Rozhovor Haló novin s Václavem Heřmanem, kandidátem KSČM do Senátu ve volebním obvodu č. 9 – Plzeň-město a zastupitelem Městského obvodu Plzeň 1

Naše nízkohodnotová společnost je v rozvratu

Na jednom z předvolebních mítinků jste označil Senát za stínové ministerstvo zahraničí. Co tím míníte?

To je zcela jednoduché. Senát, resp. někteří jedinci v něm, si kontraproduktivně uzurpují právo na tvorbu zahraniční politiky České republiky, kterou má ale v gesci podle Ústavy zcela někdo jiný. Tím, kdo je plně kompetentní a zodpovědný za její realizaci, je primárně Ministerstvo zahraničních věcí ČR a klíčovým garantem je potom vláda jako celek. Není přece možné, aby naše země měla několik druhů zahraničních politik, často poměrně odlišných. Když jsem tedy označil Senát PČR jako stínové ministerstvo zahraničí, měl jsem na mysli právě nekompetentnost některých jeho ideologicky přepjatých členů, jejichž ego roste do výšin, kam ale vůbec nepatří.

U nás máme těchto »stínových ministerstev zahraničí« více - třeba také pražský magistrát či městská část Praha-Řeporyje, které také dělají svou zahraniční politiku. Ostatně mezi účastníky tchajwanské cesty předsedy Senátu byl i pražský primátor. Vykonává takovouto zahraniční politiku i Plzeň?

Ano, to jsem již částečně naznačil v předchozí odpovědi! Lidí bažících mít jakési slovo v mezinárodních vztazích, ovšem bez zákonem dané kompetence, je skutečně v naší zemi v poslední době jaksi už moc. Ostudu svým chováním však nedělají pouze sobě, ale i naší zemi, když například některé zahraniční partnery uvádějí svou »bohorovností« v jakýsi omyl.

Typickým příkladem je předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil, štván svým stranickým sekretariátem a vlastní touhou po sebezviditelnění, který nám toho nadrobil, zejména v hospodářské spolupráci a obchodních vztazích s Čínou, skutečně mnoho zlého.

Tímto odpovídám současně i na váš dotaz k Plzni. ODS, která má svého primátora na zdejší radnici, dělá ostudu podobnou, byť »pouze« na komunální úrovni. Domnívám se, že vychytralou a zištnou obhajobou jakýchsi pomyslných lidských práv, spřízněnými médii do veřejnosti násobenou, již po dlouhá léta odvádějí pozornost od toho, co jde za nimi. A to mohou být například i nekalosti v hospodaření s městským majetkem, jeho gigantický rozprodej, a také podivuhodná tvorba veřejných zakázek často velice umně vymodelovaných pro spřízněné.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil se v mediálním mainstreamu prezentoval dokonce jako budoucí kandidát na prezidenta. Myslíte, že jeho cesta na Tchaj-wan, podpořená hlasitě Spojenými státy, může vést až k jeho kandidatuře?

Pan Vystrčil vyhlásil, že v případě jeho prezidentské kandidatury se nyní nachází v bodě »nula«. Ovšem já se domnívám, že jeho dříve nedoceněné ego již dnes přerostlo Senát a je stále na až skoro patologickém vzestupu. Svoji trapnost a faktickou politickou zbytečnost si však, jako každý správný »sebeobdivovatel«, bohužel neuvědomuje. Bohužel pro něj věřím, že mu to při jeho případné prezidentské kandidatuře dají občané ve volbách jasně najevo. Lidé vymykající se demokratické parlamentní kultuře, která se vyznačuje přísnou dělbou moci ve státě, by asi neměli kandidovat nikam, natož na »Pražský hrad«. Je v tomto ohledu nesporné, že Senát zastává v naší zemi legislativní funkci, nikoliv funkci exekutivní, jak se »politicky rychle rostoucí Miloš Vystrčil« zcela mylně domnívá!

Prosazujete vystoupení ČR z paktu NATO. Kolik vám vlastně bylo let v době, kdy Česká republika do paktu vstupovala, a to bez referenda? A proč jste pro vystoupení?

V roce vstupu, lépe řečeno zatažení naší země do NATO, bez přivolení občanů, mně bylo 26 let, a byť jsem byl ještě tehdy politikou prakticky nepolíben, jako občan jsem dobře věděl, že nám toto nepřinese nic dobrého. Místo společné obrany ČR nám členská přítomnost v tomto paktu spíše rozšířila počet potenciálních nepřátel ve světě, a současně tak přitáhla pozornost jejich teroristických či militantních organizací. Za všechno to zlo, co páchají Spojené státy na planetě, a není toho skutečně málo, jsme nyní spoluzodpovědní i my, a brzy tak možná pocítíme bolestivý pocit z odplaty některých z postižených zemí, i když jsme v tom prakticky nevinně.

Stejně tak nepřijímám ani argument, že by nám NATO někdy v budoucnu skutečně pomohlo, neboť tato organizace hájí především zájmy »zaoceánského pána«, a často její členové nebývají jednotní v názorech ani mezi sebou. Typickým příkladem je zcela rozporuplná pozice Turecka.

Jako komunisté nemůžeme připustit zvýšené ohrožení našich občanů, a proto je nutno NATO urychleně opustit a začít se pohybovat směrem k neutralitě, eventuálně k zajištění skutečné bezpečnosti země navazovat bilaterální smlouvy o vzájemné vojenské spolupráci.

Jste velmi kritický i vůči Evropské unii, také prosazujete celostátní referendum o vystoupení z EU. Není to však ukvapené, když víme, že evropská integrace je objektivní proces?

Současná fáze evropské integrace je pro mne naprosto nepřijatelná! Postupná destrukce národních států ve prospěch evropského superstátu je již patrná prakticky z každého rozhodnutí bruselské administrativy. A naši občané to cítí, nejsou úplně hloupí a slepí, jak si myslí někteří, zejména pravicoví politici. Nejsem vůbec proti evropské spolupráci, ale pojaté především na hospodářské rovině, tak jak se s ní počítalo na samotném počátku vzniku eurostruktur, a nikoliv pro centrální řízení pod vedením evropských velmocí, jakými jsou Německo, Francie či Itálie. To by si určitě ani naši předci, kteří tuto zemi po staletí budovali, utvářeli a spoluvytvořili naše kulturní vzorce, nepřáli. Z logiky věci také vyplývá, že každá země musí sama nejlépe vědět, co je pro její občany nejlepší, a nespoléhat se na úsudek kancléřky Merkelové nebo prezidenta Macrona.

Velice nerad bych se ale choval podobně jako například pan Vystrčil a mluvil nyní za všechny občany, tak bych jim alespoň chtěl dát v budoucnu možnost se v takovéto zásadní věci, prostřednictvím referenda, vyjádřit.

Co říkáte postupující destrukci morálních hodnot, která se projevuje i v tom, že se čmárají sprosté a nenávistné nápisy teď už i na sochu prezidenta Edvarda Beneše? Jak si vysvětlujete takový vandalismus spojený s urážkou, že Beneš byl údajně rasistou a masovým vrahem?

Objektivně řečeno, vandalové a pouliční nenávistní čmáralové rozličných mouder jsou bohužel přítomni v každém politickém systému. Ale aby je k tomu některé partaje a politici svým vystupováním skoro až vzývali, tak to snad můžeme zažívat pouze dnes. Svůj podíl na tom má totální morální rozvrat naší dlouhodobě nízkohodnotové společnosti, která se začala etablovat v 90. letech. S poklesem úrovně vzdělání a občanské výchovy se začali mnozí lidé chovat tak, jak se dnes chovají.

A já se jim až tolik nedivím, neboť získaný deficit vlastenectví, slovanství, sounáležitosti s celkem či například mezilidské slušnosti a morálky bohužel nahradila v myslích některých touha po sebeprosazení za každou cenu a chtíč profitu jakéhokoliv druhu, získaného pokud možno za vynaložení co nejmenšího úsilí. Můžeme se tedy divit, že je těmto ničitelům památníků dnes vlastní myšlení ideologických přepisovatelů historie a neštítí se v boji za »svoji omezenou spravedlnost« prakticky žádné sprostoty?

Jak jste jako Plzeňan sledoval vystoupení amerického ministra zahraničí Mikea Pompea v Plzni u památníku Díky, Ameriko?

Příjezd pana Pompea s jeho suitou složenou z vlastního doprovodu a zástupců místní páté kolony jsem sledoval s otevřenými ústy. Kladení věnců k památníku osvoboditelů v srpnu asi nejen mně připadalo jaksi »mimo mísu«. Spíše jsem z jeho návštěvy cítil ekonomický vyděračský potenciál, který musel být aktivován, když už aktivity velvyslance USA v ČR se zdály Bílému domu nedostatečné. Možnost dostavby jaderné elektrárny či přinucení ČR k odmítnutí tzv. digitální daně aj., obnášející stovky miliard korun, byly určitě nezbytnou motivací pro osobní příjezd pana ministra. Mediální fraška s pokládáním věnců v Plzni měla jen od toho pravého záměru příjezdu odvést pozornost veřejnosti.

Pompeo navštívil také plzeňské Muzeum generála Pattona. O jaké muzeum se jedná, veřejné, či soukromé? Je zajímavé, že ostatní území ČR nemá žádné muzeum věnované takto jmenovitě jednomu veliteli osvobozujících armád.

Muzeum Pattona bylo otevřeno v roce 2005, nalézá se v objektu patřícím statutárnímu městu Plzni a funguje za jeho plné podpory. Zatímco část historické stavby tzv. Pekla, vyčleněná pro muzeum, je v relativně slušném provozním stavu, zbylá větší část, včetně obrovského sálu a četného příslušenství, je pro veřejnost dlouhodobě uzavřena. Na příkladu tohoto »dělnického domu«, kde přednášel i T. G. Masaryk, je opět zcela jasně patrno, jak se v Plzni hospodaří s městským majetkem. Dlouhodobý nezájem příslušných úředníků, a především nejspíše i úmyslná nechuť městských politiků řádně spravovat cenné nemovité artefakty, zde vedou často k jejich neprovozuschopnému stavu, a tak nezbývá potom nic jiného než »rodinné stříbro města« šikovně prodat. A tento chmurný osud nejspíše čeká v pravicové Plzni i samotné »Peklo«.

Co se týče generála Pattona, tak si myslím, že se jeho role při osvobozování již osvobozené Plzně zbytečně přehání. A především z ideologických důvodů.

Jak to myslíte s onou již osvobozenou Plzní?

Americká armáda, společně s některými jednotkami, například s Belgičany, do města sice v květnu 1945 přijela, a dík jí za to, ale přece jen již pouze jistila svobodu vybojovanou samotnými Plzeňany, kterých při předchozím povstání proti okupantům padlo několik desítek.

Jste 14 let zastupitelem největšího plzeňského obvodu. Jak vám tyto zkušenosti mohou prospět v Senátu?

Do Senátu by, dle mého mínění, měli kandidovat lidé s dostatečnou praxí v komunální politice tak, aby problémy občanů znali »na vlastní kůži« a měli je takto i zažité. A to je asi to nejdůležitější, neboť člověk, který přijde spoluutvářet zákony naší země například přímo z univerzity, nemocnice, soukromého sektoru, bez toho, aby měl sebemenší zkušenosti s praktickou politikou, se bude nejen dlouho rozkoukávat, ale dost možná, že do problematiky obhajování oprávněných zájmů občanů ani skutečně nepronikne.

Čtenářům a čtenářkám, kteří jsou mimoplzeňští, prosím osvětlete největší kauzy, které jste jako plzeňský zastupitel řešil.

Spíše než konkrétní politické kauzy, kterých ostatně i zde bylo a je k řešení stále nespočet, tak v konečném důsledku, alespoň z úhlu mého pohledu, se zde pro mne v Plzni stalo mnohem důležitějším zaměření se na poctivou a řádnou správu obecného majetku jako celku.

Kdybych měl ale zmínit konkrétní a asi skutečně nejvíce křiklavý případ pohrdání veřejným míněním při správě majetku města, musel bych uvést fúzi nejlukrativnější městské firmy Plzeňské Teplárenské, a. s., s podnikem pražského miliardáře Křetínského. Velice aktivně jsem se spolupodílel na spoluorganizaci občanského protestu formou petice. Její výsledek sice městské zastupitelstvo pod dominancí ODS a jejích kmotrů úspěšně ignorovalo, ale ukázalo se, že lidé začínají mít pravicové dominance v Plzni dost a odpor k některým kšeftům efektivně spojených kamarádů na radnici narůstá. Snad ještě nebude úplně pozdě, byť je již mnohý cenný majetek města nenávratně zašantročen.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.7, celkem 55 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.