Ilustrační FOTO - Pixabay

Objev roku v USA: nebělošské feministky

Demonstrace, částečně i násilné, následovaly v předminulém týdnu v Louisville po oznámení velké poroty státu Kentucky, že obžaluje pouze jednoho ze tří policistů, kteří v březnu zastřelili černošku Breonnu Taylorovou. Navíc nikoli z vraždy, ale z ohrožení sousedů.

V amerických médiích to vyvolalo očekávanou reakci, že totiž letošní mohutné protirasistické demonstrace se nesly hlavně ve znamení Taylorové a nikoli George Floyda. Jinými slovy, že americké vládnoucí bělošské vrstvy se obávají spíše odkazu Taylorové než Floyda.

Poněkud překvapivé zjištění, které ale získává smysl při podrobné analýze letošních událostí v USA. Floyd byl zabit policisty v květnu a stal se z hodiny na hodinu »mučedníkem«. Už v počátcích protestního hnutí Na černých životech záleží napsal list The New York Times, že Floyd se vlastně do mučednické role vůbec nehodí. V roce 2007 byl odsouzen za loupež, ve vězení strávil pět let. Byla to ozbrojená loupež, spolu s kumpány vtrhl do domu a ohrožoval jeho majitelku pistolí. Policii byl v té době už znám, měl za sebou osm trestů za krádeže a držení narkotik. Takže problémová osoba, jejíž smrt však přinesla obrovskou vlnu protestů.

Taylorová zemřela o dva měsíce dříve. Policisty prý byla zastřelena, když spala. Policisté do jejího bytu vtrhli v noci s povolením k neohlášenému vstupu. Její přítel si myslel, že přišli lupiči a začal po nich střílet. Policisté střelbu opětovali, celkem Breonnu zasáhli osmkrát. Některé zdroje také uvedly, že se Breonna před střelbou skrývala za otevřenými dveřmi, když byla zasažena.

Neúspěch nakonec pomohl

Feministky v Louisville, kde se událost odehrála, se vzbouřily. Smrt Breonny se stala onou kapkou, jíž pohár přetekl. Jenže neuspěly. Jejich protesty nestály médiím za pozornost. Ani přesto, že Breonna mohla být vzorem cesty k americkému snu, což média často fascinuje. Když vypukla pandemie, přihlásila se dobrovolně k práci na infekčním oddělení jedné místní nemocnice, měla velmi dobré pracovní výsledky, a dokonce si přibrala další směnu v jiné nemocnici, aby získala co nejvíce zkušeností. Chtěla se stát zdravotní sestrou, podala si přihlášku. Ani tento příběh nezaujal, smrt Breonny zapadla. Jak si tehdy postěžovala na sociálních sítích jedna z feministek: »K protestům nepotřebujete jen rozčilené obyvatele, ale taky smrt chlapa.« Tahle věta, zjevný odkaz na tradiční rozdělení americké společnosti na důležité muže a nedůležité ženy, zvláště, jsou-li to černošky, byla později v médiích často citována.

»Chlap« zemřel v květnu, protestní hnutí vzplanulo nebývalou silou, Podle filozofky a socioložky Anastazie Kalkové se letní protestní pochody konají sedm let. Rok od roku sílí, hlavně se v nich zformovala černošská (přesněji nebělošská) politická levice. Podle Kalkové tíhne k marxismu. Nicméně až do letoška platilo, že proti smrti černocha protestují černošští muži. Tak to zpočátku bylo i letos. Petici na podporu Floyda podepsalo 20 milionů lidí, většinou mužů. Ti také měli navrch při protestech, které se občas zvrhly v násilnosti. Okamžitě jich využila policie, a dokonce nejvyšší politická místa. I média, která se snažila protestní hnutí zostudit.

Nástup aktivistek

V tu chvíli nastoupily černošské a hispánské aktivistky, bránící práva žen. Jejich nástup byl energický, na většině míst ovládly protestní hnutí, daly mu jinou tvář. Už žádné rabování, ale energické protestní akce, při nichž se například i zpívalo. Akce někdy dokonce připomínaly lidové veselice, k nimž se také připojovali hlídkující policisté.

A současně jasné politické požadavky. V tomto směru mají feministky na co navazovat, požadavky už dříve zformulovala levice v demokratické straně, veterán Bernie Sanders a čtyři nebělošské levicové členky Kongresu, napsal server Politico.

Předně požadují potrestání viníků vražd, hned poté narovnání sociálních podmínek, rovný přístup menšin ke školství a zdravotnictví, nulovou toleranci k hluboce zažitému rasismu. Feministky dosáhly toho, že se případ Taylorové dostal k soudu, i když zatím jen k velice podivné obžalobě. Vytáhly také na světlo desítky dalších případů vražd černošek, které zapadly a často ani obžalobou neskončily. Odvádějí mravenčí práci většinou na místní úrovni, ale začínají se spojovat. Letos dosáhly úspěchu. Staly se známými a respektovanými. Jejich hnutí sice trpí dětskými nemocemi, například odmítají instituci manželství, protože prý představuje »moderní otroctví«. Také ještě nedokážou nepřipustit jakékoli násilí. Teď v Louisville byli při protestech zraněni dva policisté. Možná to zavinili provokatéři, ale i to si musí vycházející politická síla ohlídat. Hlavně však letos feministky učinily z hnutí Na černošských životech záleží záležitost známou nejen v USA, ale vlastně po celém světě.

Média teď spekulují o jejich budoucnosti. Jak už to tak bývá, »každý cikán hádá podle své planety«. Pravicová média dští síru, prorokují, že feministické hnutí nepřežije zimu, že nebude mít sílu a peníze na to, aby svolávalo své stoupence do hal. Média středová a levicová se spíše zabývají tím, zda se nebělošským feministkám podaří oslovit i levicové bělochy a vůbec spolupracovat s americkou levicí. Výrok poroty v Kentucky však může spolupráci levice paradoxně napomoci.

(jo)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 5 hlasů.

(jo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-10-02 23:02
A co nějací míroví aktivisté? Nic?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.