Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

K zelené pohádce o rychlém snížení emisí

Tak jsme se dozvěděli, že prezidenti a premiéři členských států Evropské unie podpořili návrh zelené frakce v Evropském parlamentu a odsouhlasili snížení emisí hlavního skleníkového plynu (GHG) oxidu uhličitého do roku 2030 nikoliv o dosud schválených 40 procent proti roku 1990, ale o 55 %.

Nepřekvapuje, že to zelení, ekologové a klimatologové uvítali. Jistě, rychle postupující rozvrat klimatu na Zemi žádá rozhodná opatření. Těžko ale pomůže takzvaná Zelená dohoda pro Evropu, vydávající hrubě chybné zelené energetické dogma za boj o záchranu klimatu. Ze stejných důvodů je problémem i její urychlování. Nepřekvapuje též, že se pár zbylých odpovědných kapitánů ekonomiky chytlo za hlavu a jalo se horečně zvažovat, jaké to bude mít dopady na ekonomiku a na společnost jednotlivých členských států EU. Nevěří zelené pohádce, že to půjde hladce a že to zvýší zaměstnanost a konkurenceschopnost členských států.

Rada Evropy se usnesla, že bude provedena analýza proveditelnosti přijatého závazku a že bude podrobněji schválen na jejím zasedání v prosinci. Dopady nového závazku se totiž dosud nezabývala.

Pravda je, že dopady na jednotlivé členské státy EU budou silně diferencované. Významnou výhodu mají členské státy s vysokým podílem výroby elektřiny z vodních (40 % má např. Rakousko a Švédsko) či větrných elektráren (Německo, Nizozemí, Dánsko). Jsou ale i státy, které nemají možnost efektivně a ve větším rozsahu rozvíjet výrobu elektřiny z vody a větru.

Naopak výhodou nebude vysoký podíl jaderné energie, neboť ten byl vesměs dosažen před rokem 1990. Výjimkou je jen Slovenská republika (JE Mochovce), Česká republika (JE Temelín) a Finsko (zprovoznilo dva reaktory po 440 MWe, které byly již smontovány v polské jaderné elektrárně v Zarnowieci, jíž se vítězná Solidarita v roce 1990 rozhodla neprovozovat). Vážnou nevýhodu budou mít členské státy, které na nátlak neodpovědných politiků a vedení EU své jaderné elektrárny zavíraly (Litva - Ignalino, Bulharsko – Kozloduj 1-4). Velmi těžké to budou mít jaderné mocnosti Francie a Belgie, které mají vysoký podíl výroby elektřiny v jaderných elektrárnách, ty jsou ale již staré, budou se muset odstavovat a jejich jaderná náhrada se ve větším rozsahu nepředpokládá.

Významnou (ne)výhodou je úroveň emisí uhličitého ve výchozím roce 1990. Zde bývalé socialistické státy, vesměs zubožené transformací, mají výhodu, protože s pádem jejich ekonomik došlo i k významnému poklesu těchto emisí. Proti ale působila nejen v těchto státech špatná proautomobilová a proletecká dopravní politika.

Maďarsko, stavící s pomocí Ruska nové jaderné zdroje, má šanci klimatickým závazkům dostát. Česká republika, která spíše předstírá výstavbu jaderných elektráren, než ji realizuje, tuto šanci nemá.

Dotace na fosilní paliva v Evropě

Studie »Dotace na fosilní paliva v Evropě« (Fossil fuel subsidies in Europe) s podporou Světové obchodní organizace (WTO) a Mezinárodního měnového fondu, nevyniká kvalitou. K dotacím fosilních paliv počítá i daňové úlevy, neinternalizované externality (ekonomické škody na veřejném zdraví a životním prostředí), zvýhodněné veřejné půjčky, veřejné bankovní záruky (to by se snad mělo rozlišovat a nezahrnovat pod dotace) a zřejmě nezná nepřímé křížové dotace. Za takové záměny se za mých mladých let vyhazovalo na Vysoké škole ekonomické od zkoušky. Což takhle používat odpovídající název »Veřejná podpora výroby a spotřeby fosilních paliv v Evropské unii«?

Úkol představitelů skupiny zemí G20 - postupně do roku 2020 zrušit dotace, resp. veřejnou podporu fosilních paliv – byl vytyčen již v roce 2009. Daleko se zde nepokročilo v EU ani mimo ni. Prý bližší košile než kabát. Naopak se v EU spotřeba fosilních paliv podporuje ve velkém, například formou podpory plynárenství. Kromě toho v letech 2008-15 Evropská banka pro obnovu a rozvoj podpořila průzkum ložisek fosilních paliv asi 15 miliardami eur.

Podle Studie také spotřebu fosilních paliv podporuje obchod s emisními povolenkami. To je nesmysl, spotřebitelé fosilních paliv by jistě byli radši, kdyby nebyl a nepřinášel jim zvýšené náklady. Ve Studii ale neuvedenou pravdou je, že jde o zjevně neefektivní nástroj ochrany klimatu, leč na něm má i nadále do značné míry stát politika ochrany klimatu EU.

Problémem jsou prý tzv. kapacitní mechanismy, tj. platby na zajištění elektrárenských kapacit pro výpadky ze strany preferovaných obnovitelných zdrojů elektřiny. Netuším, jak je chtějí odbourat a přitom nevyvolat obávaný kolaps elektrizační soustavy, tzv. blackout.

Co Studie opomněla?

Zajímavější je, jaká negativa v citované Studii chybí. Je toho dost.

1. Hrubě protiekologická a protiklimatická dopravní politika EU i světového společenství (garant WTO), orientující se zejména na maximalizaci přepravních výkonů (vytváření optimálních podmínek pro jejich zvyšování) a mohutná podpora energeticky a klimaticky vysoce náročné silniční a letecké dopravy. Měnit se nemá, takže na případný úspěch politiky ochrany klimatu zapomeňme.

2. Směrnice EU o regulaci energetiky, zejména tyto:

- o trhu s elektřinou (rozvrací elektrizační soustavu),

- o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů (použité nepřímé křížové dotace jsou zjevně neefektivní a mimo jiné negují údajný trh s elektřinou – tak brutálně trh s elektřinou nedeformoval ani J. V. Stalin; přitom nepředstíral, že jde o trh),

- o povinnosti rozvíjet výrobu biopaliv (prohlubuje potravinovou nesoběstačnost ČR i problém hladu ve světě, stimuluje rozsáhlé ekologické škody na tropických deštných pralesích - olej z palmy olejné, půdě - bioplyn z kukuřice, biotě - tzv. bionafta z řepky olejky, na veřejném zdraví – spalování dřeva v domácích kotlích ad.),

- o obchodu s povolenkami na emise oxidu uhličitého (rozvrací velké spotřebitele fosilních paliv, do něj zapojené - nutno je přijmout jednotnou daň za emise CO2ekv.),

- o povinnost dopravovat zahraniční elektřinu přes své území bezplatně.

3. Výdaje na zbrojení a politiku agrese ve všech podobách. Pokud bude západní svět, zejména USA a EU, postrachem většiny ostatních zemí pokoušejících se o nezávislou politiku, zapomeňme na účinnou ochranu klimatu. Ohrožené státy udělají vše pro to, aby se agresorovi ubránili. Nic jiného jim nezbude.

4. Plýtvání bohatých a vysokopříjmových občanů. Tomu je potřeba zabránit prostřednictvím likvidace daňových rájů a progresivního zdanění vysokých příjmů a velkých majetků.

5. Zakládání politiky ochrany klimatu na špatné Zelené dohodě pro Evropu. Tuto politiku je nutno založit na výsledcích analýzy celkové náročnosti získávání jednotky elektřiny a tepla z jednotlivých druhů paliv, tj. od těžby, zpracování, dopravy paliv, instalace jednotlivých typů výroben energie, vlastní výroby elektřiny a tepla, až po likvidaci odpadů a výroben po skončení jejich životnosti. Kromě provedení a aktualizace příslušných výpočtů je nutné jako první bez výjimek zakázat těžbu a spalování ropy a zemního plynu z břidlic a zemního plynu s využitím energeticky náročného zkapalňování. Z tradičních fosilních paliv je vzhledem k rozsáhlým únikům metanu při těžbě z hlediska ochrany klimatu nejzávadnější ropa, poté zemní plyn a nejméně závadné je uhlí. Zelená dohoda nemůže stát na odmítání jaderné energie s nulovými přímými a nízkými nepřímými emisemi skleníkových plynů a na odmítání uhlí při mlčení k ropě a zemnímu plynu. To není dohoda o ochraně klimatu, to je prosazování číchsi perverzních zájmů a ohrožování beztak se rozpadající EU.

6. Veřejná podpora výroby a spotřeby fosilních paliv – tu je nutné ve všech podobách zrušit.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 2 hlasy.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.