Arménie: Ankara opět na cestě genocidy

Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Turecko, že se znovu vydává »na cestu genocidy«. V rozhovoru, který v pátek zveřejnil francouzský list Le Figaro, také řekl, že Arménie má důkazy, že Turecko vojensky podporuje ázerbájdžánské síly v bojích o Náhorní Karabach. V oblasti působí turečtí vojenští poradci i turečtí žoldnéři ze severní Sýrie.

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem nedávno propukly boje o Náhorní Karabach, které jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Vyžádaly si již desítky mrtvých včetně civilistů. Baku a Jerevan se vzájemně obviňují z útoků. Pašinjan v rozhovoru s listem Le Figaro Turecko obvinil, že ázerbájdžánskou armádu v bojích o Náhorní Karabach podporuje bitevníky, bezpilotními letouny a dalším vojenským materiálem. Vyslalo podle něj do bojů také své vojenské poradce a »žoldáky a teroristy« ze severní Sýrie. »Máme důkazy,« ujistil Pašinjan. »Používají k bombardování civilních oblastí Náhorního Karabachu turecké drony a stíhačky F-16,« doplnil. Také francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu v Bruselu na konci minulého týdne řekl, že do bojů o Náhorní Karabach se zapojily podle informací francouzských tajných služeb tři stovky džihádistů ze severní Sýrie. Přešli přitom podle něj přes turecké město Gaziantep. Macron tehdy dodal, že hodlá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana požádat o vysvětlení. »Je to nepřijatelné,« prohlásil. Vyzval také pakt NATO, jehož je Turecko členem, aby se tureckými kroky na jižním Kavkazu zabývala.

Arménský premiér Nikol Pašinjan. FOTO - Wikimedia commons

Sen o novém sultanátu

Arménský premiér Pašinjan v rozhovoru s francouzským listem Turecko obvinil, že je zodpovědné za eskalaci konfliktu o Náhorní Karabach. »Přáním Turecka je posílit svou roli a vliv v oblasti jižního Kavkazu a změnit tak status quo, který platí více než sto let,« uvedl předseda arménské vlády. Podle jeho mínění si Ankara chce splnit sen o novém »sultanátu«, a ohrožuje tak stabilitu celého regionu. Současná situace je podle Pašinjana horší, než byly arménsko-ázerbájdžánské střety v roce 2016. »Bylo by příhodnější ji srovnat s tím, co se dělo v roce 1915, kdy bylo během první genocidy 20. století zmasakrováno více než 1,5 milionů Arménů,« řekl premiér. »Turecký stát, který nadále popírá minulost, se znovu vydává na cestu genocidy,« dodal.

Popírač Turecko

Turecko termín genocida pro masakry Arménů během první světové války odmítá, i když jej používají desítky zemí včetně České republiky. Ankara vysoký počet obětí připisuje válce a hladomoru. Zpochybňuje také arménské údaje o počtu mrtvých. Podle jejího tvrzení zemřelo mezi 300 000 a 500 000 Arménů. Prezidenti Francie, Ruska a USA vyzvali v posledních dnech opakovaně znepřátelené strany k uzavření příměří a obnovení diplomatických jednání. Turecký prezident Erdogan ale podíl Paříže, Moskvy a Washingtonu na jednáních označil za nepřijatelný, neboť se podle něj o tento region třicet let nezajímaly, a tak nemají právo se jednání účastnit. K ukončení násilí vyzvali po prvním dni jednání také prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, kteří se sešli na summitu v Bruselu.

Dlouhodobý spor

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za existence Sovětského svazu a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 3 hlasy.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-10-08 00:30
Turecku by mělo být odebráno řecké, kurdské i arménské území,
které stále okupuje.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.