v EU jsou zmrazené a Turecko o jejich obnovení nejeví valný zájem. Turecký prezident Erdogan opakovaně prohlašuje, že Turecko hodlá obnovit zašlou slávu a vliv Osmanské říše a toto zapadá do expanzionistických ambicí této země v současnosti.

V roce 2016 EU po velké migrační vlně uzavřela dohodu s Tureckem, která spočívala v udržení migrantů v Turecku výměnou za více než šest miliard eur. Tato částka však ekonomicky Turecku nepomohla. A jedná se spíše o jakési výpalné. Turecko tak brzy začalo dohodu porušovat a z Turecka do Řecka proudilo více migrantů než předtím. EU je nadále vydíraná hrozbami Turecka, že uvolní více něž tři miliony uprchlíků, zejména ze Sýrie, které za štědrou kompenzaci zadržuje zatím na svém území, a neustále proto eskaluje své další požadavky a vyhrůžky směrem k EU. Kromě toho má EU v Turecku ekonomické zájmy, proto je i diplomatický tlak EU na Turecko neúčinný a není doprovázen opatřeními jako např. sankcemi.

Z těchto důvodů nelze předpokládat, že projednávání tohoto problému v Evropském parlamentu na ambivalentním přístupu EU něco změní. Jedná se o začarovaný kruh, kvůli provázanosti Unie a Turecka ve věci migrace, transportu a bezpečnostní politiky nemohou být sankce nějak rozsáhlé. EU bude k Turecku i nadále shovívavá a jen se obávám, že se později dočteme nóty Řecka s partnery NATO, tedy Tureckem, Německem, Velkou Británií a USA, »dohodu«, ve které se vzdává části ostrovů.

Řecko je v tom víceméně samo, Turecké provokace vůči Řekům, Kypru, a tudíž i EU, překračují hranice všech vztahů.

Turecko zcela ignoruje mezinárodní právo, dochází k eskalaci nájezdů migrantů na řeckou hranici a dlouhé roky Turci narušují vzdušný řecký prostor i řecké teritoriální vody. Podle ČTK turecká armáda zahájila na severu Kypru vojenské manévry s názvem Středomořská bouře. V reakci na chování Turecka, Řecko hodlá navýšit svou bojovou sílu. Veškeré detaily oznámí premiér Kyriakos Mitsotakis ve svém zítřejším projevu. Nezbývá než souhlasit s tvrzením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že »strategie Turecka v posledních letech nebyla strategií spojence NATO«.

Nové povstání?

Je třeba si uvědomit, že eskalace tohoto problému může vést k evropsko-turecké krizi. V příštím roce Řekové oslaví dvousetleté výročí od vztyčení modro-bílé řecké vlajky (6. dubna 1821) v klášteře Agia Lavra, kdy tento čin znamenal oficiální začátek Řeckého povstání proti osmanské říši a boje za nezávislost, a tak můžeme jen doufat, že se historie nebude muset opakovat.

Christina KARTERISOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 12 hlasů.

Christina KARTERISOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.